12 C 8/2022-23 — Okresní soud v Nymburce

Předmětem řízení bylo peněžité plnění s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, a to jako dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] splatné dne [datum] dle pojistné smlouvy ze dne [datum], kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Úrok z prodlení žalobkyně požadovala ode dne následujícího po zániku pojištění. Předloženými listinnými důkazy bylo prokázáno, že [právnická osoba] (pojistitel) a žalovaný uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem pojištění od [datum] do [datum] na dobu neurčitou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1.888 Kč ročně, ve splátkách 972 Kč splatných ke dni 28. 3. a 28. 9. každého roku. Pojistitel vyzval žalovaného ze dne [datum] k zaplacení dlužného pojistného ve výši 637 Kč s tím, že pojištění zaniklo ke dni [datum]. Zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum]. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný pojistné za období od [datum] do [datum] v částce 637 Kč uhradil. Pojistitel se dne [datum] dohodl se žalobkyní o postoupení pohledávky za žalovaným, což bylo žalovanému oznámeno v předžalobní upomínce. Podle ustanovení § 2782 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ([příjmení]) pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 OZ právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy, není-li ujednáno jinak. Podle odstavce 2 téhož ustanovení nebylo-li ujednáno jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Soud dospěl na základě shora uvedených skutkových zjištění k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný nezaplatil ve smlouvě dohodnuté pojistné za pojistné období od [datum] do [datum] ve výši 637 Kč, jehož splatnost nastala dne [datum]. Žalobkyně jako právní nástupce pojistitele má na zaplacení pojistného za dobu do zániku pojištění právo. Žalobkyně má právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s ustanovením § 1970 OZ ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne prodlení žalovaného, tedy ode dne následujícího po splatnosti pojistného, která nastala vždy k prvnímu dni pojistného období, za které žalovaný pojistné měl hradit. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 637 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.