12 C 179/2018-309 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobce se v žalobě doručené soudu dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s úroky z prodlení jako náhrady nemateriální újmy vyčíslené znalkyní v tomto oboru , tituly před jménem, , jméno FO, na částku , částka, , tvořené z částky , částka, za bolestné a , částka, za ztížení společenského uplatnění, a nákladů vynaložených na odměnu znalkyně za zpracování posudku v částce , částka, . Uvedl, že žalobce byl pacientem žalovaného, a ten mu dne , datum, vyšetřil kožní útvar na čele, který vyhodnotil jako , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) a provedl její , Anonymizováno, . Po určitém čase se útvar vytvořil znovu, žalobce již vyhledal ošetření v kožní ambulanci , podezřelý výraz, kde již byla stanovena diagnóza nádorového onemocnění maligním melanomem. Žalobce popsal provedené lékařské zákroky v období ledna 2017 až února 2018, v jejichž důsledku utrpěl dále popsanou újmu v podobě rány vlasových částí, zad, krku, povrchní žíly předloktí, břišní stěny, paže, stehna, traumatický šok, lehký otřes mozku, cizího tělesa v hrtanu a průdušnici. Zdůraznil, že v případě maligního melanomu je nezbytné, aby se projev co nejdříve odstranil, neboť jako jiné zhoubné nádory může pacienta ohrožovat na životě vznikem vzdálených dceřiných ložisek. Tomu je třeba předejít jeho včasným odstraněním. Žalovaný podle žalobce porušil právní povinnost uloženou v §§ 31 a 45 zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. V případě, že by již při prvotním ošetření žalovaný odeslal vzorek odebrané tkáně na histologické vyšetření, došlo by k včasné diagnostice zhoubného melanomu a naděje žalobce na uzdravení by byla prakticky 100%. Naopak tento prorůstal do hloubky a měl více času k založení dceřiných ložisek, tím pádem je další léčba mnohem rozsáhlejší a agresivnější.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Poukazoval, že postup žalovaného jako lékaře je třeba hodnotit vždy na základě informací a poznatků, které měl v době rozhodování k dispozici ( ex ante). V době předmětného vyšetření z medicínského hlediska melanomu nic nenasvědčovalo, jelikož se nejednalo o recesivní výskyt výrůstku, žalovaný jej vyhodnotil jako keratom a na základě této diagnózy postupoval lege artis, když jej pomocí kyretáže odstranil. V době vyšetření ze strany žalovaného neexistovalo důvodné podezření, které by zakládalo povinnost zajistit odeslání tkáně na histologické vyšetření. I kdyby žalovaný odebranou tkáň na histologické vyšetření odeslal, není jisté, že by se přítomnost melanomu zjistila, tyto se mohou vyvinout v řádech týdnů, proto nelze s jistotou tvrdit, že onemocnění v době vyšetření bylo jakkoliv zjistitelné. Pokud by se dalo teoreticky usuzovat, že k nějakému pochybení ze strany žalovaného došlo, spočívalo by jen v chybné diagnóze, která sama o sobě nezakládá postup non lege artis.3. Vedlejší účastník na straně žalovaného se ztotožnil se stanoviskem žalovaného, namítal, že žalobce neprokázal porušení postupu lege artis na straně žalovaného. Správnost postupu lékaře nelze hodnotit na základě informací a skutečností, které byly k dispozici až s odstupem času po vyšetření žalobce, ale jen na základě informací, které měl lékař k dispozici v době provádění předmětného vyšetření.4. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , kterým žalobu v celém rozsahu zamítl. K odvolání žalobce věc projednal Krajský soud v Praze, jako soud odvolací. Rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, rozhodnutí prvostupňového soudu potvrdil. Žalobce uplatnil dále ve věci dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, tak, že dovolání odmítl.5. Následně žalobce uplatnil ústavní stížnost, o které rozhodoval Ústavní soud nálezem ze dne , datum, sp.zn. , Anonymizováno, . Ústavní soud uzavřel, že výše citovanými rozhodnutími soudů prvého a druhého stupně, soudu dovolacího, bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a tato rozhodnutí zrušil. V odůvodnění tohoto nálezu uvedl, že názor obecných soudů o neunesení důkazního břemene žalobce je právní názor předčasný. Povinností obecných soudů bylo s ohledem na popsanou judikaturu zvážit pro zachování principu rovnosti účastníků obrácení důkazního břemene. V daném případě je otázkou, zda žalovaný neporušil zákonnou povinnost řádného vedení zdravotnické dokumentace. V případě zjištěného pochybení by totiž musela následovat úvaha soudu, kterého z účastníků má břemeno (ne)prokázání skutkových tvrzení tížit; který z nich má být poučen o nutnosti doplnit důkazní návrhy pod „sankcí“ neúspěchu ve sporu. V důsledku obrácení důkazního břemene se presumuje postup lékaře non lege artis, ledaže by podal důkaz opaku; jinými slovy jde důkazní nouze ( důkazní břemeno) k tíži toho, kdo ji způsobil. Obrácení důkazního břemene tak ve skutečnosti nevyvážené postavení procesních stran narovnává. V konkrétních podmínkách souzené věci by to znamenalo, že případný neúspěch by žalovaného stíhal nikoliv proto, že by byl v řízení prokázán jeho postup non lege artis, nýbrž že se jemu nepodaří prokázat, že lege artis, tedy v souladu s § 4 odst. 5 zákona o zdravotních službách, postupoval.6. Žalobce poté v podání ze dne , datum, ( č.l. 197 spisu) rozšířil žalobu o další plnění v částce , částka, sestávající z dalšího nároku na bolestné a ztížení společenského uplatnění nově vyčísleném znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a částky , částka, na náklady vypracování tohoto posudku.7. Soud tuto změnu žaloby připustil při jednání dne , datum, dle § 95 odst. 1 o.s.ř.8. Po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění.9. Mezi účastníky bylo nespornou skutečností, že žalovaný dne , datum, provedl , Anonymizováno, útvaru na čele žalobce, který vyhodnotil jako , Anonymizováno, . Posléze došlo u žalobce k opětovnému růstu tohoto útvaru a následovala léčba, již pro podezření melanomu.10. Žalobce podáním ze dne , datum, adresovaném , Anonymizováno, uplatnil stížnost na postup žalovaného, který mu v měsíci srpnu 2016 při ošetření útvaru na čele – výrůstku tento okamžitě odstranil , Anonymizováno, a konstatoval, že se jedná o tukový útvar. Po nějakém čase se útvar vytvořil opět v tom samém místě, což žalobce přimělo vyhledat ošetření již v , podezřelý výraz, , kde lékaři byli postupem, kdy nebyl proveden histologický rozbor odebraného útvaru, překvapeni. V dopise ze dne , datum, bylo žalobci ze strany , Anonymizováno, , vedoucí odboru , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, sděleno, že na základě jeho stížnosti byly zajištěny veškeré podklady včetně zdravotnické dokumentace a tyto předány k posouzení nezávislému odborníkovi z oboru dermatovenerologie , tituly před jménem, , jméno FO, . Po popisu zjištění a obecném rozboru tohoto onemocnění bylo v dopise konstatováno, že žalovaný nevyšetřil útvar na hlavě žalobce obvyklým způsobem. Klinický nález ani dermatoskopické vyšetření ho sice dle záznamů v dokumentaci nevedlo k podezření na karcinom nebo melanom, ale teoreticky tyto diagnózy musí brát vždy v potaz, měl tedy provést histologické vyšetření a prostou keratózu tak potvrdit a kožní nádory vyloučit. Odpověď byla zakončena konstatováním, že bylo shledáno diagnostické pochybení a proto byla stížnost shledána důvodnou. Posledně uvedená zjištění soud učinil z obsahu stížnosti žalobce a odpovědi , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, adresovanou žalobci ze dne , datum, .11. Ze strany žalovaného byl předložen dopis adresovaný žalovanému ze strany totožného subjektu - , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, z téhož dne, ve kterém byl informován o výsledku šetření. V tomto dopise je uvedeno, že klinický nález, který je obsahem stížnosti ze srpna 2016 nelze již toho času z hlediska změn podezřelých z malignity posoudit a lékař , tituly před jménem, , jméno FO, nepostupoval zcela chybně. „Klinický nález ani dermatoskopické vyšetření nevedlo lékaře k podezření na zhoubný kožní nádor, ani k diagnostickým rozpakům, které by ho vedly k indikaci excize a potřebě histologického vyšetření útvaru. Kožní útvar dle jím stanovené diagnózy správně ošetřil, tedy odstranil , Anonymizováno, . V případě, že se v době ošetření pacienta jednalo o maligní melanom, došlo zde k diagnostické chybě na základě nesprávného vyhodnocení klinického nálezu. Lékař nezanedbal péči o pacienta, nýbrž chybil v diagnóze. Proto neindikoval chirurgické odstranění projevu na kůži a jeho histologické vyšetření.“ Doporučením bylo zajištění dodržování správných postupů, zejména reorganizaci práce ambulance se zaměřením na dostatečný čas na důkladné klinické vyšetřování pacientů.12. V záznamu o ošetření žalobce sepsaném žalovaným, zčásti pro špatně vyhotovenou kopii nečitelným, je mimo data ze srpna 2016 a času , Anonymizováno, , rodného čísla žalobce popsán úkon jako: „exkochleace dermatoskopicky keratomu středu čela vl.a., s doporučením Framykoin 2x denně 4