12 C 243/2023-27 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se domáhala vyklizení nemovitosti popsané ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen„ bytová jednotka“) s tím, že žalovaný je synem žalobkyně a tuto bytovou jednotku užívá společně se žalobkyní od roku 1978, aniž by někdy byla uzavřena nájemní smlouva a žalovaný by na náklady bydlení nějak přispíval. Jelikož žalovaný žalobkyni nic nepřispívá ani na vedení domácnosti, nemá stálé zaměstnání a zadlužuje se, žalobkyně odmítá se žalovaným v jedné domácnosti dále setrvávat. Žalobkyně proto dne 28. 7. 2023 vyzvala žalovaného k vyklizení bytové jednotky. Žalovaný bytovou jednotku dosud dne nevyklidil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobkyně je ke dni rozhodnutí soudu zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník bytové jednotky, aniž by zde byla zapsána jakákoliv práva zatěžující bytovou jednotku ve prospěch žalovaného. Z výzvy ze dne 28. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 28. 7. 2023 doručila výzvu k vyklizení bytové jednotky ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy a upozornila jej na možost podání žaloby. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný je od [datum] dosud hlášen k trvalému pobytu na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného]. Podle § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je jako vlastnice bytové jednotky osobou aktivně legitimovanou k tomu, domáhat se vyklizení bytové jednotky proti žalovanému, který bytovou jednotku užívá bez právního důvodu, když žalobkyně svůj souhlas s jejím užíváním z titulu soužití ve společné domácnosti vůči žalovanému odvolala. Žalovaný je tedy jakožto ten, kdo bytovou jednotku neoprávněně užívá, ve věci pasivně legitimován. Žalovaný přes výzvu žalobkyně a upozornění na podání žaloby bytovou jednotku nevyklidil. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost bytovou jednotku vyklidit ve lhůtě stanovené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.