12 C 252/2024-38 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , a to jako nezaplacené jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 40 % ročně z jistiny v kapitalizované výši , částka, a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z jistiny denně od , datum, do , datum, kapitalizované částkou , částka, , a to vše dle smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz s tím, že splatnost úvěru s úroky nastala dne , datum, a žalovaný nic dosud žalobkyni neuhradil. Úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné částky žalobkyně požadovala ode dne následujícího po dohodnutém termínu splatnosti.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Tvrzení, že se žalobkyně dne , datum, dohodla se žalovaným, že mu poskytne peněžní prostředky v částce , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit do , datum, i s úroky ve výši , částka, a v případě prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, nebyla prokázána. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, nevyplývá, že projev vůle zachycený v této listině učinil žalovaný. Listina není žalovaným vlastnoručně podepsána a pakliže účastníci smlouvy činili projevy vůle za využití prostředků komunikace na dálku, nebylo z obsahu této listiny, ani z dalších provedených důkazů (kopie občanského průkazu žalovaného, žádost o úvěr a potvrzení o platbě) možné dovodit, že žalovaný skutečně se zněním předložené smlouvy o úvěru vyjádřil souhlas. Žalobkyně v tomto směru důkazní břemeno neunesla, k jednání soudu se nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena o potřebě označení důkazů k prokázání těchto tvrzení a o následcích nesplnění povinnosti důkazní v podobě neúspěchu ve sporu (§ 118a odst. 3 o. s. ř.).4. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému na účet č. , č. účtu, částku , částka, skutečně poskytla, a to dne , datum, bezhotovostním převodem.5. Žalobkyně dále předžalobní výzvou a podacím archem prokázala, že dne , datum, její zástupkyně vyzvala žalovaného k zaplacení ve lhůtě 3 dny a odeslala ji prostřednictvím držitele poštovní licence dne , datum, . Doručení, resp. odeslání, dřívějších výzev k plnění žalobkyně neprokázala, k jednání soudu se nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena o potřebě označení důkazů k prokázání těchto tvrzení a o následcích nesplnění povinnosti důkazní v podobě neúspěchu ve sporu (§ 118a odst. 3 o. s. ř.).6. S ohledem na shora uvedený závěr o neprokázání tvrzení o dohodě účastníků o podstatných náležitostech smlouvy o úvěru a skutková zjištění o poskytnutí částky , částka, soud další dokazování z důvodu nadbytečnosti a nehospodárnosti neprováděl.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.10. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, elektronickým podpisem se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.11. Podle § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, zaručeným elektronickým podpisem se rozumí elektronický podpis, který splňuje následující požadavky 1. je jednoznačně spojen s podepisující osobou, 2. umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, 3. byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, 4. je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat,12. Podle § 2991 o. z. (odst. 1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (odst. 2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno o existenci dohody se žalovaným, jejímž obsahem by byl závazek žalobkyně jako úvěrujícího poskytnout žalovanému jako úvěrovanému finanční prostředky v částce , částka, a závazek žalovaného tyto vrátit v dohodnuté době a zaplatit za to dohodnuté úroky, případně zaplatit smluvní poplatky a smluvní pokutu, bude-li v prodlení s úhradou jistiny. Z obsahu uvedených listin totiž není zřejmá jednoznačná identifikace osoby tyto listiny podepisující. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu. Pouze takový způsob elektronického podpisu je podle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, jednoznačně spojen s podepisující osobou, a umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, neboť je vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Soud tak neměl za prokázané, že žalovaný prostřednictvím výše uvedených internetových stránek a PIN kódu uvedené listiny podepsal. Soud proto nárok žalobkyně nemohl posoudit jako právo na vrácení poskytnuté jistiny a zaplacení dohodnutých úroků ve smyslu ust. § 2395 o. z., modifikované ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Požadavek žalobkyně není proto důvodný, a to co do požadavku na zaplacení částky , částka, , jehož zaplacení se žalobkyně domáhala jako úroku za poskytnutí jistiny, požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v částce , částka, , když žalobkyně vznik hlavního závazku (smlouvy o úvěru) neprokázala, nemohl být proto důvodným ani její požadavek na zaplacení smluvní pokuty. Požadavek žalobkyně co do částky , částka, , pak soud posoudil jako právo žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., neboť žalobkyně prokázala, že se žalovanému skutečně dostalo plnění v této výši. Soudu nebylo, než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaný žalobkyni žádné plnění neposkytl, neboť opak v řízení nebyl ani tvrzen. Závazek žalovaného vrátit bezdůvodné obohacení ve výši , částka, se pak stal splatným dnem , datum, , neboť výzva k plnění se stanovením lhůty 3 dny se dostala do dispozice žalovaného ve smyslu ust. § 573 o. z. dne , datum, . Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od , datum, , když od této doby byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky ve smyslu ust. § 1968 o. z. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 15 % p.a. Soud proto žalobě vyhověl co do plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbytku požadovaného peněžitého plnění – smluvního úroku, smluvní pokuty a části úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když oba účastníci měli ve věci úspěch jen částečný, přitom úspěšnější ve sporu byla žalobkyně o 29,37 %. Soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil a přiznal žalobkyni právo na náhradu 29,37 % všech jejích účelně vynaložených nákladů, za které soud považuje odměnu za zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby (výzva k plnění, převzetí a příprava, sepis žaloby) dle § 14b a.t. á , částka, , 3 x režijní paušál po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. , 21% DPH z částky , právnická osoba, Kč, tj. , částka, , zaplacený soudní poplatek , částka, . Veškeré účelně vynaložené náklady žalobkyně činily celkem , částka, . Žalobkyně má právo na zaplacení částky , částka, .15. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř.