7 C 108/2024-33 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalovaném jako právní nástupce společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, se sídlem , adresa, , zaplacení částky , částka, celkem spolu s úrokem a úrokem z prodlení vymezeným ve výroku I. a II. Uvedla, že právní předchůdkyně na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne , datum, mu poskytla spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy a zavázal se poskytnuté prostředky vrátit spolu s částkou , částka, představující kapitalizovaný úrok ve výši sazby 29 % v částce , částka, , odměnu za zpracování a doručení v částce , částka, , odměnou za administrativní činnost ve výši , částka, . Tyto měl splatit v 60 ti týdenních splátkách po , částka, . Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, poslední uhradil dne , datum, . Celkem uhradil , částka, . Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce , částka, a poplatků , částka, , dále úrok v kapitalizované výši , částka, za období od , datum, a úrok z prodlení , částka, od , datum, do data postoupení pohledávky dne , datum, z částky jistiny a dále od tohoto data do zaplacení. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn.2. Žaloba byla doručena žalovanému dne , datum, do vlastních rukou, k této se nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, se sídlem , adresa, , byla uzavřena dne , datum, smlouva „o zápůjčce – zelená v hotovosti,“ na jejímž základě společnost poskytla žalovanému částku , částka, , jejíž převzetí v hotovosti stvrdil svým podpisem. Podle smlouvy měla být částí refinancována předchozí zápůjčka dle smlouvy č. , hodnota, v částce , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky v celkové částce , Anonymizováno, spolu s úrokem v částce , částka, , poplatkem za zpracování a flexibilní splácení , částka, , poplatkem za administrativní činnost ve výši , částka, , v 60ti týdenních splátkách po , částka, . Splátky byly splatné do rukou osoby uvedené v čl. 4 smluvních podmínek. Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek.4. Součástí smluvní dokumentace byla zákaznická karta sepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v den uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů, dle kterých měl žalovaný bydlet jako nájemník, byl svobodný, peněžní prostředky potřeboval na neočekávané výdaje. Výše příjmů byla zjištěna v částce , částka, a tyto sestávaly z hlavního příjmu –mzdy v částce , částka, a tzv. ostatních příjmů , částka, . Zdroj příjmů byl označen jako 1 a specifikována společnost , právnická osoba, . Tyto údaje měly být ověřeny z pracovní smlouvy a výplatní pásky za 5-7/2017, tyto doloženy nebyly. Výdaje činily celkem , částka, a byly označeny jako odhadované měsíční výdaje, žalovaný neuvedl žádné externí ani interní výdaje.5. Žalobkyně k výzvě soudu jiné doklady k zkoumané úvěruschopnosti nedoložila.6. Mezi společností , právnická osoba, , a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, pohledávka za žalovaným byla součástí přílohy pod č. , hodnota, . Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn dopisem z , datum, . Předžalobní výzvou z , datum, byl dále vyzýván k zaplacení dluhu z této smlouvy do , datum, . Posledně uvedené skutečnosti soud zjistil z doložené smlouvy o postoupení pohledávek, výzvy a podacího lístku pošty.7. Z úřední činnosti soudu vyplývá, že vůči žalovanému byly uplatněny další žaloby společností , právnická osoba, , Anonymizováno, o zaplacení částky , částka, pod sp.zn. , spisová značka, , týkající se dle tvrzení v návrhu závazku ze smlouvy o úvěru z , datum, , dále společností , Anonymizováno, o zaplacení částky , částka, pod sp.zn. , spisová značka, , týkající se dle tvrzení v návrhu závazku ze smlouvy o úvěru z , datum, . Dále společností , právnická osoba, . o zaplacení částky , částka, pod sp.zn. , spisová značka, , týkající se dle tvrzení v návrhu závazku ze smlouvy o úvěru z , datum, , dále společností , právnická osoba, o zaplacení částky , částka, pod sp.zn. , spisová značka, , týkající se dle tvrzení v návrhu závazku ze smlouvy o úvěru z 22.6..2017.8. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) účinných ke dni uzavření předmětné smlouvy k , datum, .9. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu jen v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny a poplatku ze smlouvy o zápůjčce sjednané mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky a jejím oznámení ze dne , datum, , na jejímž základě vstoupila do práv původního věřitele , Anonymizováno, . dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb.16. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm.a) z.s.ú.. Žalovaný měl poskytnutou částku splatit spolu s blíže specifikovanými poplatky a úroky. S ohledem na citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018, které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb., dle názoru soudu a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne 5. března 2020 ve věci OPR-Finance s. r. o. proti GK, C-679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 té