7 C 4/2024-32 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalovaném jako právní nástupce společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , zaplacení částky spolu s úrokem z prodlení a úrokem vymezenými ve výroku I. Uvedla, že právní předchůdkyně na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne , datum, mu poskytla půjčku ve výši , částka, . Tuto částku žalovaný převzal při podpisu smlouvy a zavázal se poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem , částka, , celkem tedy , částka, v 52 týdenních splátkách. Žalovaný nehradil tyto splátky řádně a smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána k , datum, . Původnímu věřiteli uhradil , částka, . Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny v částce , částka, a souhrnného poplatku , částka, . Pohledávka byla nejprve postoupena na přechodného věřitele , Anonymizováno, smlouvou z , datum, a na žalobkyni smlouvou z , datum, a žalovaný byl o tomto vyrozuměn.2. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř., proto soud dle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne , datum, na adresu místa trvalého pobytu náhradním způsobem. K žalobě se nijak nevyjádřil.3. Soud vycházel z následujících skutkových zjištění.4. Mezi žalovaným ( tehdy s příjmením , Anonymizováno, ) a společností , právnická osoba, , se sídlem v , adresa, , IČ:, IČO, , byla uzavřena dne , datum, smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytla společnost žalovanému částku , částka, , které v hotovosti převzal, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu se souhrnným poplatkem v částce , částka, , celkem tedy , částka, v 52 týdenních splátkách po , částka, . Splátky byly splatné do rukou osoby uvedené v čl. 13 smluvních podmínek počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly výslovně uvedeny smluvní podmínky na zadní straně formuláře smlouvy. Podle jejich článku 5 se splátky uhrazené zákazníkem nejprve započítávají na souhrnný poplatek a poté až na vlastní půjčku. Tyto skutečnosti soud zjistil z textu uvedené smlouvy včetně smluvních podmínek.5. Mezi společností , právnická osoba, a , Anonymizováno, byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejíž součástí byly i pohledávky z obou smluv za žalovaným. Společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, postoupila tyto pohledávku dále na žalobkyni smlouvou z , datum, . Žalovaný byl dopisy z , datum, a , datum, vyrozuměn o postoupení pohledávek na přechodného věřitele a posléze žalobkyni. Posledně uvedené skutečnosti soud zjistil z doložených citovaných smluv a oznámení. Současně nebyly naopak prokázány jiné úhrady žalovaného.6. Soud posoudil předmětný spor dle níže citovaných ustanovení.7. Podle přechodného ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od , datum, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.8. Podle ust. § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do , datum, ( dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.9. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.10. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.11. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně toliko co do její části. V předmětné smlouvě o půjčce se právní předchůdce žalobkyně jako věřitel zavázal poskytnout žalovanému jako dlužníkovi peněžní částku ve výši , částka, . Mezi nimi tak došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák. modifikované ustanoveními tehdy účinného z.č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelských úvěrů dle přechodného ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalovaný peněžní prostředky převzal při podpisu smlouvy, reálná povaha vyžadovaná u tohoto závazkového vztahu byla předáním předmětu půjčky splněna. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postupných postoupení pohledávky a jejím oznámení v souladu s rozhodnutím velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky z , datum, sp. zn. , spisová značka, , na jejímž základě žalobce vstoupila do práv původního věřitele , právnická osoba, . dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. (účinného v době postoupení). Součástí jejich ujednání byla také úhrada poplatků za poskytnutí půjčky ve výši , částka, . Ačkoliv ve smlouvě není obsažena specifikace tohoto poplatku, je zřejmé i z obdobných sporů vedených žalobkyní, že tato představuje úplatu za užívání jistiny půjčky, tedy úroku dle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. Výše těchto úroků nebyla a není právními předpisy nijak stanovena, a ačkoliv je odvislá od dohody účastníků, podléhá dle názoru soudu obecné korekci občanskoprávních vztahů v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 obč. zák. ve spojení s ust. § 39 obč. zák. Dle těchto principů nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ust. § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Viz také obdobně ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 486/2002, 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 234/2005. V projednávaném případě byla smlouva o půjčce sjednána v prosinci roku 2005. Dle veřejně přístupného systému databáze časových řad , Anonymizováno, – statistická data České Národní banky v daném období činily úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu a ostatní max. 12,70% ročně. Po přepočtu dohodnutých poplatků na úrok dospějeme k výši 66,4% ročně, což představuje více než pětinásobek této úrokové sazby a dle názoru soudu nelze, než takové ujednání posoudit za nemravné a dle ust. § 39 obč. zák. neplatné, již s poukazem, že na straně poskytovatele půjčky se nalézal nebankovní subjekt a na straně dlužníka spotřebitel. Neplatnost se dle ust. § 41 obč. zák. vztahuje toliko na tuto část smlouvy, když z povahy úkonu, jeho obsahu, ani z okolností, za nichž k úkonu došlo, nelze dovodit, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Soud proto žalobu v části požadovaných poplatků v částce , částka, zamítl (výrok II.) a ve zbytku nároku vyhověl ( včetně úroku z prodlení z jistiny v zákonné výši dle nař. vl. 142/1994 Sb. ode dne uvedeného v žalobě, když prodlení nastalo nejpozději následující den po splatnosti půjčky).12. O nákladech řízení soud rozhodoval v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle principu poměrného úspěchu a neúspěchu ve věci. Jestliže žalobkyně požadovala celkem v řízení zaplacení částky cca , částka, ( včetně úroků z prodlení za požadované období) a nebylo jí přiznáno , částka, , byla úspěšná co do 80% a neúspěšná v 20%, náleží jí tedy nárok na náhradu 60 % nákladů. Celkové náklady jsou představovány částkou , částka, za zaplacený soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po , částka, za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem , hodnota, úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po , částka, dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21%, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce , částka, , celkem , částka, , z toho 60 % činí , částka, .13. Lhůta k plnění byla soudem určena v obou případech dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.