8 C 200/2024-57 — Okresní soud v Nymburce

1. Zástavní věřitel se návrhem ze dne , datum, domáhal nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že zástavní věřitel uzavřel dne , datum, s , jméno FO, , nar. , datum, (dále jen „dlužník“), smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytl , částka, dne , datum, . Tyto prostředky se zavázal dlužník vrátit s úrokem ve výši 12 % p.a. do , datum, a pro případ prodlení se zavázal zaplatit úrok z prodlení ve výši 18 % p.a. z dlužné částky do zaplacení. Za účelem zajištění pohledávky uzavřel zástavní věřitel se zástavním dlužníkem dne , datum, zástavní smlouvu. Na základě této smlouvy bylo zřízeno zástavní právo k pozemkům parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, vše v k.ú. , adresa, . Dlužník ničeho nezaplatil. Ke dni podání žaloby činila pohledávka , částka, , úrok ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, kapitalizovaný na , částka, a úrok z prodlení ve výši 18 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, kapitalizovaný na , částka, .2. Zástavní věřitel vzal v průběhu řízení návrh částečně zpět co do požadavku na nařízení soudního prodeje zástavy co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, . Soud řízení v tomto rozsahu zastavil usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .3. Zástavní dlužník s návrhem nesouhlasil. Namítl, že by se zástavní věřitel měl uspokojit nejdříve z majetku dlužníka. Zpochybnil, zda byly prostředky dlužníkovi skutečně vyplaceny. Namítá také neplatnost zástavní smlouvy pro rozpor s dobrými mravy.4. Z listiny označené jako „Smlouva o zápůjčce soud zjistil, že tato byla podepsána zástavním věřitelem a dlužníkem. Obsahem listiny je závazek zástavního věřitele poskytnout dlužníku zápůjčku ve vši , částka, na účet č. , č. účtu, a závazek dlužníka tuto vrátit do , datum, s úrokem ve výši 12 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením zápůjčky se dlužník zavázal zaplatit smluvní úrok z prodlení ve výši 18 % ročně z dlužní částky. Z prohlášení o pravosti podpisu na listině soud zjistil, že dlužník listinu podepsal dne , datum, .5. Z listiny označené jako „Zástavní smlouva“ soud zjistil, že tato byla podepsána zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem. Obsahem listiny je ujednání o zřízení zástavního práva k pozemkům parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, vše v k.ú. , adresa, za účelem zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi zástavním věřitelem a dlužníkem pro pohledávku ve výši , částka, s úrokem ve výši 12 % ročně od , datum, a úrokem z prodlení ve výši 18 % ročně z dlužné částky. Z prohlášení o pravosti podpisu na listině soud zjistil, že zástavní dlužník listinu podepsal dne , datum, .6. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, bylo dne , datum, poukázáno , částka, se zprávou „zápůjčka dle smlouvy ze dne , datum, “.7. Z aktuálních informací o pozemcích parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, vše v k.ú. , adresa, z LV č. , hodnota, soud zjistil, že zástavní dlužnice je vlastníkem těchto pozemků.8. Dopisem ze dne , datum, vyzval zástavní věřitel dlužníka k zaplacení částky , částka, s příslušenstvím do 7 dnů od doručení výzvy.9. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.10. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, a v němž uzavřel, že „soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí pod sp. zn. , spisová značka, pak tentýž soud uzavřel, že „v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o. s. ř.“.11. V daném případě zástavní věřitel doložil shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím vůči obligačnímu dlužníkovi. Dále zástavní věřitel doložil smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy.12. Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené skutečnosti návrhu jako důvodnému vyhověl.13. Ačkoliv usnesením, kterým soud vyhověl návrhu, se řízení končí, v tomto případě soud nerozhoduje o náhradě nákladů řízení, byť by tak měl učinit (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s.). Tato výjimka vyplývá z nálezové judikatury Ústavního soudu, neboť Ústavní soud opakovaně dospěl k závěru, že je porušením práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků, pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (, jméno FO, . ÚS 114/06, I. ÚS 28/14 nebo III. ÚS 68/16).