9 C 8/2024-53 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody za zranění způsobená psem žalované psovi žalobkyně. Žalobkyně konkrétně uvedla, že dne , datum, ve večerních hodinách venčila svého psa (fenu plemene , Anonymizováno, , jménem , Anonymizováno, , narozenou , datum, ), a to v místech , Anonymizováno, v , adresa, uvedeném čase žalobkyně potkala žalovanou a její dceru, obě v doprovodu psů na vodítku. Žalobkyně vyzvala žalovanou a její dceru, aby se jejich psi nepřiblížili k psovi žalobkyně, žalovaná však nezabránila kontaktu psů a pes žalované napadl psa žalobkyně – pes žalované uchopil psa žalobkyně tlamou za obě kyčle a začal ho táhnout v silném sevření směrem dozadu od žalobkyně. V důsledku tohoto útoku pes žalobkyně utrpěl poranění spočívající ve vykloubení obou kyčelních kloubů, přičemž na následky tohoto těžkého zranění dne , datum, zemřel. Žalobkyně vynaložila na léčení svého psa , částka, (veterinární ošetření), za zprostředkování pohřební služby žalobkyně zaplatila , částka, a , částka, . Dále žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky , částka, , jakožto ceny za pořízení nového psa (dle žalobkyně se ceny psů rasy , Anonymizováno, pohybují v rozmezí od , částka, do , částka, , feny , Anonymizováno, , Anonymizováno, se pak prodávají za částku , částka, až , částka, ), a zaplacení částky , částka, z titulu náhrady nemajetkové újmy – žalobkyně pociťovala ztrátu psa jako osobní neštěstí, které nelze odčinit jinak, když žalobkyni a jejího psa pojilo silné citové pouto (útok na psa žalobkyně a jeho náhlé úmrtí vedlo u žalobkyně ke zhoršení jejího psychického zdraví, žalobkyně byla nucena vyhledat pomoc psychoterapeuta, u něhož absolvovala několik sezení v období od srpna do prosince 2023). Žalobkyně rovněž uvedla, že k úhynu jejího psa by i přes jeho vyšší věk a zdravotní stav nedošlo, pokud by nedošlo k útoku ze strany psa žalované.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s tím, že dne , datum, k žádnému fyzickému kontaktu jejího psa a psa žalobkyně nedošlo, nedošlo ani k interakci mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně až s odstupem několika minut začala žalovanou vinit z ublížení jejímu psovi a vulgárně ji napadat. Žalovaná uvedla, že za žalobkyní tvrzenou újmu není odpovědná, k případné újmě došlo bez zavinění žalované a bez zavinění jejího psa.3. Z lékařského záznamu , tituly před jménem, , jméno FO, (denní záznam) soud zjistil, že pes žalobkyně byl dne , datum, ošetřen u veterináře, důvodem mělo být napadení psa dne , datum, . Dle zprávy měl pes žalobkyně obě hlavice kyčelního kloubu mimo kloubní jamky, bez viditelných fraktur; pes žalobkyně byl pravidelně léčen na artrózu. V důsledku traumatu měkkých tkání došlo u psa žalobkyně k výraznému zhoršení pohybu. V době ošetření bylo psovi žalobkyně 12 let a 9 měsíců. Z faktury č. , hodnota, pak soud zjistil, že za shora uvedené veterinární ošetření (ošetření zvířete, RTG snímky, léky, práce veterinářky) byla žalobkyni účtována částka , částka, , žalobkyně tuto částku uhradila platební kartou.4. Z výzvy ze dne , datum, a z poštovního podacího archu bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky , částka, do sedmi dnů ode dne doručení výzvy, dopis byl žalované odeslán dne , datum, .5. Z dopisu právní zástupkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná reagovala na výzvu k zaplacení ze dne , datum, , přičemž odmítla, že by její pes napadnul psa žalobkyně, nárok žalobkyně neuznala.6. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, pak soud zjistil, že žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky z důvodu útoku psa žalované na psa žalobkyně.7. Z úředního záznamu o podání vysvětlení (z jeho druhé strany) soud zjistil, že žalobkyně podávala vysvětlení týkající se napadení jejího psa na policii. V rámci tohoto vysvětlení žalobkyně mimo jiné uvedla, že její pes má zdravotní problémy se zadními končetinami, má problémy s pohybem, také je slepý a skoro hluchý, proto ho většinou nosí v náručí. Dne , datum, kolem , Anonymizováno, hodiny večer žalobkyně svého psa venčila, položila ho na travnatou plochu na , Anonymizováno, , kam za ní přišel její kamarád , jméno FO, , povídali si. Směrem k nim poté přicházela žalovaná s dcerou a jejich psy, žalobkyně jim měla sdělit, že její pes o nich nemá ponětí, neboť je slepý a skoro hluchý. Žalovaná svého psa oslovila pouze jménem „, Anonymizováno, “, povel mu nedala žádný, přičemž pes žalované poté uchopil tlamou psa žalobkyně za levou kyčel a začal ho táhnout dozadu k chodníku. Žalobkyně zachytila psa žalované za obojek a okřikla ho, ten pak jejího psa pustil. Žalovaná na vzniklou situaci nijak nereagovala - žalobkyně požadovala po žalované sdělení kontaktu, aby s ní mohla řešit případnou úhradu veterinární péče, žalovaná jí kontakt na sebe odmítla dát s tím, že k ničemu nedošlo. Žalobkyně vyhledala veterinární ošetření dne , datum, v , Anonymizováno, hodin.8. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že obsahově byl součástí zprávy lékařský záznam o ošetření psa žalobkyně dne , datum, , dále bylo ve veterinární zprávě uvedeno, že fenka žalobkyně byla starší, avšak bez celkového onemocnění, vyšetření krve provedené rok před jejím úhynem bylo zcela bez patologického nálezu. Vzhledem k dlouhověkosti a celkovému zdraví byl předpoklad dlouhověkosti (není výjimkou dožití 18 let). Jediným zdravotním problémem psa žalobkyně byla osteoartritida – onemocnění kloubů, přičemž onemocnění se dařilo velmi dobře zvládat pomocí biologické léčby (pes žalobkyně byl bez bolesti a obtíží). V den úrazu pes vtáčel levou pánevní končetinu (zkratka LPK) pod sebe, což je často příznakem obtíží v oblasti kyčle. Lékařka předpokládala, že v důsledku tahu za pánevní končetinu došlo k poškození měkkých tkání – vazů a šlach, a díky tomu kyčel pevně nedržela v kyčelní jámě (toto bylo potvrzeno RTG vyšetřením, kdy při snímkování na zádech byly obě hlavice kyčelních kloubů mimo kloubní jamky, při snímkování ze strany byly hlavice v pozici v jamkách). Lékařka dále uvedla, že „nelze vyloučit ani vnitřní poranění (které se v době vyšetření ještě nijak neprojevilo - ultrazvuk břicha bez nálezu volné tekutiny v důsledku krvácení) nebo vysoký stres – což v kombinaci mohlo vést k úhynu“.9. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně je jeho známá, znají se z venčení psů, žalovanou nezná. Svědek uvedl, že se se žalobkyní potkal na , Anonymizováno, , když žalobkyně venčila svého starého psa. Povídali si, posléze psa žalobkyně zezadu chytl jiný pes do tlamy za zadek a asi metr ho poponesl, pak ho pustil a šel dál; pes žalobkyně na útok zareagoval bolestivě. K útoku došlo ze strany psa, kterého měla na vodítku žalovaná. V době incidentu byl pes žalobkyně na zemi, stalo se to asi před rokem, v období před létem kolem , Anonymizováno, večerní, a to na úzkém chodníku, kde procházela žalovaná, pes žalobkyně byl na trávě vedle chodníku (bylo to na , Anonymizováno, , kousek od , Anonymizováno, , na spojnici směrem k hotelu , Anonymizováno, , svědek stál čelem k, Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Celý incident proběhl velice rychle a byl nečekaný. Žalovaná přicházela směrem od , Anonymizováno, , před útokem spolu žalobkyně a žalovaná nijak nekomunikovaly, psi na sebe před útokem rovněž nijak nereagovali - útok byl velmi rychlý, ze strany žalobkyně se mu nedalo zamezit. Žalobkyně po útoku vzala svého psa do ruky a běžela za žalovanou, svědek následně z místa odešel.10. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyni i žalovanou zná podle vidění z , Anonymizováno, , ve větším kontaktu byla se žalobkyní poté, co došlo k útoku na jejího psa (žalobkyně svědkyni kontaktovala, komunikovaly spolu ohledně soudního řízení), nikdo se svědkyní nehovořil o tom, co by měla u soudu vypovídat. Svědkyně nebyla přímo svědkem útoku psa žalované na psa žalobkyně, v době, kdy k němu mělo dojít, se nacházela přibližně před hotelem , Anonymizováno, , slyšela však křik - žalobkyně křičela na psa, svého psa držela v ruce, na místě se dohadovaly čtyři osoby. Svědkyně slyšela, jak někdo vykřikl „fuj“ a posléze viděla žalobkyni v podřepu, jak drží psa středního plemene tmavší barvy od svého psa, svědkyně byla vzdálena přibližně 50 až 70 m od místa incidentu. Svědkyně prošla kolem, poté se však vrátila a dotazovala se žalobkyně, zda nepotřebuje pomoc - žalobkyně pomoc nepotřebovala, sdělila svědkyni, že je vše zařízeno, svědkyně jí i přesto předala kontakt na svou osobu, pokud by následně něco potřebovala. K incidentu došlo na jaře, bylo to v květnu 2023, po osmé hodině večerní. Zranění psa žalobkyně svědkyně neviděla, žalobkyně jí říkala, že to vypadá, že má její pes něco s nohou, že to bude řešit s veterinářem. Kromě výkřiku „fuj“ svědkyně neslyšela např. štěkot nebo vytí psa. Pes žalobkyně nebyl na vodítku, druzí dva psi byli na vodítku.11. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, ,