7 C 169/2025-127 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném Okresnímu soudu , Anonymizováno, dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výroku I. a II. rozsudku. Uvedla, že na základě smlouvy uzavřené se žalovaným dne , datum, mu poskytla hotovostní úvěr ve výši , částka, . Tyto prostředky se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách po , částka, s úrokem v sazbě 9,49 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru , částka, . Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, uhradil toliko splátky za období 7.2.-, datum, , úvěr byl ke dni , datum, zesplatněn. Žalovaný dluží jistinu v částce , částka, , smluvní úrok ke dni předcházející zesplatnění , částka, , smluvní pokutu , částka, , pojistné , částka, .2. Okresní soud , Anonymizováno, usnesením ze dne , datum, č.j. , právnická osoba, , Anonymizováno, vyslovil místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v , adresa, . Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Při jednání dne , datum, toliko uvedl, že zřejmě stejně jako u jiných úvěrů byla zneužita jeho identita, tuto záležitost řeší již policie a následně dodal úřední záznam o podání vysvětlení Policii ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor , adresa, z , datum, č.j. , Anonymizováno, .3. Soud učinil k tomuto orgánu dotaz na stav šetření a z odpovědi Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor , adresa, , obvodní oddělení , adresa, z , datum, č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, zjistil, že skutečně byly zahájeny na základě podání žalovaného úkony trestního řízení pro podezření z přečinů poškození cizích práv dle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1,4 tr. zákoníku. Prověřováním však nebyly zjištěny žádné důvodné skutečnosti nasvědčující spáchání uvedených přečinů a věc byla podle § 159aodst. 1 tr. řádu odložena, usnesení je v právní moci dne , datum, . S ohledem na toto sdělení soud nařídil ve věci další jednání na den , datum, , když neměl důvod ani přerušení řízení z tohoto důvodu. K tomuto jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný bez omluvy nedostavil, proto jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ( § 101 odst. 3 o.s.ř.).4. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.5. Mezi žalovaným a žalobkyní byla na základě elektronické komunikace (žalovaným podepsáno dne , datum, prostřednictvím SMS kódu) uzavřena smlouva o úvěru , Anonymizováno, , na jejímž základě měl být žalovanému poskytnut úvěr , částka, , který měl zčásti sloužit k doplacení úvěru ze smlouvy z , datum, na částku , částka, a z , datum, na částku dalších , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně úroku ve výši 9,49 % ročně v 35 měsíčních splátkách ve výši , částka, včetně pojistného.6. Součástí smluvní dokumentace byla i Zpráva o prověření úvěruschopnosti žalovaného z , datum, , kde je mimo kontaktů žalovaného uvedeno, že měly být prověřeny Bankovní a nebankovní registr, insolvenční rejstřík a centrální evidence exekucí bez negativních záznamů. Podle úvěrové zprávy byly zjištěny 4 existující splátkové závazky, jeden nesplátkový a 2 kreditní karty, se splátkami v částkách , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, a , částka, měsíčně. Z tohoto dva úvěry z , datum, a , datum, jsou s poznámkou o refinancování ( výše splátek , částka, a , částka, ). Po započtení zjištěného příjmu u zaměstnavatele , právnická osoba, v částce , částka, byl zjištěn disponibilní příjem , částka, . Ohledně osoby žalovaného bylo dále vycházeno z údaje o rodinném stavu ženatý, s nájemním bydlením, počtem dětí a příjmu ostatních členů domácnosti 50 tis.Kč.7. K výzvě soudu žalobkyně k ověření úvěruschopnosti žalovaného doložila dále výpis jeho účtu u , Jméno žalobkyně, . č. , č. účtu, za období 1.10.23-, datum, , z něhož je patrný příjem v částce , částka, a , částka, od , právnická osoba, dne 4.10. a , datum, , následně v částce , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, od , právnická osoba, Oproti tomu však výdaje z tohoto účtu za období měsíce 10/2023 vypočetl soud celkem na -, částka, a v měsíci 12/2023 na -, částka, . Na tento účet byla dne , datum, zaslána částka , částka, z tohoto závazkového vztahu.8. Ze splátkového kalendáře vyplývá, že dosud žalovaný uhradil celkem , částka, .9. Žalobkyně jiné důkazy k posuzování procesu úvěruschopnosti žalované nedoložila. Zároveň ze strany žalovaného nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by na uvedený závazek cokoliv dalšího uhradil. Oba se k jednání nedostavili, čímž znemožnili možnou výzvu k doplnění těchto tvrzení či důkazů dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř.10. Při právním hodnocení vycházel soud z níže citovaných ustanovení.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 s.p.ú. pokud poskytne poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Na základě výše uvedených zjištění a po právním hodnocení dle citované úpravy soud posoudil žalobu za uplatněnou žalobkyní po právu jen v části. Žalovanému měly být v projednávané věci poskytnuty žalobkyní peněžní prostředky ve výši , částka, na základě uzavřené smlouvy o úvěru dle citovaného ustanovení § 2395 a násl. o.z. modifikované ustanoveními z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tak v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy činnost upravenou v § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú.. S ohledem na ustanovení § 86 odst. 1 tohoto zákona se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018.20. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumá