ECLI: ECLI:CZ:OSNB:2025:7.C.305.2024.1 Datum: 2025-02-11 Předmět: O zaplacení 196 776,39 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."] ["smlouva o půjčce""smlouva o úvěru""postoupení pohledávky""insolvence"]
O co šlo: O zaplacení 196 776,39 Kč s příslušenstvím (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2)
1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky vymezené ve výroku I. a II. rozsudku. Uvedla, že žalovanému na základě Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen „banka“), IČO: , IČO, , úvěr ve výši , částka, . Tento se žalovaný zavázal hradit v 96 pravidelných splátkách po , částka, spolu s úroky ve výši 11,90% p.a. a poplatkem za pojištění. Jelikož žalovaný porušil smluvní podmínky, když se ocitl v prodlení s úhradou splátek, došlo k , datum, k zesplatnění dluhu. Banka postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, . a tato na žalobkyni. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny , částka, , kapitalizovaných úroků za období , datum, -, datum, v částce , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení za období 31.8.-, datum, v částce , částka, , dlužných poplatků , částka, a úroků a úroků z prodlení za období od , datum, dále do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, veškeré písemnosti mu byly doručovány soudem na adresu trvalého bydliště v záhlaví rozhodnutí náhradním způsobem. K nařízenému jednání dne , datum, se bez omluvy nedostavil. Soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.4. Mezi , právnická osoba, . a žalovaným byla na základě návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, a jeho akceptací z , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě měla banka poskytnout žalovanému částku , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky v měsíčních anuitních splátkách po , částka, včetně pojištění, počínaje dnem , datum, (spolu s úrokem ve výši 11,90 %. Tyto skutečnosti soud zjistil z doložené smlouvy mezi účastníky sjednané přes mobilní elektronický klíč skrze sms zprávu z mobilního telefonu č.. , tel. číslo, .5. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění dluhu k tomuto dni z této smlouvy. Dalšími dopisy datovanými dne , datum, a dle knihy podací pošty odeslanými téhož dne byl informován o postoupení pohledávky na společnost I, Anonymizováno, , sídlem , adresa, , IČO: , IČO, a následně na žalobkyni a vyzván současně k zaplacení dlužné částky.6. V tzv. identifikaci žádosti vycházela předchůdkyně žalobkyně z údajů o žalovaném, který ke své osobě uvedl, že je svobodný, bydlí ve vlastním domě/bytě, jej podnikatel s příjmem , částka, . Výdaje byly specifikovány jako výdaje na bydlení v částce , částka, , živobytí , částka, , rodinné náklady a ostatní , částka, . Dále dle tohoto dokumentu měly být ověřeny údaje o splátkovém zatížení u , Anonymizováno, v částce splátky , částka, , dalších závazků dle úvěrových registrů celkem v částce , částka, . K tomuto byly doloženy výpisy registru BRKI k závazkům žalovaného a přepočteny výdaje na bydlení , částka, , životní výdaje , částka, , započtené rodinné výdaje , částka, a platební kapacita žalovaného spočítána na částku , částka, .7. K způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doložila žalobkyně dále tzv. protokol o tomto ověření vypracovaný , právnická osoba, , Head of Retail Risk and Collection, , právnická osoba, . blíže neuvedeného dne. Dle tohoto proces ověření probíhá podle schválených a platných interních předpisů, které odpovídají standardům trhu a regulacím ČNB. Banka tak vychází z vstupních informací klienta, které dále ověřuje, zejména aktuální dluhy interní a externí, negativní záznamy na blacklistech, neplatné doklady a exekuce. Dále externí úvěrové registry BRKI/NRKI,SOLUS k posouzení míry úvěrového zatížení. Příjmy žadatele podle tohoto protokolu ve výši , částka, měly být ověřeny s využitím statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Z tohoto důvodu také navýšili výdajovou stránku.8. Z doložených listin byly dále předloženy výpisy účtu žalovaného u , právnická osoba, . č. , č. účtu, za období již od 6/2016. V období předcházející poskytnutí úvěru od 9/2020 jsou mimo poskytnutí půjčky v částce , částka, dne , datum, patrné toliko pravidelné příjmy v měsíci 10,11,12/2020 v částce 18-20 tis Kč měsíčně.9. K výzvě soudu k doplnění důkazů k zjištění zejména příjmů žalovaného žalobkyně nedoložila ničeho.10. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) účinných ke dni uzavření předmětné smlouvy dne , datum, .11. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu v části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru, úroků, úroků z prodlení a poplatků ze smlouvy sjednané se žalovaným v rámci podnikatelské činnosti její právní předchůdkyně. Tato poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy výkon činnosti upravené v ust. § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původní věřitelky na základě doložených smluv o postoupení a vyrozumění žalovaného o těchto skutečnostech. S ohledem na citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018, které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb., dle názoru soudu, a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy.18. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání v