7 C 63/2025-45 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky vymezené ve výroku I. a II. rozsudku. Uvedla, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . poskytla žalovanému na základě Smlouvy o úvěru ze dne , datum, úvěr ve výši , částka, . Tento se žalovaný zavázal hradit v měsíčních splátkách spolu s dohodnutými úroky. Jelikož žalovaný porušil smluvní podmínky, když se ocitl v prodlení s úhradou pravidelných splátek, došlo ke dni , datum, k zesplatnění dluhu. Banka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou z , datum, . Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny , částka, , a úroky kapitalizované ke dni zesplatnění v částce , částka, , úroky z prodlení kapitalizované k tomuto datu v částce , částka, , dlužné poplatky , částka, dle doložené obratové historie.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. K nařízenému jednání dne , datum, se bez omluvy nedostavil. Soud jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Po provedeném dokazování měl soud zjištěn následující skutkový stav.4. , jméno FO, , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , IČO: , IČO, ( dále jen „banka“) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě měla banka poskytnout žalovanému částku , částka, za účelem konsolidace předchozích 3 závazků u , Anonymizováno, a.s. v celkové částce , částka, a zbytek k vlastnímu uvážení žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky s úrokem v sazbě 5,99% ve splátkách po , částka, do , datum, . Tyto skutečnosti soud zjistil z doložené smlouvy mezi nimi.5. Z obratové historie účtu č. , hodnota, měl prokázáno, že žalovaný částku , částka, dne , datum, načerpal. K , datum, činila jistina dluhu , částka, . Dopisem z , datum, byl vyrozuměn o zesplatnění úvěru k tomuto datu a vyzván k úhradě částky , částka, .6. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění dluhu. Dále byl dopisem z , datum, vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzván k zaplacení dluhu do 7 dní od doručení. Předžalobní výzvou z , datum, doručovanou dle podacího lístku téhož dne byl vyzván k zaplacení částky , částka, do 10 dní.7. V žádosti o poskytnutí úvěrového produktu žalovaný uvedl mimo kontaktních údajů, že je rozvedený, žije v nájemním bytě s dalšími 2 osobami a jedna z nich je bez pravidelného příjmu. Je zaměstnán u , právnická osoba, . s příjmem , částka, měsíčně. Splátky závazků mimo banku uvedl ve výši , částka, , náklady na bydlení odhadl na 7 tis. Kč a ostatní výdaje také 7 tis. Kč.8. K způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doložila žalobkyně tzv. posouzení úvěruschopnosti klienta bez uvedení data, kde ze systému CCB a vlastních systémů měla banka zjistit další závazky žalovaného v celkové výši , částka, , které měly být zkonsolidovány. Banka měla stanovit životní výdaje žalovaného dle jím sdělených údajů a porovnáním statistických údajů na , částka, . Po odečtení nového splátkového zatížení měl mít žalovaný k dispozici na pokrytí životních nákladů částku , částka, .9. Dále doložila potvrzení společnosti , právnická osoba, ., o výši průměrného příjmu , částka, za posledních 12 měsíců. Žalobkyně k procesu úvěruschopnosti jiné důkazy k výzvě soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř., nedoplnila.10. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ( dále jen z.s.ú.) účinných ke dni uzavření předmětné smlouvy dne , datum, .11. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle ust. § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána po právu v převážné části. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru, úroků, úroků z prodlení ze smlouvy sjednané se žalovaným v rámci podnikatelské činnosti její právní předchůdkyně. Tato poskytla žalovanému, fyzické nepodnikající osobě jako spotřebiteli peněžité plnění, tedy výkon činnosti upravené v ust. § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) z.s.ú. Žalobkyně současně prokázala, že v souladu s § 1879 a násl. o. z. vstoupila do práv původní věřitelky na základě doložených smluv o postoupení a vyrozumění žalovaného o těchto skutečnostech. S ohledem na citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud zabýval předně posouzením míry zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující. Vycházel tak ve shodě s posledními judikatorními závěry, jak Nejvyššího soudu v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , tak Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 4129/2018, které reflektují právní úpravu předchozího zákona o spotřebitelském úvěru z.č. 145/2010 Sb., dle názoru soudu, a v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679/18 použitelných i za účinnosti této právní úpravy.18. Posledně uvedené rozhodnutí Soudního dvora obsahuje závěr, dle něhož „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“19. Citované ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve svém rámci upravuje postup při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a umožňuje poskytnutí úvěru až poté, nejsou-li důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přičemž výchozími informacemi jsou skutečnosti sdělené úvěrovaným, avšak poskytovatel prověřené s uvedením příkladů databází dlužníků apod. Význam tohoto postupu shrnuje právě Ústavní soud v posledně uvedeném rozhodnutí s odkazem na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, a Nejvyššího správního soudu sp.zn. , spisová značka, kdy uvedl, že „důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýka