13 C 222/2020-33 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Rámcová smlouva, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobce upravující mimo jiné podmínky, za kterých budou mezi žalobcem a žalovaným uzavírány konkrétní smlouvy o výpůjčce (článek 13 Obchodních podmínek). Na základě Rámcové smlouvy došlo k uzavření konkrétní smlouvy o výpůjčce ze dne [datum]. Předmět byly výčepní zařízení v ceně [částka], narážeč v ceně [částka], redukční ventil v ceně [částka], odkapník v ceně [částka] a chladič v ceně [částka] Celkem tedy věci v hodnotě [částka]. Dle článku 13 odst. 3.6 Obchodních podmínek byl žalovaný povinen vrátit žalobci předmět výpůjčky do 30 dnů od výzvy žalobce k jeho vrácení, nejpozději však byl žalovaný povinen vrátit všechny předměty výpůjčky ke dni ukončení rámcové smlouvy. K ukončení konkrétní smlouvy o výpůjčce došlo na základě výpovědi žalobce ze dne [datum], v rámci které žalobce současně vyzval žalovaného k vrácení předmětu výpůjčky. Dle článku 13 odst. 3.7 Obchodních podmínek, pokud je žalovaný s vrácením předmětu výpůjčky (či jen dílčího komponentu tvořícího předmět výpůjčky) v prodlení delším než 30 dnů, tak je žalovaný povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši odpovídající hodnotě všech věcí tvořících předmět výpůjčky, s jejichž vrácením je žalovaný v prodlení. Žalovaný předmět výpůjčky nevrátil, a to ani zčásti. Proto dne [datum] byl vyzván k úhradě smluvní pokuty v celkové výši [částka]. I přes skutečnost, že byl žalovaný dne [datum] písemně upomínán, dosud dlužnou částku neuhradil. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že účastníci dne [datum] uzavřeli rámcovou smlouvu, kterou si strany sjednaly smluvní podmínky pro uzavírání kupních smluv a vzájemné vztahy s tím související (Rámcová smlouva ze dne [datum]). Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky tyto vztahy podrobně upravující, ve kterých mimo jiné je zakotvena povinnost vrátit žalobcem vypůjčené věci do 30 dnů od výzvy, nejpozději ke dni ukončení rámcové smlouvy a neučiní-li tak vzniká žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši hodnoty věci dle dodacího listu (Obchodní podmínky). Na základě tohoto smluvního vztahu vypůjčil žalobce žalovanému výčepní zařízení v ceně [částka], narážeč v ceně [částka], redukční ventil v ceně [částka], odkapník v ceně [částka] a chladič v ceně [částka], tedy celkem věci za [částka] (Dodací list [číslo]). Smlouva byla ukončena výpovědí žalobce, ve které žalobce zároveň vyzval žalovaného k vrácení vypůjčených věcí do 30 dnů od doručení výzvy (Výpověď smlouvy včetně doručenky). Protože žalovaný vypůjčené věci nevrátil, vyzval ho žalobce k zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] (Výzva k úhradě smluvní pokuty ze dne [datum] včetně doručenky a faktura [číslo]). Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil přes písemnou upomínku (předžalobní upomínka ze dne [datum]). Podle § 1746 odstavce 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.”) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., o.z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Soud věc po právní stránce hodnotil tak, že strany uzavřeli dle citovaného ustanovení § 1746 odst. 2 o.z. inominátní smlouvu, která upravovala jejich obchodní vztahy, v rámci kterých žalobce poskytl žalovanému formou výpůjčky potřebné výčepní zařízení a dodával mu pivo ze své produkce, za které měl žalovaný platit sjednanou kupní cenu. Vypůjčené věci se žalovaný pod sankcí smluvní pokuty zavázal, vrátil do 30 dnů od výzvy žalobce, nejpozději při ukončení smluvního vztahu. Protože se tak nestalo, vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu, která je řádně sjednána, včetně její výše, která dle smlouvy koresponduje s hodnotou vypůjčených věcí uvedenou na dodacím listu. Přestože byl žalovaný vyzýván k úhradě té smluvní pokuty, dosud ji žalobci nezaplatil. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalovaného výši úroků z prodlení. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil soud žalovanému, aby zaplatil žalobci náklady spojené s uplatněním této pohledávky, které jsou paušálně stanoveny na částku [částka]. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].