17 C 226/2020-19 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky [částka]. Žalobní návrh odůvodnila tím, že dne [datum] na žádost žalovaného poskytla žalovanému po prověření jeho úvěruschopnosti úvěr ve výši [částka]. Úvěr byl splatný dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši [částka]. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Smlouvou bylo ujednáno oprávnění žalobkyně pro případ prodlení žalovaného požadovat po žalovaném náhradu nákladů ve výši [částka], resp. ve výši [částka], za odeslání písemné upomínky k úhradě, poplatek na náklady pověřené inkasní agentury ve výši [částka] a dle článku 7.2. a 7.3. smlouvy smluvní pokutu ve výši 30 % jistiny. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], když tuto pokutu vypočetla dle § 121 ZoSÚ ve výši 30% z jistiny úvěru, poplatek za poskytnutí ve výši [částka], poplatek na pověření inkasní agentury ve výši [částka] a náklady na upomínky ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Žalovaný na výzvu žalobkyně k zaplacení dlužné částky nereagoval. Dále žalobkyně tvrdila, že posoudila úvěruschopnosti žalovaného z čestného prohlášení žalovaného, vyžádáním potvrzení o jeho příjmech, porovnala jeho příjmy a výdaje, přičemž provedla lustraci v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a registru dlužníků, vše s negativním výsledkem 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. K jednání dne [datum] se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, svoji nepřítomnost neomluvili. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů, jak umožňuje ustanovení § 101 odst. 4 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) 4. V odůvodnění tohoto rozsudku bude uveden pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci stručné právní posouzení věci, jak umožňuje ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti rozsudku není přípustné odvolání. 5. Z provedených důkazů je prokázán tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně podniká v předmětu činnosti poskytování a zprostředkování nebankovních úvěrů (z veřejného rejstříku). Dne [datum] uzavřeli žalobkyně jako podnikatelka a žalovaný jako spotřebitel smlouvu, a to elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku, kterou nazvali smlouva o úvěru. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši [částka], a to bezhotovostní platbou na účet žalovaného. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal žalobkyni vrátit tuto částku [částka] a dále zaplatit úrok ve výši 39 % ročně a jednorázový poplatek ve výši [částka], to vše do 30 dnů (z uvedené smlouvy ze dne [datum], z předsmluvní informace ze dne [datum], z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum]). Z uvedené smlouvy o úvěru se dále podává, že účastníci sjednali pro případ prodlení žalovaného s plněním dle smlouvy povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu všech nákladů, které jí vznikly v důsledku prodlení žalovaného, to jest úroky z prodlení v zákonné výši, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení, poplatek ve výši [částka] za první upomínku k úhradě dlužné částky po 7 dnech prodlení s úhradou úvěru, poplatek ve výši [částka] za druhou upomínku k úhradě dlužné částky po 20 dnech prodlení s úhradou úvěru, poplatek ve výši [částka] za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury [právnická osoba] Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužné částky dopisy ze dne [datum] a [datum], jejichž odeslání žalovanému je prokázáno z potvrzení – dokladu - o odeslání u dopisu z [datum], a dále byl žalovaný upomínán rovněž prostřednictvím inkasní agentury [právnická osoba] dopisem ze dne [datum], který byl odeslán žalovanému, jak se podává z potvrzení o odeslání (z uvedených dopisů a potvrzení o odeslání). Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného přímo z kopie jeho [dokladu totožnosti]. Žalobkyně ve vztahu k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného tvrdila, že tuto úvěruschopnost prověřila, z čestného prohlášení žalovaného, vyžádáním potvrzení o jeho příjmech, porovnala jeho příjmy a výdaje, přičemž provedla lustraci v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a registru dlužníků, vše s negativním výsledkem. Důkazy k těmto tvrzením však žalobkyně nepředložila a ani nenavrhla a vzhledem k tomu, že k jednání se žalobkyně nedostavila, nemohla být při jednání proto poučena dle § 118a odst. 3 o. s. ř., když navíc v předvolání k jednání již byla poučena, aby takové důkazy předložila právě nejpozději při jednání, jinak neunese ve vztahu k těmto tvrzením důkazní břemeno. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně ve vztahu k tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne [datum] posoudila úvěruschopnost žalovaného, neunesla břemeno důkazní. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný na v žalobě uplatněné pohledávky ničeho neuhradil, žalovaný toto tvrzení nepopřel, a protože toto tvrzení nebylo ani žádným důkazem vyvráceno, soud z něj vychází. 6. Uvedený skutkový stav soud hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení: <i>§ 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>§ 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>§ 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>§ 588 věta první o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>§ 2 odst. 3 o.z., výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.</i> <i>§ 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>§ 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>§ 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>§ 86 odst. 2 věta první ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.</i> <i>§ 87 odst. 1 z.č. ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 7. Při právním hodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že dne [datum] uzavřeli žalobkyně jakožto úvěrující a žalovaný jakožto úvěrovaný smlouvu, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. a dle § 104 a následujících z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně proto poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jednak úvěr ve výši [částka], dále úrok z této částky úvěru ve výši 39 % ročně, jednorázový poplatek za poskytnutí ve výši [částka], do 30 dnů. Pro případ prodlení s plněním závazků dle uvedené smlouvy se žalovaný dále zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je v prodlení, a to za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a poplatek za první upomínku [částka], poplatek za druhou upomínku [částka] a poplatek ve výši [č