6 C 355/2021-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 41 950 Kč od 7. 5. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tvrzením, že je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem [územní celek] a na základě Zřizovací listiny je oprávněna [územní celek] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 17. 1. 2017 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a vyzvednuto dne 12. 11. 2020. Odtah by proveden na pokyn strážníka Městské policie [anonymizováno] [obec]. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné. Ceny za odtah a parkovné stanovuje nařízení [anonymizováno] [obec] v den odtahu vozidla, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy podle nařízení, které je v příslušný den účinné. Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, služby parkoviště (parkovné) za 1. den (den odtahu) až 3. den 250 Kč, služby parkoviště (parkovné) za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč, služby parkoviště (parkovné) za každý další i započatý den od sto osmdesátého prvního dne až do vyzvednutí vozidla 50 Kč. Předmětem této žaloby je tak pohledávka za období následující od 28. 7. 2018 do data vydání vozu dne 12. 11. 2020, když pohledávka odpovídající období od 17. 1. 2017 do 27. 7. 2018 byla žalobkyni pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 24 C 235/2018-15 ze dne 26. 11. 2018. Žalobce touto žalobou uplatňuje nárok na parkovné za uvedené období od 28. 7. 2018 do 12. 11. 2020 ve výši 41 950 Kč (tj. 839 dní x 50 Kč). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky a to dne 5. 9. 2017. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 26. 4. 2021 byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě žalované částky. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně je příspěvková organizace [územní celek] a je oprávněna odstraňovat silniční vozidla a jejich vraky z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a jejich hlídání. (ze zřizovací listiny žalobkyně) Dne 17. 1. 2017 v 21.40 hodin došlo na pokyn strážníka městské policie [územní celek], služební [číslo] k odtažení vozidla [anonymizováno] modré barvy, [registrační značka] (z protokolu o odtahu vozidla [číslo]) Za odtah vozidla si žalobce vyúčtoval v souladu s nařízením a cenovým věstníkem částku 1 900 Kč. Žalobkyně po provedení odtahu umístila dne 17. 1. 2017 vozidlo žalovaného na střeženém parkovišti a vyúčtovala žalovanému parkovné za období od 28. 7. 2018 do 12. 11. 2020 ve výši 41 950 Kč. Pohledávka za období od 17. 1. 2017 do 27. 7. 2017 ve výši 92 300 Kč se skládá z částky za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovného ve výši 90 400 Kč a žalobkyni byla přiznána rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2018, č. j. 24 C 235/2018-15 (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 26. 11. 2018, č. j. 24 C 235/2018-15) K úhradě nákladů za parkovné byl žalovaný vyzván dopisem žalobce ze dne 5. 9. 2017 a předžalobní upomínkou ze dne 26. 4. 2021 (z výzvy k úhradě, z předžalobní výzvy) 6. Podle § 45 zák. č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace 7. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud věc po právní stránce hodnotil tak, že vozidlo žalovaného způsobilo překážku v provozu a proto strážník městské policie rozhodl dle výše citovaného ustanovení o jeho okamžitém odstranění. Za parkování vozidla na střeženém parkovišti pak žalobkyně požadovala po žalovaném částku v souladu s nařízením, kterým [územní celek] stanovilo maximální výši těchto poplatků. Žalovaný na výzvy k zaplacení dlužné částky nereagoval. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný na tuto částku ke dni vyhlášení rozsudku žalobkyni zaplatil. Soud proto shledal žalobní nárok na zaplacení částky 41 950 Kč co do základu a výše důvodný a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 41 950 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 7. 5. 2021 do zaplacení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalovaného výši úroků z prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 858,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 678 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 950 Kč sestávající z částky 2 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 240 Kč ve výši 1 940,40 Kč.