6 C 376/2021-10 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou, doručenou soudu dne 6. 8. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 725 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 725 Kč od 9. 6. 2021 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný způsobil dne 2. 4. 2020 v obci [obec], poškození zdraví [jméno] [příjmení] tím, že ji fyzicky napadl a způsobil ji tak zranění. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní výkony, léky, náklady na dopravu a prostředky zdravotnické techniky v celkové výši 4 725 Kč. Odpovědnost žalovaného za tento úraz byla potvrzena z vyúčtování zdravotní péče a sdělení Policie ČR, KŘP MS kraje, Obvodního oddělení [obec] ze dne 9. 4. 2020, [číslo jednací]. V souladu s ustanovením § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. má žalobkyně nárok na náhradu takto jí vzniklé škody. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, z vyrozumění Policie ČR – obvodního oddělení v [obec] ze dne 9. 4. 2020 ve věci zranění poškozené [jméno] [příjmení], které utrpěla v souvislosti s jejím napadením dne 2. 4. 2020 a jejím následným ošetřením v [nemocnice], že trestní stíhání žalovaného je nepřípustné, protože toto je podmíněno souhlasem poškozené a souhlas nebyl dán, anebo byl vzat zpět. Škodu, jenž vznikla, lze vymáhat v občanskoprávním řízení. Na léčení zranění [jméno] [příjmení] bylo ze strany zdravotní pojišťovny vynaloženo celkem 4 725 Kč. Úhradu této částky žalobkyně jako zdravotní pojišťovna poškozené po žalovaném požadovala v písemné výzvě, v níž ho vyzvala, aby dlužnou částku zaplatil do patnácti dnů ode dne doručení výzvy. (z vyúčtování zdravotní péče ze dne 20. 10. 2020, z vyrozumění Policie ČR ze dne 9. 4. 2020, [číslo jednací] - [číslo], z výzvy k plnění ze dne 10. 5. 2021 a z doručenky). Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval. Po právní stránce soud věc posuzoval dle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Dle tohoto ustanovení příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Žalovaný svým protiprávním jednáním způsobil pojištěnci žalobkyně, [jméno] [příjmení] zranění, které si vyžádalo léčení, na které žalobkyně, jako pojišťovna poškozené, vynaložila částku 4 725 Kč. Byly tedy splněny zákonné podmínky pro náhradu škody dle citovaného ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 725 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky od 9. 6. 2021 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a požadovaná výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Žalobkyně je ze zákona osvobozena od soudních poplatků a byla ve sporu úspěšná. Za této situace v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona číslo 549/1991 Sb. o soudních poplatcích dochází podle výsledků řízení k přenosu poplatkové povinnosti na žalovaného. Z toho důvodu soud žalovanému stanovil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Novém Jičíně na soudním poplatku částku 400 Kč.