16 C 268/2022-34 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení je zaplacení částky ve výši 1 350 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 92,10 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč z titulu nezaplacených televizních poplatků za období prosinec 2020 a od července 2021 do března 2022. 2. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl od listopadu 2019 přihlášen jako poplatník televizních poplatků, avšak podle přehledu předpisů a plateb neuhradil televizní poplatky za období prosinec 2020 a červenec 2021 až březen 2022, tedy za 10 měsíců po 135 Kč. Žalobkyně dopisem ze dne [datum], doručeným žalovanému do vlastních rukou dne [datum], vyzvala žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení. Žalovaný v minulosti oznamoval žalobkyni splnění podmínek pro osvobození od placení televizních poplatků, a to prohlášením ze dne [datum] a prohlášením ze dne [datum]. Za období leden až červen 2021 nebyly žalovanému televizní poplatky účtovány, neboť byl od jejich placení osvobozen. V žalovaném období žalovaný splnění podmínek pro osvobození od poplatků za televizní přijímač žalobkyni neoznámil. Společnost [právnická osoba] se v rámcové dohodě o poskytování služeb ze dne [datum] dostupné v registru smluv pod [anonymizováno] [číslo] žalobkyni zavázala poskytovat služby, a to konkrétně odesílání upomínek dlužníkům. Za upomínku doporučenou zásilkou je účtováno 62 Kč za poštovné a 2,39 Kč za tisk a komplementaci. 4. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 5. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je od rozhlasového a televizního poplatku dále osvobozena fyzická osoba, a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima, b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti. Při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona. 6. Podle § 4 odst. 3 věty druhé a třetí zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 2 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, nebo jiné osobě, kterou provozovatel vysílání ze zákona určí (dále jen„ pověřená osoba“), okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Fyzická osoba, na kterou se osvobození podle odstavce 2 vztahuje, je povinna na výzvu provozovatele vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby písemně doložit kopií rozhodnutí nebo oznámení úřadu státní sociální podpory okolnosti prokazující osvobození. 7. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 8. Podle § 7 odst. 2 věty první zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. 9. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník televizního přijímače byl povinen platit televizní poplatky, avšak za shora uvedené období tak neučinil. Žalobkyně přitom vyúčtovala výši televizního poplatku v souladu se shora citovaným ustanovením § 6 zákona č. 348/2005 Sb. Žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných poplatků písemně vyzvala. V souvislosti s písemným upomínáním žalovaného vznikly žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 10. K obraně žalovaného soud uvádí, že účinky osvobození od televizních poplatků končí nejpozději uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Žalovaný byl osvobozen v období leden až červen 2021 a neprokázal, že by žalobkyni oznámil čestným prohlášením okolnosti odůvodňující osvobození od placení televizního poplatku také pro následující období ve smyslu § 4 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaný soudu předložil originál podacího lístku k dopisu adresovanému žalobkyni dne [datum], předmětný dopis však soudu nebyl předložen a žalobkyně uvedla, že žádnou korespondenci z uvedeného data neeviduje. Pokud žalovaný předložil soudu kopie oznámení poplatníka ze dne [datum], kterým mínil prokázat, že žalobkyni oznámil důvody pro osvobození jeho osoby od placení televizních poplatků, nedoložil, že uvedené oznámení zaslal žalobkyni nebo je jinak předal do dispozice žalobkyně. Soud byl připraven žalovaného poučit o nutnosti povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., nicméně žalovaný se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. 11. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou pohledávky žalobkyně, je žalobkyně oprávněna požadovat úhradu úroků z prodlení na základě ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a soud proto žalobě vyhověl rovněž co do požadavku na úhradu úroků z prodlení v kapitalizované výši ke dni podání žaloby, tedy k datu [datum], ve výši 92,10 Kč. Splatnost jednotlivých televizních poplatků nastala dle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. patnáctého dne každého kalendářního měsíce a výše úroku z prodlení je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 700 Kč. Tato částka zahrnuje náklady na zaplacený soudní poplatek 400 Kč a paušální náhradu za hotové výdaje žalobkyně za tři úkony ve výši 100 Kč (podání žaloby, vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum]) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., jejichž výše vyplývá z § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za hotové výdaje spojené s úkonem výzva k plnění, neboť ohledně tohoto úkonu byly žalobkyni přiznány náklady spojené s uplatněním pohledávky v konkrétní výši 63 Kč. Pokud se žalobkyně domáhala též úhrady nákladů řízení představujících odměnu advokáta a paušální náhrady výdajů včetně DPH, má soud za to, že tyto žalobkyní vynaložené náklady nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva. Česká televize jako veřejnoprávní instituce by měla při vymáhání dlužných televizních poplatků volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že po skutkové i právní stránce se jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Nelze očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize Ústavní soud zaujal stanovisko, že v těchto případech je žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama, neboť vzhledem k jejímu výsadnímu postavení lze na ni klást v určitých ohledech srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (blíže nález Ústavní soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 a II. ÚS 405/2014). Z toho důvodu náhradu nákladů spojených s právním zastoupením advokátem soud žalobkyni pro jejich neúčelnost nepřiznal a přiznal žalobkyni pouze paušální náhradu jejích hotových výdajů.