17 C 122/2022-13 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou podanou dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkem částky 2 809,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 809,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobní nárok žalobkyně odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli 6. 5. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti dle sjednaných parametrů. Dodávku elektřiny v období od 14. 5. 2019 do 23. 12. 2019 vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému fakturou [číslo] na částku 2 809,18 Kč splatnou 20. 1. 2020. Žalovaný na uvedenou fakturu ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nereagoval, dlužnou částku nezaplatil, žalobkyně proto požaduje úrok z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po splatnosti předmětných faktur. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1696/2005). Dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalobkyně předložila listinné důkazy, a to smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 6. 5. 2019, fakturu [číslo] za poplatek za samostatné odpojení, fakturu [číslo] za sdružené služby dodávky elektřiny, předžalobní výzvu k zaplacení neuhrazené dodávky elektřiny ze dne 5. 4. 2022 včetně podacího lístku, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 5. 4. 2022 včetně podacího archu, všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2017, dodatky ke smlouvě o postoupení pohledávek, protokol o předání dílčí pohledávky, potvrzení o úhradě kupní ceny za pohledávku, upomínky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 15. 8. 2019, ze dne 27. 1. 2020, ze dne 30. 9. 2019, ceník elektřiny společnosti [právnická osoba] Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 6. 5. 2019 uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za dodávku komodity platit. Fakturou [číslo] vyfakturovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému nedoplatek za odběr elektřiny za odběrné období od 14. 5. 2019 do 23. 12. 2019 částkou 2 809,18 Kč se splatností 20. 1. 2020. Fakturou [číslo] ze dne 31. 12. 2019 vyfakturovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poplatek za samostatné odpojení částkou 907,50 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužných částek. Odběrným místem sjednaným mezi účastníky ve smlouvě byla adresa [adresa žalovaného], přičemž z faktury vyplývá, že stav spotřeby za odebranou elektřinu byl odečítán právě z uvedeného odběrného místa. Bylo také zjištěno, že částka za odebranou komoditu byla vyfakturována a splatná dle obchodních podmínek a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Z těchto zjištění soud učinil závěr, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 a následujících zákona č. 458/2000 Sb., a podle této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně plnila, když dodávala žalovanému elektřinu, přičemž žalovaný byl povinen v souladu se smlouvou za odebranou komoditu platit regulovanou cenu podle jednotlivých vyúčtování v jednotlivých fakturačních obdobích. Právní předchůdkyně žalobkyně vyfakturovala žalovanému za odebranou elektřinu v období od 14. 5. 2019 do 23. 12. 2019 částku 2 809,18 Kč, faktura se stala splatnou 20. 1. 2020. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené platně dle § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný dluh vůči žalobkyni zaplatil, shledal soud žalobu co do základu i výše důvodnou, a proto zavázal žalovaného k úhradě částky 2 809,18 Kč včetně zákonných úroků z prodlení, které nárokovala žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6, 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovena dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby a písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva před podáním žaloby) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a hotových výdajů (z částky 900 Kč) ve výši 189 Kč.