17 C 129/2022-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou podanou dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení celkem částky 2 157,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 157,21 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalobní nárok žalobkyně odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli 13. 6. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované elektřinu pro potřeby domácnosti dle sjednaných parametrů. Dodávku elektřiny v období od 14. 8. 2019 do 29. 1. 2020 vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované fakturou [číslo] na částku 2 157,21 Kč splatnou 25. 2. 2020. Žalovaná na uvedenou fakturu ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu nereagovala, dlužnou částku nezaplatila, žalobkyně proto požaduje úrok z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1696/2005). Dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalobkyně předložila listinné důkazy, a to smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 6. 2019, smlouvu o nájmu bytu uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, fakturu [číslo] za sdružené služby dodávky elektřiny, předžalobní výzvu k zaplacení neuhrazené dodávku elektřiny ze dne 5. 4. 2022, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 5. 4. 2022 včetně podacího archu, všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, dodatky ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2019, ze dne 27. 3. 2020 a ze dne 22. 12. 2021, protokol o předání dílčí pohledávky, potvrzení o úhradě kupní ceny za pohledávku, upomínky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 13. 3. 2020, ze dne 15. 11. 2019, ze dne 24. 1. 2020, ceník elektřiny společnosti [právnická osoba] Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 13. 6. 2019 uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa [adresa], [obec], a žalovaná se zavázala za dodávky elektřiny platit. Fakturou [číslo] vyfakturovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované odebranou elektřinu částkou 2 157,21 Kč se splatností 25. 2. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dlužné částky. Odběrným místem sjednaným mezi účastníky ve smlouvě byla adresa [adresa], přičemž z faktury vyplývá, že stav spotřeby za odebranou elektřinu byl odečítán právě z uvedeného odběrného místa. Bylo také zjištěno, že částka za odebranou elektřinu byla vyfakturována a splatná dle obchodních podmínek a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Z těchto zjištění soud učinil závěr, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 a následujících zákona č. 458/2000 Sb., a podle této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně plnila, když dodávala žalované elektřinu, přičemž žalovaná byla povinna v souladu se smlouvou za odebrané komodity platit regulovanou cenu podle jednotlivých vyúčtování v jednotlivých fakturačních obdobích. Právní předchůdkyně žalobkyně vyfakturovala žalované za odebranou elektřinu v období od 14. 8. 2019 do 29. 1. 2020 nedoplatek ve výši 2 157,21 Kč, faktura se stala splatnou 25. 2. 2020. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené platně dle § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná dluh vůči žalobkyni zaplatila, shledal soud žalobu co do základu i výše důvodnou, a proto zavázal žalovanou k úhradě částky 2 157,21 Kč včetně zákonných úroků z prodlení, které nárokovala žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6, 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovena dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby a písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva před podáním žaloby) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a hotových výdajů (z částky 900 Kč) ve výši 189 Kč.