17 C 150/2022-9 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou podanou dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkem částky 27 277,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 477,08 Kč od 24. 3. 2022 do 14. 4. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 27 277,08 Kč od 15. 4. 2022 do zaplacení. Žalobní nárok žalobkyně odůvodnila tvrzením, že žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], přičemž společnost [právnická osoba] pozbyla oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaný si v následujících třech dnech nezvolil jiného dodavatele/obchodníka s plynem, proto ode dne 17. 10. 2021 žalobkyně zajišťovala dodávky plynu a další související služby jako dodavatel poslední instance. O této skutečnosti žalobkyně žalovaného informovala přípisem ze dne 19. 10. 2021, jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za poslední 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh. Žalobkyně žalovanému dodávala plyn, odebraný plyn v období od 17. 10. 2021 do 15. 2. 2022 vyúčtovala fakturou [variabilní symbol] na částku 30 777,08 Kč včetně DPH splatnou 23. 3. 2022, sestávající z ceny za odebraný plyn a souvisejících služeb ve výši 30 477,08 Kč a z částky 300 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky - dlužných záloh. Žalovaný na předmětnou fakturu uhradil dne 14. 4. 2022 částku 3 200 Kč, částku 27 277,08 Kč za odebraný plyn nezaplatil, částku 300 Kč za smluvní pokutu žalobkyně neuplatňuje. Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nereagoval. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalobkyně předložila listinné důkazy, a to oznámení o dodávce v režimu dodavatele poslední instance ze dne 19. 10. 2021 adresované žalobkyní žalovanému včetně plánu záloh a plateb na budoucí období od 17. 10. 2021 do 16. 4. 2022, vyúčtování dodávky plynu VS [číslo] za období od 17. 10. 2021 do 15. 2. 2022 ve výši 30 777,08 Kč splatnou 23. 3. 2022, předžalobní upomínku ze dne 24. 5. 2022, poštovní podací arch, ceník plynu DPI v kategorii domácnost a maloodběratel. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že od 17. 10. 2021 žalobkyně dodávala zemní plyn do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného], jako dodavatele poslední instance. Žalovaný byl smluvním původně smluvním partnerem [právnická osoba], kterýžto dodavatel pozbyl oprávnění a schopnost plyn dodávat. Nebylo zjištěno, že by si žalovaný zvolil jiného dodavatele. Žalobkyně za dodávku plynu v období od 17. 10. 2021 do 15. 2. 2022 vyúčtovala žalovanému fakturou VS [číslo] částku 30 777,08 Kč splatnou 23. 3. 2022 [obec] spotřeby žalovaného dle distribuční společnosti byla adresa [adresa žalovaného], přičemž z faktury vyplývá, že stav spotřeby za odebraný plyn byl odečítán právě z uvedeného odběrného místa (z oznámení žalobkyně ze dne 19. 10. 2021, z faktury VS [číslo]). Bylo také zjištěno, že částka za odebraný plyn byla vyfakturována a splatná dle ceníku žalobkyně (z ceníku žalobkyně). Žalovaný na předmětnou fakturu zaplatil dne 14. 4. 2022 částku 3 200 Kč, částku 27 277,08 Kč nezaplatil, částku 300 Kč žalobkyně nenárokuje (z tvrzení žalobkyně). Dopisem ze dne 24. 5. 2022 žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení dlužné částky 27 577,08 Kč do 3. 6. 2022, zásilka adresovaná žalovanému byla žalobkyní podána k doručení dne 24. 5. 2022 (z citovaného dopisu, z poštovního podacího archu). Uvedený prokázaný skutkový stav soud hodnotil právně, přičemž při tomto právním hodnocení dospěl k závěru, že žalobkyně žalovanému dodávala plyn jako dodavatel poslední instance dle § 12a zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, přičemž žalovaný byl povinen za odebraný plyn platit regulovanou cenu podle jednotlivých vyúčtování v jednotlivých fakturačních obdobích v souladu s ustanovením § 12b odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Žalovaný ke dni splatnosti faktury na částku 30 377,08 Kč dlužnou částku nezaplatil. Na předmětnou fakturu zaplatil dne 14. 4. 2022 částku 3 200 Kč, částku 27 277,08 Kč za odebraný plyn nezaplatil. Soud proto shledal žalobu co do základu i výše důvodnou a zavázal žalovaného k úhradě částky 27 277,08 Kč včetně zákonných úroků z prodlení, jak jsou rozepsány ve výroku tohoto rozhodnutí, které nárokovala žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od dne následujícího po splatnosti dlužné částky do zaplacení, přičemž v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 060 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 092 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6, 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč a paušální náhrada hotových výdajů stanovena dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby a písemné podání nebo návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 800 Kč částkou 168 Kč.