17 C 37/2022-10 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou podanou dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 5 999 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 999 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení. Žalobní nárok žalobkyně odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa [adresa žalovaného]. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu pro potřeby domácnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému za odběr elektřiny v období od 13. 12. 2018 do 23. 8. 2019 fakturou [variabilní symbol] částku 5 999 Kč, faktura se stala splatnou 19. 9. 2019. Uvedené vyúčtování žalovaný neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Z důvodu prodlení žalovaného se zaplacením dlužných částek žalobkyně požaduje úrok z prodlení z dlužné nezaplacené částky ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení dlužné částky. Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužných částek, žalovaný na výzvy ničeho nezaplatil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1696/2005). Dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z provedeného dokazování má soud prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 3. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalovaný se zavázal za dodávku elektřiny platit. Odběrným místem sjednaným mezi účastníky ve smlouvě byla adresa [adresa žalovaného] (ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, z obchodních podmínek žalobkyně). Fakturou [číslo] [variabilní symbol] právní předchůdkyně žalobkyně vyfakturovala žalovanému za odběrné období od 13. 12. 2018 do 23. 8. 2019 nedoplatek ve výši 5 999 Kč, faktura se stala splatnou 19. 9. 2019 (z citované faktury). Upomínkami ze dne 5. 4. 2019, 25. 9. 2019, 27. 5. 2019 a 30. 7. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužných částek (z citovaných upomínek). Smlouvou o postoupení pohledávek 13. 10. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila dopisem ze dne 19. 10. 2021 (ze smlouvy o postoupení pohledávky, z dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávky, z potvrzení o zaplacení kupní ceny, z předávacího protokolu, z oznámení o postoupení pohledávky). Právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky (z předžalobní upomínky ze dne 19. 10. 2021, z podacího lístku). Bylo také zjištěno, že částka za odebranou komoditu byla vyfakturována a splatná dle obchodních podmínek a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně (z předmětné faktury, z obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, z ceníku právní předchůdkyně žalobkyně). V dalším soud vychází z tvrzení žalobkyně, že žalovaný částku 5 999 Kč žalobkyni nezaplatil, když v řízení nebyl tvrzen, tudíž ani prokázán opak. Z těchto zjištění soud učinil závěr, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 a následujících zákona č. 458/2000 Sb., a podle této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně plnila, když dodávala žalovanému elektřinu, přičemž žalovaný byl povinen v souladu se smlouvou za odebranou elektřinu platit regulovanou cenu podle jednotlivých vyúčtování v jednotlivých fakturačních obdobích. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou platně dle § 1879 a následujících o.z. byla pohledávka za žalovaným postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní prostřednictvím právního zástupce vyzýván k úhradě dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani částečně dluh vůči žalobkyni nezaplatil, shledal soud žalobu co do základu i výše důvodnou, a proto zavázal žalovaného k úhradě částky 5 999 Kč včetně zákonných úroků z prodlení, které nárokovala žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 6, 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a paušální náhrada výdajů stanovena dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč.