17 C 43/2022-11 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkem částky 9 120 Kč s příslušenstvím, přičemž tento žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že žalovaný dne 3. 1. 2018 v 14.41 hod. na lince [číslo] nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč, dne 18. 10. 2018 v 16.08 hod. na lince [číslo] nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč, dne 29. 12. 2018 v 13.04 hod. na lince [číslo] nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč, dne 17. 1. 2019 v 10.35 hod. na lince [číslo] nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč, dne 8. 2. 2019 v 10.09 hod. na lince [číslo] nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč a dne 15. 2. 2019 v 6.26 hod. na lince [číslo] nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč, přičemž vždy použil k přepravě prostředek hromadné dopravy provozovaný žalobkyní a při kontrole se nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a je tedy v souladu s přepravními podmínkami povinen zaplatit nezaplacené jízdné a ke každé zjištěné jízdě bez jízdního dokladu přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný byl povinen zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému nejpozději do 15 kalendářních dnů od podpisu dohody, na dlužné částky ničeho nezaplatil, ač byl žalobkyní vyzýván k zaplacení dlužné částky. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1696/2005). Dle § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále pouze„ o.z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše, prohlášením účinným v písemné formě, má se zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Na základě provedeného dokazování z jednotlivých skutkových zjištění a po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je co do základu i výše důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaný, jehož údaje jsou na dohodách s cestujícím uvedeny včetně jména, příjmení, bydliště, data narození, příp. rodného čísla nebo čísla občanského průkazu, se na výzvu osoby pověřené žalobkyní v místě kontroly na linkách 4, 21, 37 a 10 celkem šestkrát neprokázal platným jízdním dokladem. Dohody s cestujícím jsou žalovaným vlastnoručně podepsány, přičemž žalovaný svým podpisem vždy uznal pohledávku žalobkyně co do důvodu i výše a zavázal se zaplatit dlužné jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou zjištěnou jízdu bez platného jízdního dokladu, a to vždy nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu (z dohody s cestujícím [číslo] ze dne 3. 1. 2018 sepsané na lince [číslo] v 14.41 hodin, z dohody s cestujícím [číslo] ze dne 18. 10. 2018 sepsané na lince [číslo] v 16.08 hodin, z dohody s cestujícím [číslo] ze dne 29. 12. 2018 sepsané na lince [číslo] v 13.04 hodin, z dohody s cestujícím [číslo] ze dne 17. 1. 2019 sepsané na lince [číslo] v 10.35 hodin, z dohody s cestujícím [číslo] ze dne 8. 2. 2019 sepsané na lince [číslo] v 10.09 hodin, z dohody s cestujícím [číslo] ze dne 15. 2. 2019 sepsané na lince [číslo] v 6.26 hodin). Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky do 15 dnů od doručení výzvy (z dopisu ze dne 10. 1. 2022 a poštovního podacího archu). Ke dni rozhodování soudu nebylo zjištěno, že by žalovaný tento dluh, byť částečně, žalobkyni uhradil. Vzhledem k tomuto závěru pak soud zavázal žalovaného v souladu s citovaným ustanovením § 2053 o.z. k zaplacení celkem částky 9 120 Kč (6 x 1 520 Kč) spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z každé jednotlivé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti částky do zaplacení dlužné částky, přičemž výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony – zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč/úkon.