6 C 52/2022-15 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 011,04 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že se žalovaným uzavřela Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a to dne [datum] Smlouvu [číslo] dne [datum] Smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byl pronájem zařízení [anonymizována tři slova], sériové číslo [bankovní účet]. Nedílnou součástí Účastnických smluv jsou Všeobecné podmínky [právnická osoba]. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a pronájem zařízení a žalovaný se zavázal ji za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit sjednanou cenu. Žalovaný však řádně neplnil povinnosti z uvedených smluvních závazků, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování a žalobkyně tak přistoupila k výpovědi smluv. Žalovaný dluží žalobkyni z dosud neuhrazených vyúčtování částku 7 011,04 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2021, avšak dlužnou částku neuhradil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud má za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvy o poskytování elektronických komunikací a to dne [datum] Smlouvu [číslo] dne [datum] Smlouvu [číslo]. Na základě těchto smluv se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a pronájem zařízení [anonymizována tři slova], sériové číslo [bankovní účet], a žalovaný se zavázal ji za tyto služby řádně platit sjednanou cenu. Nedílnou součástí smluv byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] Žalovaný však nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování a žalobkyně přistoupila k výpovědi smluv. Jedná se o vyúčtování [číslo] na částku 335,71 Kč ([částka] [anonymizováno], 38,71 Kč [anonymizována dvě slova]) splatné dne [datum], vyúčtování [číslo] na částku 50 Kč ([anonymizována dvě slova]) splatné dne [datum], vyúčtování [číslo] na částku 2 625,33 Kč (2 [anonymizována dvě slova], 35,48 Kč [anonymizována dvě slova]) splatné dne [datum] a vyúčtování [číslo] na částku 4 000 Kč (smluvní [anonymizováno] za [anonymizováno] či [role v řízení] [anonymizována dvě slova]) splatné dne [datum]. Jelikož žalovaný řádně a včas za tyto služby neplatil, byl vyzván k jejich úhradě předžalobní upomínkou ze dne 18. 8. 2021 (ze Smluv [číslo] [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] z výpovědí účastnických smluv ze dne [datum], z předžalobní upomínky ze dne 18. 8. 2021) 4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též„ ZEK“), tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. 5. Podle § 2 písm. n) ZEK, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud věc po právní stránce hodnotil dle citovaných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., když především dospěl k závěru, že se jedná o platby za služby třetích stran, kde je dána pravomoc soudu. Žalobkyně na základě uzavřených smluv umožnila žalovanému využívat takovéto služby, které také žalovaný využíval. Soud shledal nárok žalobkyně za důvodný a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 011,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 335,71 Kč od 5. 7. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 50 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 625,33 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 20. 1. 2021 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 011,04 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.