8 C 7/2022-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalobkyně (původně [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby televizního vysílání prostřednictvím internetu až do [datum], kdy byla smlouva ukončena. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky žalobkyně a Zvláštní podmínky kombinované televize. Pro případ, že dojde k ukončení smlouvy, byla stranami sjednána povinnost uživatele vrátit pronajatá technická zařízení nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy a pro případ porušení této povinnosti byla sjednána povinnost uživatele uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalobkyně žalovanému dohodnuté služby řádně poskytla. Ke dni [datum] došlo k ukončení smlouvy, přičemž žalovaný byl povinen dle smlouvy a podmínek do 10 dnů vrátit zapůjčené technické zařízení, a to konkrétně set-top [anonymizována dvě slova], sériové číslo [anonymizováno]. Žalovaný zapůjčené zařízení nevrátil, žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobkyně žalovaného vyzývala k vrácení pronajatého zařízení a k úhradě smluvních pokut, žalovaný na výzvu nereagoval. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1696/2005). Dle § 157 odst. 4 o. s. ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi žalobkyní a žalovaným byla [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala na dobu neurčitou poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal hradit sjednanou odměnu a veškeré další poplatky a náklady ve výši dle ceníku žalobkyně. Dle smlouvy stvrzené podpisem žalovaného žalobkyně žalovanému pronajala 1 set-top [anonymizováno] Modul, sériové číslo [anonymizováno]. Dle čl. 4 Zvláštních podmínek kombinované televize je účastník povinen po skončení smlouvy vrátit technické zařízení ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Strany si ve smlouvě dohodly pro případ, že předmětné technické zařízení nebude vráceno do 10 dnů od ukončení smlouvy, povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za nevrácení zapůjčeného koncového zařízení. Žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky za poskytnuté služby s tím, že nebude-li závazek zaplacen do [datum], dojde k odstoupení od smlouvy s tím, že po skončení smlouvy má žalovaný povinnost vrátit zapůjčené koncové zařízení. Právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení smluvní pokuty celkem ve výši [částka] za nevrácení pronajatého zařízení. Dle tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení žádným důkazem vyvráceno, žalovaný smluvní pokutu nezaplatil. Uvedený prokázaný skutkový stav soud hodnotil právně zejména v souladu s ustanovením § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Při tomto právním hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla řádně uzavřena smlouva, v rámci které si smluvní strany dohodly pronájem technického zařízení a pro případ nevrácení tohoto technického zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalovaný pronajaté koncové zařízení žalobkyni nevrátil, vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu celkem ve výši [částka]. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku [částka], neboť v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tento důvodný nárok žalobkyně uspokojil. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením dlužné částky, soud proto zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalovanému ke splnění povinnosti právním zástupcem žalobkyně do zaplacení dlužné částky, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. a jeho výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].