12 C 57/2023-13 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem Dopravního podniku [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu a neuhradil přirážku k jízdnému dle čl. IX. Smluvních přepravních podmínek ve výši 1 500 Kč, spolu s jízdným, a to dne [datum], jízdné 20 Kč, o čemž byla sepsána dohoda s cestujícím, kterou žalovaný uvedený nárok uznal. Společnost Dopravní podnik [právnická osoba], jakožto původní věřitel postoupila dne [datum] pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. K zaplacení byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z předložených listin má soud prokázáno, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem Dopravního podniku [právnická osoba] bez platné jízdenky (v 9:59 hodin, linka [číslo] při ceně jízdného 20 Kč). Žalovaný v dohodě s Dopravním podnikem [právnická osoba] prohlásil, že podpisem této dohody uznává svůj dluh skládající se z jízdného ve výši 20 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč co do důvodu a zavazuje se jej zaplatit, přičemž dlužná částka je splatná do patnácti kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Společnost Dopravní podnik [právnická osoba], jakožto původní věřitel postoupila na základě Smlouvy o postoupení souboru pohledávek dne [datum] pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno] a.s. Žalovaný dluh nezaplatil ani přes písemnou předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum]. Shora uvedený skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle ust. § 2053 občanského zákoníku, podle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný tedy uznal, že z titulu cestování dopravním prostředkem Dopravního podniku [právnická osoba] bez zakoupení jízdného, k němuž došlo dne [datum], dluží částku 20 Kč na jízdném a 1 500 Kč na přirážce k jízdnému, a soud má za to, že tento dluh ke dni rozhodování trval, přičemž právní nárok žalobkyně na zaplacení této částky vyplývá z ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, § 18a odst. 2 písm. c) zákona 111/1994 Sb. o silniční dopravě. Žalovaný, který je v prodlení se zaplacením jízdného a přirážky k jízdnému v uvedené výši, byl rovněž zavázán ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroků z prodlení, a to ode dne pod ni splatnosti uvedeného dluhu, k níž došlo patnáctý den ode dne podpisu uznání dluhu. Pohledávka [právnická osoba] podnik [právnická osoba] za žalovaným byla Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku [právnická osoba] [anonymizováno] a.s., která tak vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a měla by mít podle ustanovení § 142, odst. 1 občanského soudního řádu právo na plnou náhradu nákladů řízení, nicméně podle uvedeného ustanovení se má jednat o náklady, které byly úspěšným žalobcem vynaloženy účelně. Zároveň je třeba uvést, že podle ustanovení § 2 občanského soudního řádu soudy v občanského soudním řízení projednávají a rozhodnutí spory a přitom dbají na to, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu proti žalovanému několik totožných žalob, vedených pod spisovými značkami 7C 142/2022, 8C 417/2022, 13C 403/2022, 6C 385/2022, 24C 399/2022, 17C 189/2022, 24C 394/2022, 8C 376/2022, 6C 366/2022, 17C 183/2022, 24C 365/2022, 13C 333/2022, 17C 168/2022, 18C 84/2022, 24C 333/2022, 24C 337/2022, 24C 341/2022, 24C 343/2022, 6C 325/2022, 24C 331/2022, 24C 366/2022, 24C 330/2022, 6C 316/2022, 12C 317/2022, 24C 317/2022, 16C 309/2022, 16C 290/2022, 12C 287/2022, 16C 272/2022, přičemž ve věcech pod spisovými značkami 16C 272/2022, [číslo], 12C 317/2022, 13C 333/2022 a 8C 376/2022 jí již byly náklady řízení rozsudkem přiznány, nemá soud v tomto řízení za to, že by žalobkyně vynaložila v projednávané věci náklady účelně; žalobkyně totiž mohla uplatnit všechny nároky jednou žalobou a vynaložit náklady na právní zastoupení pouze jednou. Pokud takto neúčelně„ rozdrobila“ tyto skutkově i právně jednoduché a totožné nároky do více žalob, doručených soudu prakticky v průběhu velmi krátkého období dvou měsíců, nectila zásadu účelnosti vynakládání nákladů řízení ani hospodárnosti soudního řízení, jež je financováno z prostředků daňových poplatníků. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu soud věc projednal a rozhodnul bez nařízení jednání.