13 C 138/2023-44 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal po žalovaných zaplacení částky 14 212,16 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že je v rámci podnikatelské činnosti provozovatelem distribuční soustavy, který je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., a na základě smlouvy o distribuci plynu, uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem, povinen zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Dnes [datum] požádal o obchodník s plynem společnost [právnická osoba] žalobce o ukončení distribuce plynu do odběrného [obec] na adrese [adresa žalovaného a žalované], a to ke dni [datum]. Od následujícího dne byl odběr plynu v uvedeném odběrném místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu dle § 74 odst. 1 a 4 zák. č. 458/2000 Sb. O tom, že dochází k neoprávněnému odběru plynu byl žalovaný 1 informován opakovaně telefonicky. Množství neoprávněně odebraného plynu tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílů mezi stavem plynoměru v odběrném místě ke dni nastalého účinku ukončení dodávky plynu do odběrného místa, to je ke dni [datum] a koncovým stavem plynoměru. Počáteční stav byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost plynoměru dle vyhlášky č. 108/2001Sb. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu bylo fakturováno fakturou ze dne [datum] splatnou dne [datum] znějící na částku 14 212,16 Kč. Fakturovaná částka odpovídá ceníkům žalobce za neoprávněně odebraný plyn a § 9 odst. 10 vyhlášky č. 108/2011Sb. Je dlužná částka nebyla zaplacena ani přes písemné upomínky. Žalovaní se k věci nevyjádřili. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaní odebírali od společnosti [právnická osoba] na adrese [adresa žalovaného a žalované]. Poté co společnost požádala žalobce o ukončení distribuce plynu do toho odběrného místa ke dni [datum] a žalobce tak učinil, však žalovaní neoprávněně plyn i nadále odebírali (žádost o ukončení distribuce plynu, řád provozovatele distribuční soustavy). Neoprávněným odběrem byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 14 212,16 Kč (faktura žalobce [číslo] fotografie plynoměru ze dne [datum]), kterou žalovaní, přestože byli telefonicky i písemně upomínání neuhradili (výzvy k úhradě, upomínky žalobce a jeho právního zástupce a záznamy telefonických hovorů). Podle § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Podle § 74 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, neoprávněným odběrem plynu je: a) odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněný ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřícího zařízení, pokud odběr bez měřícího zařízení nebyl smluvně ujednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřícím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřícího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřícím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jim nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřícího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle ne 10 pracovních dní. Podle § 74 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve znění v platném ke dni uzavření smlouvy, při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a talku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoků plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Soud věc po právní stránce hodnotil dle výše citovaných zákonných ustanovení, ze kterých vyplývá, že žalovaní v období od [datum] do [datum] neoprávněně odebírali z distribuční soustavy plyn na odběrném místě [adresa žalovaného a žalované], a tím způsobil žalobci jako jejímu provozovateli škodu. Množství takto neoprávněně odebíraného plynu ve výši 145 m3 bylo zjištěno v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb., když koncový stav plynoměru byl zjištěn přímo na místě. Cena takto odebraného plynu pak byla vypočtena v souladu s ceníkem žalobce, který je vydáván na základě platného cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež určovalo v době prodlení žalovaného výši úroků z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 260 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 212,16 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč.