16 C 181/2023-32 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím a částky 13 820 Kč představující kapitalizovaný úrok za období od [datum] do [datum]. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Tuto částku převzal žalovaný v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku, tj. 33 920 Kč, se žalovaný zavázal uhradit formou 53 týdenních splátek. Žalovaný však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplácel řádně a včas. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil částku 100 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 100 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka 0 Kč. Žalovaný se ode dne [datum] dostal do prodlení s úhradou částky 33 820 Kč, která představuje zůstatek jistiny ve výši 20 000 Kč a zůstatek souhrnného poplatku ve výši 13 820 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 33 820 Kč. Dále na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem [anonymizována dvě slova] a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni [datum]. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne [datum]. Ode dne postoupení žalovaný žádnou částku neuhradil, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Z účastníky předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o souhrnný poplatek 13 920 Kč, splatit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. První splátka byla splatná do sedmi kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 20 000 Kč od společnosti [právnická osoba] (ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo]) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na [právnická osoba] S.á.r.l. se sídlem [adresa], kterou byla pohledávka následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smluv o postoupení pohledávek včetně příloh a potvrzení o zaplacení kupní ceny) Postoupení pohledávky bylo žalovanému v obou případech oznámeno. (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně poštovních podacích archů) Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou. (z výzvy k úhradě ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum]) 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se dne [datum] zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o souhrnný poplatek 13 920 Kč, splatit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč Částku 20 000 Kč převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] a následně byla touto společností postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván předžalobní upomínkou. 6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále také„ SOZ“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 658 odst. 1 SOZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni postoupení pohledávky, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ustanovení § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. 10. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. 11. Pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby. 12. Vzhledem ke skutečnosti, že posuzovaný závazkový právní vztah mezi účastníky vznikl ke dni [datum], tak podle ust. § 3028 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, byl shora uvedený skutkový stav posuzován podle právních předpisů platných a účinných právě k uvedenému dni, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. 13. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o půjčce podle § 657 občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (SOZ). Smlouva ze dne [datum] splňuje požadavky uvedené v § 4 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který se na smluvní vztah aplikuje, neboť předchůdkyně žalobkyně vystupovala v závazkovém vztahu v postavení podnikatele a žalovaný jako spotřebitel. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou smluvní povinnost a poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný svou smluvní povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnutých lhůtách nesplnil, když zaplatil pouze 100 Kč. Žalovaný na svou obranu neuvedl ničeho. 14. Právní předchůdkyně žalobkyně je kapitálovou obchodní společností podnikající v oblasti finančnictví v nebankovním sektoru. Hlavním smyslem obchodní společnosti jako podnikatele je vytvářet zisk, což bylo i smyslem posuzované smlouvy o půjčce. V případě smlouvy o půjčce (případně o úvěru) pravidelně představují obchodní zisk podnikatele sjednané úroky. V posuzovaném případě nebyl ve smlouvě o půjčce úrok explicitně ujednán, nicméně není pochyb, že jeho funkci plní blíže neurčený souhrnný poplatek. 15. Vzhledem k výši sjednaného poplatku soud posuzoval tento poplatek korektivem dobrých mravů (§ 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.), když jeho výše představuje 69,60 % z půjčené částky za 53 týdnů. K otázce přiměřenosti odměny věřitele poskytujícího půjčky se vyslovil Vrchní soud v Praze ve svém rozsudku spisové značky 101 VSPH 14/2012-54 ze dne 22. 3. 2012 publikovaném ve [příjmení] komentované judikatury (ročník 2012). Podle tohoto rozsudku není zásadně v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, jenž má v předmětu podnikání poskytování úvěrů, půjčí finanční prostředky za úplatu – nejen za smluvní úrok, ale i za poplatek za uzavření úvěrové smlouvy. Za nemravný a obcházející zákon z hlediska ustanovení § 39 občanského zákoníku či speciálních předpisů na ochranu spotřebitelů označil v tomto rozhodnutí zisk věřitele (v němž je zahrnut úrok z úvěru i poplatek) nad 30 % půjčené částky při půjčce trvající 13 měsíců. Nejvyšší soud judikoval, že neplatnost ujednání o úrocích sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy jako celku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 32 Cdo 3516/2009). 16. V daném případě měl žalovaný zaplatit na souhrnném poplatku 69,6 % z půjčené částky za období 53 týdnů, což se jeví ve světle zmíněného rozhodnutí Vrchní soud v Praze jako zcela nepřiměřené. Přiměřených 30 % zisku činí v daném případě z půjčky 20 000 Kč částku 6 000 Kč Celkem by tak věřitel měl mít nárok při půjčení částky 20 000 Kč na vrácení částky spolu s poplatkem v celkové výši 26 000 Kč. V daném případě žalovaný na pohledávku dosud za