8 C 267/2023-15 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 179 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku shora a dále úhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum], mezi žalobkyní a Dopravním podnikem [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem. Žalovaný ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] cestoval dopravními prostředky provozovanými právním předchůdcem žalobkyně (Dopravním podnikem [právnická osoba]) bez platných jízdních dokladů a vznikla mu tak povinnost zaplatit dlužné jízdné ve výši 5 x 15 Kč, 4 x 16 Kč a 2 x 20 Kč a k tomu přirážku k jízdnému dle Smluvních přepravních podmínek ve výši 5 x 1 000 Kč a 6 x 1 500 Kč, tedy celkem 14 179 Kč. Žalovaný tyto částky žalobkyni nezaplatil ani přes písemnou předžalobní upomínku ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005). Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je oprávněná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný cestoval dne [datum] v 18:32 hod., linkou [číslo]; dne [datum] v 17:02 hod., linkou [číslo]; dne [datum] v 11:25 hod., linkou [číslo]; dne [datum] v 17:19 hod, linkou [číslo]; dne [datum] v 17:02 hod., linkou [číslo]; dne [datum] v 6:10 hod., linkou [číslo]; dne [datum] v 17:23 hod., linkou [číslo]; dne [datum] v 8:47 hod., linkou [číslo]; dne [datum] v 8:56 hod., linkou [číslo]; dne [datum] v 15:31 hod., linkou [číslo] dne [datum] v 8:59 hod, linkou [číslo] veřejnou hromadnou dopravou, provozovanou Dopravním podnikem [právnická osoba] a na výzvu pověřené osoby se neprokázal žádným jízdním dokladem. Na místě o tom byly sepsány dohody s cestujícím č.I155307, I152258, I184144, I178744, I209569, I285128, I344263, I300964, I323144, [číslo] a [číslo]. Podpisem těchto dohod žalovaný uznal svou pohledávku vůči Dopravnímu podniku [právnická osoba] co do důvodu i výše. Byla mu uložena zaplatit dlužné jízdné ve výši 15 Kč (za jízdy dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]), 16 Kč (za jízdy dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) a 20 Kč (za jízdy dne [datum] a [datum]) a přirážku ve výši 1 000 Kč (za jízdné v roce 2013) a 1 500 Kč (za jízdné v roce 2013, 2014 a 2016), se splatností do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by jízdné a přirážky k jízdnému uhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně, Dopravní podnik [právnická osoba], postoupila svou pohledávku žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne [datum]. Téhož dne byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.”), podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. ”), § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách v platném znění, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění, § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a článku IX. smluvních přepravních podmínek Dopravního podniku [právnická osoba], ze kterých vyplývá, že žalovaný se jako cestující na výzvu pověřené osoby dopravce neprokázal platným jízdním dokladem, a je tak povinen zaplatit jízdné ve výši 5 x 15 Kč, 4 x 16 Kč a 2 x 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 5 x 1 000 Kč a 6 x 1 500 Kč Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci, na kterého byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], částku 14 179 Kč. Protože žalovaný je s úhradami jednotlivých částek v prodlení, je povinen podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve spojení s § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. účinného ke dni počátku prodlení a podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platit žalobci úroky z prodlení. V souladu s § 3028 odst. 3 o.z. posuzoval soud právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti o.z., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti o.z., dosavadními právními předpisy. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 179 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.