12 C 112/2024-36 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužných televizních poplatků spolu s úrokem z prodlení. V žalobě uvedla, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost splnil žalovaný dne , datum, . Zároveň vznikla žalovanému povinnost dle zákona č. 348/2005 Sb. platit televizní poplatek ve stanovené výši , částka, . Žalovaný nedostál své povinnosti a vznikl mu tak celkový dluh ve výši , částka, , a to za období 3/2022 – 10/2023. Dále žalobkyně uvedla, že písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však nesplnil svou povinnost ani v dodatečné lhůtě.Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil.Soud vzal za prokázané, že žalovaný se dne , datum, přihlásil jako poplatník televizních poplatků. Žalovaný neuhradila televizní poplatky za období 3/2022 – 10/2023, tedy za 20 měsíců po , částka, . Žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení; dopis byl doručen žalovanému dne , datum, . Žalobkyně vynaložila na odeslání výzvy částku ve výši , částka, , a to na základě dohody o poskytování služeb ze dne , datum, uzavřené se společností , jméno FO, , spol. s.r.o.Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících listin: z potvrzení o přihlášení, z výpisu detailu dluhů, z dopisu žalobkyně ze dne , datum, , včetně dodejky a z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne , datum, .Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač.Dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše televizního poplatku činí , částka, .Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.Dle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle cit. ustanovení zákona č. 348/2005 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba je (částečně) důvodná. Žalovaný jako vlastník televizního přijímače byl povinen platit televizní poplatky, avšak za shora uvedené období tak neučinil. Žalobkyně přitom vyúčtovala výši televizního poplatku v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 348/2005 Sb. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení, k jejichž vymáhání žalobkyni opravňuje ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to v kapitalizované výši ke dni podání žaloby , částka, .Pokud se pak týká nákladů spojených s uplatněním pohledávky, soud předně zdůrazňuje, že ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., výslovně upravuje pravidla týkající se příslušenství pohledávky vyplývající z prodlení se zaplacením televizních poplatků, tedy jakého příslušenství a za jakých okolností se může provozovatel vysílání domáhat, resp. jaké příslušenství mu může být soudem přiznáno. Uvedené ustanovení za jediné příslušenství, které může provozovatel vysílání oprávněně požadovat považuje úrok z prodlení, a proto byla žaloba v části týkající se nákladů spojených s uplatněním pohledávky jako nedůvodná zamítnuta (srov. např. rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, , ASPI). Soud pouze poznamenává, že vztahy upravené zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích nelze považovat za občanskoprávní, a proto odkaz na občanskoprávní předpisy (který není výslovně učiněn zákonem č. 348/2005 Sb.) není opodstatněný.Pokud se žalobkyně domáhala též úhrady nákladů řízení představujících odměnu advokáta a režijní paušály, má soud za to, že tyto žalobkyní vynaložené náklady nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva. Česká televize jako veřejnoprávní instituce by měla při vymáhání dlužných televizních poplatků volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že po skutkové i právní stránce se jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Ve sporech o neuhrazení televizních poplatků nelze očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ústavní soud zaujal stanovisko, že v těchto případech je žádoucí a správné, aby si , Anonymizováno, , Anonymizováno, činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama, neboť vzhledem k jejímu výsadnímu postavení lze na ni klást v určitých ohledech srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (blíže nález Ústavní soudu ve věci I. ÚS , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a II. ÚS , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Z toho důvodu náhradu nákladů spojených s právním zastoupením soud žalobkyni pro jejich neúčelnost nepřiznal a přiznal žalobkyni pouze paušální náhradu jejich hotových výdajů, tj. soudní poplatek , částka, a paušální náhradu za jeden (žalobkyní nárokovaný) úkon po , částka, (podání návrhu) dle vyhl. 254/2015 Sb. (druhá z paušálních náhrad za úkon spočívající v přípravě a v převzetí nemohla být s ohledem na výše uvedené stran právního zastoupení přiznána a jiná paušální náhrada v rámci náhrady nákladů řízení žalobkyní nárokována nebyla).Ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud věc projednal a rozhodnul bez nařízení jednání.