22 C 339/2024-31 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne 30. 9. 2024, se žalobce domáhal po žalovaném vydání věci – měřícího zařízení (plynoměru), výrobního čísla , hodnota, umístěné ve sklepě nemovitosti na adrese , adresa, , za účasti pověřeného zástupce žalobce. Žalobce tvrdil, že v odběrném místě č. EIC , Anonymizováno, ve sklepě nemovitosti na adrese , adresa, v , adresa, osadil měřící zařízení - plynoměr výrobního čísla , hodnota, (dále jen „plynoměr“). Plynoměr je ve vlastnictví žalobce jakožto provozovatele distribuční soustavy. Plynoměr byl v odběrném místě osazen dne 20. 1. 2017, o čemž byl pořízen protokol. Uživatelem nemovitosti na adrese odběrného místa je žalovaný, o čemž informoval žalobce vlastníka nemovitosti sdělením ze dne 8. 9. 2024. Dne 26. 4. 2024 byl žalobci prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti , právnická osoba, ., na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu nezajištěné dodávky, s požadovaným datem ukončení 13. 5. 2024. Požadované datum ukončení je posledním dnem platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi obchodníkem s plynem a zákazníkem. V případě, že probíhá odběr plynu v odběrném místě po dobu delší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování, dochází k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru plynu a neoprávněné distribuce plynu. Neoprávněným odběrem a distribucí plynu pak vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy. Ukončit dodávku a distribuci plynu do odběrného místa nelze jinak než demontáží plynoměru a zaslepením potrubí distribuční soustavy v místě demontovaného plynoměru. Žalobce se snažil provést demontáž plynoměru. Žalovaný demontáž plynoměru v odběrném místě neumožnil, přestože byl výzvou ze dne 12. 6. 2024 a ze dne 22. 7. 2024 vyzván k jeho zpřístupnění. Upomínkou ze dne 15. 8. 2024 byl žalovaný vyzván před podáním žaloby k vydání plynoměru. Přes veškeré výzvy žalovaný plynoměr nezpřístupnil ani nevydal.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud proto rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o připojení k distribuční soustavě dne 9. 5. 2022. Na odběrném místě EIC , Anonymizováno, v nemovitosti na adrese , adresa, v , adresa, se nachází měřící zařízení číslo UP , RČ, , , Anonymizováno, _, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, _, Anonymizováno, ,5 (ze Smlouvy o připojení k distribuční soustavě). Žalovaný a obchodník s plynem , právnická osoba, . uzavřeli dne 8. 9. 2023 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Ke dni 13. 5. 2024 došlo k ukončení dodávek plynu do odběrného místa. Následně byla další distribuce plynu v období od 14. 5. 2024 do dne provedené demontáže měřicího zařízení kvalifikována jako neoprávněná distribuce (z Žádosti o ukončení distribuce plynu a z Oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 12. 6. 2024 včetně podacího lístku). V odběrném místě, které užívá žalovaný, tak dochází od 14. 5. 2024 k neoprávněnému odběru plynu a k neoprávněné distribuci plynu, o čemž byl žalovaný následně znovu vyrozuměn (z Oznámení o neoprávněnému odběru plynu a neoprávněné distribuce ze dne 22. 7. 2024 včetně podacího lístku). Žalobce se pokusil neúspěšně dne 14. 8. 2024 měřící zařízení demontovat (z Demontáže-měřený neoprávněný odběr ze dne 14. 8. 2024). Dále byl žalovaný vyzván, aby umožnil přístup k měřícímu zařízení za účelem jeho demontáže, což však dosud neučinil. K vydání plynoměru byl žalovaný rovněž vyzván ze strany žalobce předžalobní upomínkou ze dne 15. 8. 2024 (z Předžalobní výzva k součinnosti včetně podacího lístku).5. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetické ho zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ energetický zákon“) zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení. Podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. Podle § 71 odst. 8 energetického zákona ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Ve sjednaném odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru plynu a žalovaný dosud neumožnil žalobci jakožto vlastníku specifikovaného měřícího zařízení přístup k tomuto zařízení, aby mohla provést jeho demontáž. Žalobce jakožto vlastník specifikovaného měřícího zařízení tak má v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, právo na ochranu vůči žalovanému, který do jejího vlastnického práva neoprávněně zasahuje tím, že měřící zařízení zadržuje. Závěr soudu o důvodnosti žaloby na vydání měřicího zařízení (plynoměru) je podporován i rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 385/2012 ze dne ze dne 29. 2. 2012. Podle tohoto rozsudku žaloba na vydání ve své podstatě směřuje k tomu, aby žalobce získal přístup do prostor žalovaného a aby zde její pracovník mohl demontovat její plynoměr. K tomu ji opravňuje ustanovení § 71 odst. 8 energetického. Povinnost vydat plynoměr není v dané situaci ničím jiným než povinností zpřístupnit jej na odběrném místě a umožnit jeho demontáž (a odnos). Žalovaný není povinen ani jej demontovat, ani někam donést. Za stávající právní úpravy výkonu rozhodnutí lze považovat žalobní návrh znějící na vydání plynoměru dokonce za vhodnější prostředek k ochraně práva žalobce, než by byl žalobní návrh znějící na umožnění přístupu a demontáže. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti vydat žalobci specifikované měřící zařízení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).7. Lhůta k plnění byla stanovená jako třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby po 1 500 Kč (výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), v souladu s ustanoveními § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ advokátní tarif“), ze tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 11 a § 13 odst. 1 advokátního tarifu a z částky 1 134 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek, a dále z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobci zaplatit činí 8 534 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.