ECLI: ECLI:CZ:OSNJ:2024:7.C.155.2023.1 Datum: 2024-07-17 Předmět: náhrada nemajetkové újmy ve výši 52 000 Kč zásahem do osobnostních práv žalobce Ustanovení: ["§ 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 41 vyhl. č. 503/2020 Sb.", "§ 53 vyhl. č. 503/2020 Sb.", "§ 54 vyhl. č. 503/2020 Sb.", "§ 172 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", ["zadostiučinění / satisfakce""nemajetková újma"]
O co šlo: náhrada nemajetkové újmy ve výši 52 000 Kč zásahem do osobnostních práv žalobce (["§ 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 41 vyhl. č. 503/2020 Sb.", "§ 53 vyhl. č. 503/2020 Sb.", "§ 54 vyhl. č. 503/2020 Sb.", "§ 172 z. č. 141/1961 Sb.", "§ 96 z. č. )
1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení z důvodu významného zásahu do osobnostních práv žalobce, který byl způsoben znaleckým posudkem zpracovaným žalovaným dne , datum, a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnil tvrzením, že žalovaný jako soudní znalec zpracoval na žalobce znalecký posudek pro účely , podezřelý výraz, řízení. Žalobce nepolemizuje se závěry znalce (žalovaného) ohledně jeho , podezřelý výraz, , ovšem cítí se poškozen zejména třemi nepravdami, které znalec (žalovaný) do znaleckého posudku umístil a které nepatří do posuzování , podezřelý výraz, stavu. Poškozují dobré jméno žalobce a mají potenciál u neznalého čtenáře vyvolat dojem, že u žalobce probíhá závažně společensky nebezpečné , podezřelý výraz, . Jedná se o tyto nepravdivé skutečnosti uvedené znalcem: 1) žalobce nabízel na internetu možnost dodání drog,2) žalobce nakládal s látkou DHEA, přestože věděl, že je to protiprávní, je nepřístupný racionálním argumentům3) naposledy byl žalobce u , podezřelý výraz, v roce 2019, pak už se tam neukázal. To je lež, které má žalobce zostudit jako chorého člověka odkázaného na nepřetržitou lékařskou asistenci.Dále žalovaný ve znaleckém posudku uvedl, že žalobce byl podle předsedy bytového družstva problémový, je masivně zadlužen, což je vyjadřování znalce k věcem, ke kterým nemá odbornost. Znalecký posudek je prošpikovaný negativistickými soudy, je neobjektivní, v rovině pomluv a dohadů, vedený snahou zfalšovat závěry jeho závěry. Znalec vytahuje ze soukromé dokumentace lékařů jejich jednostranné negativní hodnocení , podezřelý výraz, chování, které nesouvisí s jeho , podezřelý výraz, a které není oprávněn zveřejňovat ve znaleckém posudku. Vzhledem k tomu, že znalecký posudek je veřejnou listinou, kterou kromě žalobce četla alespoň jedna osoba, je možno znalce žalovat za na cti utrhání. Posudek si mohou z archivu vyžádat novináři nebo další policisté, které napadne křivě obvinit žalobce. Zásadní nepravdivé skutečnosti šířené znalcem mají schopnost ovlivnit rozhodnutí policie a státních zastupitelství. Znalec nemá právo nepravdivou informaci zveřejňovat, ani kdyby ji nějaký lékař měl zapsanou ve své dokumentaci. Lékař si do své soukromé , podezřelý výraz, dokumentace může napsat, co se mu zlíbí, ovšem zveřejněním neprověřené, nepravdivé informace ve veřejně dostupné listině se z toto stává pomluva, která poškozuje obviněného na cti a snižuje jeho důstojnost. Žalovaného odbornost , podezřelý výraz, ho vylučuje z toho, aby se pletl do biochemie, aby suploval práci polici a soudů a rozhodoval, zda poškozený (žalobce) je nebo není vinen. Znalec (žalovaný) křivě obvinil žalobce z , podezřelý výraz, činu, třeba že je to v rozporu s povinnostmi znalce (žalovaného). Už tím, že se znalec (žalovaný) chová neobjektivně a nadržuje policii, je zřejmým důkazem jeho zkorumpovanosti.3. Žalovaný, ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl, že považuje podanou žalobu za zcela absurdní, žalobní nárok neuznává v plném rozsahu. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, jelikož při vypracování posudku na žalobce jednal v souladu se zákonem o znalcích a dle vyhlášky o výkonu znalecké činnosti. Učinil nesporným tvrzení žalobce, že dne , datum, vypracoval soudně znalecký , podezřelý výraz, posudek na žalobce pro , adresa, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , číslo posudku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V posudku uvedl skutečnosti, které zmiňuje žalobce, že nabízel možnost dodání drog, že protiprávně nakládal s volně prodejným lékem, že se dlouhodobě neukázal v , podezřelý výraz, ambulanci. Také napsal, že žalobce věděl o tom, že nakládání s látkou DHEA je protiprávní, jelikož byl za tuto věc pravomocně odsouzen Obvodním soudem pro , adresa, v roce 2013. V posudku uvedl, že dle předsedy bytového družstva byl žalobce jako nájemním problémový, rovněž psal o zadlužení žalobce, který mu o tom řekl sám při vyšetření.4. Dále žalovaný uvedl, které skutečnosti činí předmětem sporu a proč:- že žalovaný žalobce křivě obvinil, není pravda, obvinila jej Policie ČR a o jeho případné vině rozhodne soud,- že negativní hodnocení žalobce ze strany lékařů nesouvisí s jeho , podezřelý výraz, . Jeho , podezřelý výraz, porucha (hebefrenní schizofrenie) se však typicky projevuje nezodpovědným chováním, viz. Mezinárodní klasifikace duševních poruch MKN-10. Jeho chování vůči lékařům tedy s jeho , podezřelý výraz, poruchou souvisí,- že o žalobci psal ve svém posudku záměrně negativní skutečnosti. Znalec je povinen tyto skutečnosti o žalobci vypisovat, pokud jsou obsaženy ve spise. Dle zákona č. 254/2019 Sb. (zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech) a dle vyhlášky č. 503/2020 Sb. (vyhláška o výkonu znalecké činnosti) „znalecký posudek musí být přezkoumatelný“ (viz. § 28 zákona o znalcích). Pokud by podstatné údaje ze spisu do svého posudku nevypsal, jeho posudek by byl nepřezkoumatelný. Veškeré údaje o žalobci psal s uvedením citace daného dokumentu. Jako znalec nemá jakoukoliv povinnost a ani možnost si dané údaje ze spisu ověřovat, to může v přípravném řízení činit policie a v řízení před soudem poté soud.5. Při jednání, konaném dne , datum, , žalobce upřesnil, že žádá, aby soud vyslovil pouze jeden výrok, že je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,5 % ročně od , datum, do zaplacení z důvodu významného zásahu do osobnostních práv žalobce, který byl způsobem znaleckým posudkem zpracovaným žalovaným dne , datum, . Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, došlo k pochybení žalobce, a proto vzal žalobu částečně zpět ohledně úroku z prodlení ve výši 9,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do podání žaloby, to je do , datum, .6. Žalovaný s částečným zpětvzetím souhlasil. Soud usnesením připustil změnu žaloby a současně řízení ohledně úroku z prodlení ve výši 9,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , zastavil v souladu s ustanovením § 96 občanského soudního řádu. Předmětem sporu nadále zůstalo stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení z důvodu významného zásahu do osobnostních práv žalobce, který byl způsoben znaleckým posudkem zpracovaným žalovaným dne , datum, .7. Dále zástupce žalobce při jednání doplnil tvrzení tak, že žalovaný v návaznosti na rozhodnutí Policie ČR , adresa, vypracoval znalecký posudek na žalobce. V souladu se zákonem je dána odpovědnost žalovaného za zpracování tohoto znaleckého posudku. Dle názoru žalobce obsahem znaleckého posudku jsou skutečnosti, které jeho součástí nemají být, jelikož se neváží primárně k , podezřelý výraz, žalobce a byly do znaleckého posudku vloženy v rozporu se zákonnými náležitostmi znaleckého posudku. Žalovaný v žalobě vytýká tři základní oblasti, v nichž došlo k pochybení. Ve znaleckém posudku jsou tyto obsaženy zejména na straně 14, kde jsou již výsledky analýzy dat, tedy samotného zkoumání ze strany znalce. I kdyby tyto skutečnosti byly obsaženy v podkladovém materiálu, v části týkající se výpisu ze , podezřelý výraz, dokumentace, vytýkané skutečnosti nespadají pod rozsah zkoumání a jsou znalcem nesprávně uvedeny v závěrech znaleckého posudku. Předmětné skutečnosti vymezené v žalobě se dotýkají osobnostních práv žalobce, do kterých bylo protiprávně zasaženo. V závěrech znaleckého osudku mají být uvedeny pouze relevantní skutečnosti týkající se jeho , podezřelý výraz, a jejího vlivu na , podezřelý výraz, řízení. Znalcem použité formulace vnímá žalobce jako protiprávní zásah do svých osobnostních práv, neměly být uvedeny ve znaleckém posudku a přesahují rámec znaleckého zkoumání. Morální satisfakce na odškodnění újmy žalobce nepostačí, proto požaduje po žalovaném úhradu částky , částka, s příslušenstvím. Před podáním žaloby žalovaného nevyzval k dobrovolnému splnění této povinnosti.8. Žalovaný při jednání navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Dále uvedl, že znalec je povinen do znaleckého posudku vypisovat údaje ze , podezřelý výraz, dokumentace posuzované osoby, tedy není pravdivé tvrzení žalobce, že znalec nemá právo informaci zveřejňovat, ani kdyby ji nějaký lékař měl zapsánu ve své dokumentaci. Tvrzení o tom, že žalobce věděl, že je čin nezákonný, odůvodňuje žalovaný skutečností, že žalobce byl v roce 2013 pravomocně odsouzen Obvodním soudem pro , adresa, pro čin stejné povahy, musel tedy vědět, že jeho jednání je nezákonné. Není pravdivé tvrzení žalobce, že znalec svým posudkem schvaluje křivé obvinění žalobce. Tyto skutečnosti posuzuje v přípravné řízení policie a poté soud. K výtce žalobce, že znalec nemá hodnotit chování , podezřelý výraz, , které nesouvisí s jeho , podezřelý výraz, , uvedl, že poruchy chování uvedené v posudku s , po