ECLI: ECLI:CZ:OSNJ:2024:7.C.9.2024.1 Datum: 2024-12-11 Předmět: o vyklizení nemovitosti a o 70 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 100 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 7 z. č. 182/2006 Sb.", "§ 2198 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 2193 z. č. 89/2012 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""vyklizení nemovitosti"]
O co šlo: o vyklizení nemovitosti a o 70 000 Kč s příslušenstvím (["§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 100 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 7 z. č. 182/2006 Sb.", "§ 2198 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 2193 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobce domáhal po žalovaném vyklizení a předání bytu, nacházejícím se v přízemí domu č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parcela č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jakož i sklepu a garáže v uvedeném domě a dále pozemků parcela č. , hodnota, zahrada a parcela č. , hodnota, zahrada v obci a katastrálním území , adresa, , vše zapsáno listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , jméno FO, . Dále se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s 15 % úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnil tvrzením, že je vlastníkem uvedených nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci , adresa, . Žalovaný v rodinném domě č. p. , Anonymizováno, užívá v neomezeném rozsahu a bez právního titulu samostatnou bytovou jednotku, nacházející se v přízemí domu a za její užívání nehradí žádné nájemné. Dále užívá garáž, sklep a zahradu, kde má svoje věci. Dopisem ze dne , datum, žalobce vyzval žalovaného k vyklizení bytové jednotky ve lhůtě do jednoho měsíce od obdržení této výzvy. Dále žalobce vyzval žalovaného k zaplacení úhrady za užívání bytové jednotky za 6 měsíců zpětně ve výši , částka, (ve výši , částka, za 1 měsíc) a k náhradě za užívání bytové jednotky ve výši , částka, měsíčně za dobu, po kterou ji bude žalovaný užívat od obdržení této výzvy. Jelikož žalovaný na výzvu k vyklizení bytové jednotky nijak nereagoval a do jednoho měsíce ji nevyklidil ani žalobci nezaplatil požadovanou částku , částka, , vyzval žalobce žalovaného opětovně k vyklizení předžalobní výzvou ze dne , datum, . V této výzvě žalobce současně požadoval po žalovaném zaplacení částky , částka, za 7 měsíců užívání nemovitosti v období od března do září roku 2023. Jako jeden z důvodů pro vyklizení žalovaného z bytové jednotky žalobce uvedl nevhodné chování žalovaného vůči jeho matce, která se svým partnerem v rodinném domě bydlí, které je neudržitelné, neslučuje se s dobrými mravy a narušuje pokojné soužití v domě. Úhradu částky , částka, požadoval žalobce z titulu bezdůvodného obohacení, jelikož žalovaný za užívání předmětné bytové jednotky neplatí žádné nájemné, ačkoli byl k tomu opakované vyzýván. Za přiměřenou náhradu žalobce považuje částku ve výši , částka, měsíčně, a to za dobu 6 měsíců zpětně od zaslání výzvy žalovanému ze dne , datum, a dále částku , částka, za jeden měsíc užívání bytové jednotky po obdržení této výzvy žalovaným.3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl, že nárok uplatněný žalobou není důvodný ani v části vyklizení ani v části požadavku na úhradu bezdůvodného obohacení. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Nemovité věci, u nichž je požadováno žalobcem vyklizení, tj. pozemek parcela č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rodinný dům a pozemky parcela č. , hodnota, a č. , hodnota, - zahrada, vše v katastrálním území , adresa, , převedl žalovaný společně se svou (dnes již zesnulou) manželkou paní , jméno FO, žalobci a jeho tehdejší manželce paní , jméno FO, v roce 2020. Součástí tohoto smluvního vztahu bylo i sjednání doživotního bezplatného užívání přízemí citovaného domu a ostatních označených nemovitostí. Důvodem, proč tato dohoda nebyla pojata do textu převodní smlouvy bylo, pomineme-li téměř obligátní „písemně nepotřebujeme, nás by vnuk přece z domu nevyhodil ….“, zastavení nemovitosti bance k zajištění úvěru žalobce a požadavek právní nezatíženosti takové zástavy věcným právem. Žalovaný odkazoval na existenci ústní dohody, garantující původním vlastníkům dožití na sklonku života v nemovitosti, kterou si za tímto účelem před dvaceti lety pořídili a sami po mnoho let spláceli úvěr na její pořízení. Dále žalovaný uvedl, že částku, kterou obdrželi s manželkou jako část kupní ceny z úvěru sjednávaného v souvislosti s převodem uvedených nemovitostí na žalobce v roce 2020, jakož i platbu doplatku této kupní ceny v hotovosti, tj. celkově částku , částka, , obratem převedli jako zápůjčku zpět na účet žalobce (platby ze dne , datum, a ze dne , datum, ). Z této částky nebylo dosud ničeho vráceno, ač k tomu byl žalobce vyzván. Žalovaný předmětné nemovitosti užívá v rozsahu, ve kterém to bylo dohodnuto, a rovněž platí náklady na spotřebu energií v souvislosti se svým bydlením ve výši , částka, měsíčně.4. Při jednání konaném dne , datum, , žalovaný uvedl, že pokud jde o předmětný dům, zakoupil ho s bývalou manželkou. Spláceli ho 20 let, ještě kvůli tomu 10 let pracoval v důchodu, aby dům splatili. Převod domu na vnuka (žalobce) se vyjednával v době, kdy byl na , podezřelý výraz, nádoru v Praze, předpokládalo se, že už se nevrátí. Druhý den po návratu z Prahy se smlouva podepisovala. Smlouvu nečetl, ale manželka mu říkala, že dožití mají v domě zajištěno až do smrti. Manželka už byla v té době hodně , podezřelý výraz, , za rok a půl zemřela na rakovinu. Teprve po její smrti mu dcera najednou začala říkat, ať se z domu vystěhuje, že tam nemá co dělat apod. Řekl jí, že má přece právo dožití a že ona není vlastník domu, takže o tom nemůže rozhodovat. Dcera potom přivedla žalobce, který je vlastník domu, a ten ho začal z domu vyhazovat. Peníze, které za koupi domu s manželkou obdrželi se zase hned vracely žalobci, potřeboval je na nějaké jiné výdaje. Transakci provedla dcera , adresa, , on svůj bankovní účet ovládat neumí, umí jen kartou vybrat peníze. Pokud jde o půjčku, žalobce ji měl vrátit poté, co prodá dům v Loučce, který opravoval. Dům prodal vloni, ale nic jim nevrátil a sdělil, že se s nimi nemá o čem bavit. Všechno má na svědomí jeho dcera , jméno FO, , připravila ho i o auto, které si koupil a zaplatil. Ona ho měla jen přihlásit a přihlásila ho na sebe. Situace je komplikovaná ještě tím, že u soudu je druhá žaloba, v níž se žalobkyně , jméno FO, domáhá po svém bratrovi , jméno FO, vyklizení bytu v , adresa, . Tento byt si zakoupil , jméno FO, , ovšem protože byl v exekucích, tak se se sestrou dohodl, že jako vlastník bude uvedena ona.5. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , soud nařídil účastníkům podle ustanovení § 100, odst. 3 občanského soudního řádu, za účelem smírného vyřešení sporu setkání s mediátorem , tituly před jménem, , jméno FO, a řízení na dobu tří měsíců přerušil. Jednání s mediátorem smírné vyřešení sporu nepřineslo. Žalobce navrhoval vyřešení situace tím způsobem, že by se žalovaný přestěhoval buď do bytu na , adresa, , který vlastní matka žalobce , jméno FO, , případně by žalobce zakoupil jiný byt a v něm umožnil žalovanému bydlet. K dohodě nedošlo zejména proto, že žalovaný trval na tom, aby se stal vlastníkem bytu, do kterého by se odstěhoval, zatímco žalobce navrhoval zřízení věcného břemene bezplatného doživotního bydlení pro žalovaného.6. V písemném vyjádření ze dne , datum, žalobce dále uvedl, že mediace potvrdila skutečnost, že uživatelé předmětného domu spolu nemohou trvale žít, jelikož jejich soužití je narušeno chováním žalovaného. Žalovaný se dopouští domácího násilí vůči matce žalobce, která se svým partnerem v rodinném domě bydlí. Chování žalovaného je neudržitelné, neslučuje se s dobrými mravy a narušuje pokojné soužití v domě. Kupní smlouva ohledně rodinného domu , adresa, byla uzavřena mezi žalobcem a jeho bývalou manželkou na straně jedné a , jméno FO, a , Jméno žalovaného A, na straně druhé. Dohoda o doživotním bydlení nebyla uzavřena, a to ani ústně, ani písemně. Část peněz, několik set tisíc korun, která byla prarodičům (žalovanému s manželkou) vyplacena v hotovosti, byla žalobci obratem zaslána zpět na účet a použita ke koupi jiné nemovitosti. Je pravdou, že jeho matka , jméno FO, přeposlala peníze za koupi domu z účtu žalovaného na účet žalobce, bylo to s vědomím žalovaného a s jeho souhlasem. Nejednalo o půjčku, ale o dar. Dům prarodiče nekoupili a nesplatili sami, k umoření části ceny na jeho pořízení byly použity finanční prostředky partnera matky žalobce , jméno FO, . Po smrti babičky začal , jméno FO, manipulovat se svým otcem (žalovaným) a vyvolávat agresivní a násilné konflikty v domě. Po čase žalobce nespatřoval jiné řešení, než ukončit bydlení žalovaného ve společné domácnosti s jeho matkou , jméno FO, a její rodinou. Došla mu trpělivost a jel za dědečkem (žalovaným) situaci řešit. Vysmál se mu a řekl, „že si vše vezme zpátky, že je mladý a nic neví“. Nápad na převod domu „vzešel z hlavy“ prarodičů kvůli nemanželskému synovi, kterého žalovaný má. Babička věnovala celé záležitosti velkou pozornost. Smlouva se uzavírala v obývacím pokoji prarodičů a k ověření podpisů došlo následně na poště, pravděpodobně v , adresa, .7. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedl, že nemovitosti, které jsou předmětem řízení, byly již v minulosti „půjčeny“ žalobci a ten je v pořádku vrátil. Jednalo o zastavení těchto nemovitostí k zajištění dluhu žalobce vůči , právnická osoba, . ve výši , částka, , a to zá