18 C 101/2024-17 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 24. 9. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 658,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 258,55 Kč od 22. 11. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 360 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 520 Kč od 4. 8. 2023 do zaplacení, se se zákonným úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 520 Kč od 5. 7. 2023 do zaplacení, když v žalobě tvrdila, že s žalovaným uzavřeli dne 11. 1. 2022 Účastnickou smlouvu č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Dále se žalovaný zavázal splácet žalobkyni kupní cenu koncového zařízení, která byla součástí předmětné smlouvy, když na poskytnuté koncové zařízení mu byla poskytnuta sleva, podmíněná dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy (24 měsíců). Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla řádně a včas hrazena vystavovaná vyúčtování, byla smlouva předčasně ukončena, podmíněná sleva byla po žalovaném požadována zpět a žalovanému tak vznikl dluh na neuhrazených vyúčtováních ve výši žalované částky.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Soud provedl důkaz účastnickou smlouvou, Všeobecnými obchodními podmínkami, dlužnými vyúčtováními, výzvou s dokladem o odeslání a učinil z nich následující skutková zjištění:- mezi stranami byla uzavřena dne 11. 1. 2022 účastnická smlouva č. , hodnota, , když součástí této smlouvy bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení typu: Apple iPhone 12 64GB – bílý, IMEI 350640545316704 („Zařízení“), a to za zvýhodněných podmínek s podmíněnou slevou (2 000 Kč) a to za zvýhodněných podmínek a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny tohoto koncového zařízení formou 23 splátek ve výši 520 Kč podle splátkového kalendáře, který byl součástí předmětné smlouvy (z účastnické smlouvy č. , hodnota, ;- žalovaný řádně nehradil splátky koncového zařízení, když nezaplatil vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 21. 11. 2023 ve výši 1 258,55 Kč (doúčtovaná podmíněná sleva k zařízení), vyúčtování č. , hodnota, , splatné dne 14. 11. 2023 ve výši 9 360 Kč (vyúčtování splátek zařízení), vyúčtování č. , hodnota, za období od 20. 6. 2023 do 19. 7. 2023, splatné dne 3. 8. 2023 ve výši 1 579,99 Kč, z toho v tomto řízení nárokováno 520 Kč a vyúčtování č. , hodnota, za období od 20. 5. 2023 do 19. 6. 2023, splatné dne 4. 7. 2023 ve výši 2 054,38 Kč, z toho v tomto řízení nárokováno 520 Kč (z vyúčtování č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, );- žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalované částky, a to výzvou ze dne 28. 8. 2024, žalovaný však na pohledávku neuhradil ničeho (z předžalobní upomínky zaslané žalobkyní žalovanému včetně dokladu o odeslání).4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též „ZEK“), tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele.5. Podle § 2 písm. n) ZEK, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.6. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.”), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.7. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na základě všech výše uvedených skutečností soud žalobě v plném rozsahu vyhověl za použití § 1 odst. 2 ZEK s ohledem na znění ustanovení § 2 písm. n) ZEK při aplikaci ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. a § 2079 odst. 1 o. z., když má prokázáno, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou žalovaných částek, které jsou žalobkyní po něm požadovány po právu na základě jejich smluvních ujednání a řádných vyúčtování, když žalobkyně dodala služby a zboží, avšak žalovaný toto řádně nehradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou, zavázal ho soud k úhradě zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z. za použití vládního nařízení č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 658,55 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.