8 C 232/2025-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že je provozovatelem distribuční soustavy a držitelem licence na distribuci elektřiny. Dále uvedla, že kontrolou č. , hodnota, dne , datum, zjistila žalobkyně, zastoupená techniky společnosti , právnická osoba, ., že v odběrném místě žalovaného č. , hodnota, , na adrese , Adresa žalovaného, , dochází k neoprávněnému odběru elektřiny, což je patrno z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, a z Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne , datum, . Následkem uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Dne , datum, byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie. Odběr bez měřícího zařízení. Jednofázová neměřená odbočka byla provedena skrytě ve fasádě domu. Zde byla na vodičích hlavního domovního vedeni Al 10mm2 odstraněna izolace a namontovány vodiče , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , který vedl dále do prostoru domu, mimo instalovaný elektroměr. Neměřená odbočka byla provedena před hlavním jističem a byla jištěna v hlavní domovní skříní závitovou pojistkou , Anonymizováno, . Tímto neoprávněným neměřeným napojením docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny v domě zákazníka. Při stanovení výše náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a ustanovením § 16, § 17 vyhl. č. 359/2020 Sb., tedy množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny je určeno na základě zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny (v tomto případě dle zjištěných spotřebičů v odběrném místě za 78 dnů neoprávněného odběru ode dne přerušení , datum, do dne kontroly , datum, , při spotřebě 4 117 kWh). Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru, plus platba za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe následovně: 4 117 kWh x , částka, /kWh = , částka, . Celkem se žalobkyně po žalovaném domáhá částky ve výši , částka, , z toho , částka, za neoprávněný odběr a , částka, za náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru a jeho přerušení. Dlužnou částku žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , splatnou dne , datum, , znějící na částku ve výši , částka, . Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne , datum, s výzvou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, a předžalobní výzvu ze dne , datum, . Ke dni podání žaloby žalovaný dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalovanému byla v odběrném místě, na adrese , Adresa žalovaného, , provedena kontrola techniky společnosti , právnická osoba, ., při které byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Dne , datum, byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie. Přerušení dodávky bylo provedeno odpojení a přerušena dodávka elektřiny s demontáží měřidla (z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, ) Tato skutečnost byla oznámena žalovanému s tím, že došlo k demontáži elektroměru (z oznámení o výsledku kontroly). Za období od , datum, do , datum, žalovaný neoprávněně odebral 4 117 kWh elektřiny. Celková náhrada škody tak činí , částka, , z toho škoda za neoprávněný odběr přestavuje částku , částka, a náklady na zjišťování a odstranění neoprávněného odběru představují částku , částka, (z výpočtu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny a protokolu o neoprávněném odběru elektřiny). Žalobkyně tuto částku vyúčtovala žalovanému fakturou č. , hodnota, , splatnou , datum, a písemnou upomínkou ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, za neoprávněný odběr elektrické energie. Žalovaný do dnešního dne žalobkyni dlužnou částku neuhradil (z faktury č. , hodnota, , z předžalobní upomínky ze dne , datum, ).5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný bez uzavřené smlouvy za období od , datum, do , datum, neoprávněně odebral 4 117 kWh elektřiny. Žalobkyně mu za neoprávněný odběr vyúčtovala částku , částka, a náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru v celkové výši , částka, .6. Podle ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb. neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny.7. Podle ustanovení § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, určí množství skutečně neoprávněné odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jiných zjištěných prokazatelných zdrojů o neoprávněném odběru. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněné elektřiny podle tohoto odstavce, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odst. 3 a 8 tohoto ustanovení.8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný v odběrném místě , adresa, , neoprávněně odebíral elektrickou energii. Žalobkyně prokázala výpočet náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, kdy řádně doložila výpočty a žalovaného vyzvala k náhradě škody, avšak bezvýsledně. Za této situace soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a požadovaná výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tato částka zahrnuje náklady na zaplacený soudní poplatek , částka, a hotové výdaje žalobkyně ve výši 2 x , částka, (podání žaloby a předžalobní výzva) dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, ve výši určené dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.