16 C 103/2023-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 10 830 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 20. 10. 2021 do 26. 12. 2021 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání. Dále za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od 27. 12. 2021 do 6. 2. 2022 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem), včetně nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání. Žaloba byla žalovanému doručena dne 20. 3. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil. Uvedl, že automobil prodal v roce 2015 a kromě období uvedených v žalobě byl pojištěn a je také již převeden v evidenci vozidel. Uznal svoji povinnost zaplatit poplatky, nebyl však ochoten uhradit náklady za vymáhání a úroky z prodlení a náklady řízení, když ze strany žalobkyně byl vyzýván k zaplacení dluhu, ale výzva ze strany žalobkyně byla zasílána na adresu, na které již od 6. 8. 2014 není hlášen k pobytu a na které nebydlí. Žalobkyni byla známa jeho správná adresa, když s ním komunikovala korespondenčně v roce 2022, kdy s ním jednala ohledně jiného jeho automobilu. Pokud by ho žalobkyně uvědomila o dluhu na správnou adresu, věc by vyřešil. 3. Soud dospěl ke skutkovému závěru: Žalovaný byl vlastníkem vozidla [anonymizováno] [číslo] (objem válců motoru nad [číslo] cm3) v době od 20. 10. 2021 do 26. 12. 2021, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou doručenou dne 8. 3. 2022 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení upomínán dopisem ze dne 22. 8. 2022 Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 18. 10. 2022. Žalovaný byl vlastníkem vozidla [anonymizováno] [číslo] (objem válců motoru nad [číslo] cm3) v době od 27. 12. 2021 do 6. 2. 2022, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou doručenou dne 24. 6. 2022 (ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení upomínán dopisem ze dne 10. 10. 2022 Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 6. 12. 2022. 4. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 12. 5. 2022 a potvrzení o ukončení případu ze dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně zasílala žalovanému výzvu k úhradě příspěvků, které se týkalo vozidla [anonymizováno] v období od 21. 5. 2021 do 19. 7. 2021 a potvrzovala, že žalovaný pak příspěvek uhradil, a tyto doklady byly ze strany žalobkyně zasílány na adresu žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. 5. Podle § 24c odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena přílohou zákona (93 Kč/den). Součástí příspěvku dle § 24c odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. 6. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění nastala v souladu s § 24c odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti (30 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku), splatnost nákladů na upomínání a vymáhání nastala na základě doručení upomínky. 7. Soud tedy přiznal žalobkyni nárok na zaplacení příspěvku, když tento nárok žalovaný nerozporoval. Žaloba však byla zamítnuta co do částky 600 Kč jako nákladů spojených s vymáháním pohledávky, úroku z prodlení, když žalovaný v řízení prokázal, že upomínka a výzva byla žalovanému zasílána na nesprávnou adresu, přestože žalobkyně v té době věděla, že se žalovaný zdržuje na jiné adrese, když s ním na tuto adresu, komunikovala písemně, jak bylo prokázáno z předložených dokladů ze strany žalovaného. Proto soud nárok žalobkyni nepřiznal na zaplacení úroku z prodlení a nákladů spojených s vymáháním pohledávky. 8. Žalobkyně pak v řízení neprokázala ani tu skutečnost, že by předžalobní výzva byla žalovanému zasílána na adresu, o které žalobkyně věděla, že se na této adrese zdržuje. Jak bylo již shora uvedeno, o této adrese žalovaného žalobkyně věděla z komunikace, která se týkala jiného vozidla. Proto dle názoru soudu nevzniklo žalobkyni právo na nákladu nákladů řízení a soud proto žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, když rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.