17 C 275/2022-107 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 27. 9. 2022, doplněnou podáním ze dne 23. 1. 2023, domáhal vůči žalovaným zastavení exekuce, zaplacení kompenzace za psychickou újmu ve výši 100 000 Kč a uložení povinnosti zrušit náklady exekutora a penále. Žalobce uvedl, že zhruba před půl rokem si šel do banky vybrat peníze a zjistil, že jeho účet je zablokovaný v důsledku exekuce ve výši 75 000 Kč. Na pobočce banky mu sdělili, že exekuce je od zdravotní pojišťovny žalobce. Na pobočce zdravotní pojišťovny bylo žalobci sděleno, že 3 roky neplatil zdravotní pojištění. Žalobce poté šel na Úřad práce na oddělení hmotné nouze a dožadoval se vysvětlení. Bylo mu sděleno, že stát za něj hradí zdravotní pojištění, dali mu výpis plateb a žalobce šel opět na zdravotní pojišťovnu. [jméno] mu řekli, že došlo k chybě. Dále se dozvěděl, že jeden měsíc v roce za něj stát neplatí zdravotní pojištění, protože koncem března každého roku chodí žalobci důchod ze Švýcarska. Tuhle informaci mu však předtím nikdo nesdělil. Žalobce několikrát psal exekutorovi na zrušení nezákonné exekuce. Žalobce nechápe, jak mohl být soudem vydán exekuční příkaz, když o žádném jednání nebyl vyrozuměn. Dne 7. 6. 2022 bylo žalobci zasláno od exekutora usnesení, kterým byl jeho dluh snížen o 53 304 Kč. Žalobce uvedl, že se necítí fyzicky dobře, je v péči psychiatrie a tato situace mu hodně přitížila. 2. Žalovaná 1. se k podané žalobě vyjádřila tak, že nesouhlasí s tvrzeními žalobce a pochybuje o své pasivní legitimaci. Žalobce byl do [číslo] evidován jako uchazeč o zaměstnání. Po ukončení evidence na Úřadu práce již nebyla ze strany žalobce plněna oznamovací povinnost ve smyslu § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. Vzhledem k tomu, že u žalobce nebyl od [číslo] znám plátce pojistného, byl zařazen do kategorie samoplátce a exekučním titulem [číslo jednací] mu byl předepsán nedoplatek pojistného za období od 1. 9. 2019 do 31. 10. 2021 ve výši 51 384 Kč a penále 8 843 Kč. Tento byl žalobci zaslán na adresu trvalého pobytu. Žalobce nereagoval a žalovaná 1. podala exekuční návrh. Žalobce pak zpětně předložil doklady o pobírání hmotné nouze, které žalovaná 1. uznala, byl proveden přepočet pohledávky a podán návrh na částečné zastavení exekuce. Žalovaná 1. navrhla, aby žaloba byla odmítnuta. 3. Žalovaný 2. se k podané žalobě vyjádřil tak, že navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že žalobci jako povinnému byly řádně doručeny vyrozumění o zahájení exekuce, výzva ke splnění vymáhané povinnosti i exekuční příkaz. Žalobce povinnost nesplnil. V exekuci nebylo ani není rozhodováno o žádném návrhu žalobce. Žalobce v návrhu navíc zjevně úmyslně uvádí nepravdivé informace. 4. Podáním ze dne 15. 5. 2023 vzal žalobce žalobu v části o zaplacení kompenzace za psychickou újmu ve výši 100 000 Kč zpět a zopakoval svá dřívější tvrzení. 5. Soud provedl předložené listinné důkazy a zjistil z nich následující skutková zjištění: -) z poznámek žalobce neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění; -) z potvrzení ÚP ČR ze dne 30. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalobce je od 30. 5. 2022 příjemcem dávky pomoci v hmotné nouzi; -) ze seznamu vyplacených dávek byly zjištěny vyplacené dávky žalobci od ÚP ČR od [číslo] do [číslo]; -) z usnesení exekutora [celé jméno žalovaného] ze dne 7. 6. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že exekuce vůči žalobci jako povinnému se zastavila co do částky 53 304 Kč; -) z dopisu [anonymizováno] ze dne 18. 11. 2021, vč. doručenky, bylo zjištěno, že žalovanému byl zaslán výkaz nedoplatků a penále; -) z exekučního návrhu ze dne 9. 5. 2022 bylo zjištěno, že byl podán oprávněným – žalovanou 1. vůči povinnému – žalobci na částku celkem 60 227 Kč; -) z exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že povinným byl žalobce, oprávněným žalovaná 1. a vymáhaná peněžitá povinnost byla ve výši 75 712,50 Kč; -) z výzvy ke splnění vymáhané povinnosti č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobce jako povinný byl vyzván k úhradě částky 68 125,80 Kč do 30 dnů; -) z vyrozumění o zahájení exekuce č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že blíže neurčený adresát byl vyrozuměn o zahájení exekuce vůči žalobci; -) z pověření soudního exekutora ze dne 12. 5. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že ve věci oprávněné – žalované 1. proti povinnému – žalobci byl jako soudní exekutor pověřen žalovaný 2.; -) z výzvy před zahájením exekučního řízení ze dne 6. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobce byl žalovanou 1. vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 2 187 Kč a penále 569 Kč. 6. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal podáním ze dne 15. 5. 2023 žalobu v části o zaplacení kompenzace za psychickou újmu ve výši 100 000 Kč zpět, a to dříve, než začalo jednání, soud řízení v této části v souladu s § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“.) zastavil. 7. Ve zbývající části žaloby, tj. aby žalovaní byli povinni zastavit exekuci a aby byli povinni zrušit náklady na exekutora a penále, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Soud již v usnesení ze dne 10. 1. 2023, č. j. [číslo jednací], žalobce vyzval, aby doplnil svou žalobu tak, aby bylo zřejmé, čeho se žalobce domáhá, přičemž žalobce současně vyrozuměl o tom, že návrh na zastavení / odklad exekuce lze podat pouze u příslušeného exekutora (tj. v projednávané věci u žalovaného 2.). Žalobce na podané žalobě (v rozsahu po částečném zpětvzetí) trval. Soud pak žalobu musel zamítnout, neboť, jak již byl žalobce upozorněn, o návrhu na zastavení exekuce rozhoduje vždy pouze příslušný exekutor, kterému má být návrh také doručen (viz § 55 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád). Soud pak nepřihlížel ani k námitce žalobce, že takové návrhy (společně s dcerou) již u exekutora podával, neboť ani v případě, že by takové tvrzení bylo prokázáno (což nebylo), nebyl by soud v tomto řízení příslušný rozhodovat o návrhu na zastavení exekuce. Z obdobných důvodů pak soud zamítl žalobu i v části o zrušení nákladů exekuce na exekutora a penále, neboť takový nárok není žalobce oprávněn požadovat podle žádného zákonného ustanovení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků na ni nemá právo, neboť žádný z účastníků náhradu nákladů řízení nepožadoval.