21 C 367/2023-167 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru daného žalovanou jako zaměstnavatelem žalobkyni jako zaměstnanci učiněného podáním ze dne , datum, s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaná spolu dne , datum, uzavřely pracovní smlouvu, na základě které byla žalobkyně u žalované zaměstnána na pracovní pozici , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dne , datum, bylo ze strany žalované odesláno žalobkyni okamžité zrušení pracovního poměru, které bylo žalobkyni doručeno dne , datum, . Okamžité zrušení pracovního poměru žalovaná odůvodnila hrubým porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vtahujících se k vykonávané práci ze strany žalobkyně spočívajícím v údajném pozdním oznámení pracovního úrazu ze dne , datum, a údajným neoznámením pracovního úrazu ze dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že dne , datum, cca v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. v , Anonymizováno, v místě výkonu práce žalobkyně došlo k situaci, kdy při přesunu (přehánění) , Anonymizováno, z , Anonymizováno, na , Anonymizováno, se tato , Anonymizováno, lekla, otočila se, rozběhla se směrem k žalobkyni, vyrazila jí hlavou plastovou zábranu a žalobkyni narazila do pravého kolene, kdy svědky tohoto děje byli zaměstnanci žalované , jméno FO, , , jméno FO, a , právnická osoba, . Na upozornění pana , jméno FO, žalobkyně zapsala tento úraz do sešitu k tomu určenému, který slouží k bezprostřednímu záznamu úrazu. Jelikož v dané chvíli si úraz nevyžadoval akutní ošetření, vyčkala žalobkyně v místě pracoviště do příchodu nadřízeného , jméno FO, . , jméno FO, , kterému bezprostředně po jeho příchodu úraz ústně oznámila, kdy odkázala na zápis v sešitě úrazů a dále sdělila, že na neschopenku nepůjde. Žalobkyně do práce docházela a práci vykonávala až do druhého úrazu, k němu došlo dne , datum, v cca , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin opět v místě výkonu práce žalobkyně, kdy úrazový děj proběhl srovnatelně s prvním případem s tím rozdílem, že nyní , Anonymizováno, žalobkyni narazila do obou kolen a povalila ji. Žalobkyně následně opět sepsala záznam do sešitu úrazů a jako svědka uvedla , jméno FO, , která byla úrazu přítomna. Tento úraz žalobkyně opětovně ústně nahlásila , jméno FO, . , jméno FO, , kdy opět odkázala na zápis v sešitě úrazů. Ani tentokrát žalobkyně neobdržela žádný pokyn ohledně úrazu. Žalobkyně tak pouze sdělila, že v práci zůstane a v případě pracovní neschopnosti bude nadřízené informovat. Dne , datum, šla žalobkyně do práce, z důvodu bolesti, která neustávala, se rozhodla po konci směny navštívit lékaře. Z důvodu obavy o zaměstnání žalobkyně dorazila do práce ještě , datum, , avšak pro nesnesitelnou bolet musela téhož dne opět navštívit lékaře, který žalobkyni vystavil potvrzení o pracovní neschopnosti, a to od , datum, pro podezření na prasklý , Anonymizováno, . Toto podezření se při , podezřelý výraz, dne , datum, potvrdilo, kdy veškeré lékařské zprávy žalobkyně zaslala mzdové účetní žalované paní , jméno FO, . Ze strany mzdové účetní žalované došlo k odmítnutí záznamu o úrazu dle zápisů v sešitu úrazů s odůvodněním, že si měla žalobkyně vše vymyslet. Následně žalobkyně sepsala záznam o úrazu, s jehož vyplněním žalobkyni pomohla paní , jméno FO, z personální agentury , Anonymizováno, (zajišťuje BOZP žalované). Záznam zaslaný žalobkyní byl odmítnut a žalobkyni byl předložen záznam nový, který však obsahoval nepravdivé sdělení ohledně neohlášení pracovního úrazu. Žalobkyně odmítla takto vypracovaný záznam podepsat, kdy jí nebylo umožněno pořídit si kopii záznamu. Žalobkyně okamžité zrušení pracovního poměru, které jí bylo doručeno dne , datum, z důvodu neohlášení výše popsaných úrazů, považuje za zcela účelové a neplatné. K tomuto závěru žalobkyni vede mj. fakt, že na její místo měla nastupovat nová zaměstnankyně, o čemž žalobkyně věděla a z tohoto důvodu chtěla žalovaná s žalobkyní pracovní poměr rozvázat dohodou, která však spočívala v ukončení pracovního poměru bez nároku žalobkyně na odstupné, což žalobkyně nemohla respektovat.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobu považuje za zcela nedůvodnou, když má za to, že pracovní poměr byl z její strany jakožto zaměstnavatele okamžitě zrušen oprávněně. Uvedla, že základní povinností zaměstnance je ohlásit jakýkoliv i sebemenší pracovní úraz, a to ihned bez zbytečného odkladu, neboť na vznik úrazu se váže povinnost zaměstnavatele ve vztahu k šetření příčin vzniklého úrazu. Ze strany žalobkyně však nedošlo k oznámení úrazu ze dne , datum, a ze dne , datum, ihned, když o těchto úrazech byl nadřízený žalobkyně pan , jméno FO, zpraven až dne , datum, , a to pouze e-mailem žalobkyně, v němž žalobkyně svému nadřízenému poprvé sdělovala, že ve výše uvedené dny byla sražena , Anonymizováno, . Tvrzení žalobkyně, že způsobené úrazy ohlásila svému nadřízenému , jméno FO, ještě týž den, žalovaná označila za účelové a nepravdivé, neboť , jméno FO, se v oba uvedené dny na pracovišti žalobkyně v pracovní době nevyskytoval, když dne , datum, byl fyzicky přítomen na adrese v sídle , právnická osoba, ., a dne , datum, , se nacházel v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, . Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně prokazatelně své povinnosti nesplnila, když tvrzené úrazy ihned neohlásila nadřízenému, příp. jeho zastupující osobě. K oznámení úrazu ze dne , datum, ze strany žalobkyně došlo dne , datum, ve vztahu k nikoli nadřízenému, ale , jméno FO, . , jméno FO, , kterážto jako školitel BOZP žalobkyni instruovala, že k dalšímu řešení těchto záležitostí není za zaměstnavatele (žalovanou) oprávněna, a proto ať neprodleně vyhledá lékařskou pomoc. K uvedenému ze strany žalobkyně však nedošlo, když lékařskou pomoc vyhledala až , datum, a nadřízeného o tomto zpravila až ex post. Žalobkyně byla pečlivě s předpisy BOZP seznámena, nicméně nepostupovala v souladu s nimi. Žalovaná dále tvrdila, že k okamžitému zrušení pracovního poměru vůči žalobkyni přikročila poté, co odůvodněně vyhodnotila, že žalobkyně porušila jednu ze svých základních povinností na pracovišti, stanovenou nejenom předpisem BOZP, ale přímo normou zákoníku práce, a to hrubě, když na její plnění naprosto rezignovala, a to nejenom, že úraz neoznámila svému nadřízenému, ale nenavštívila ani lékaře, přičemž tuto skutečnost zesiluje fakt, že k tomuto hrubému porušení došlo dvakrát v průběhu necelého týdne. Žalovaná přitom vyhodnotila i význam pracovní pozice žalobkyně jako vedoucího zaměstnance, který by měl jít vždy příkladem pro všechny své podřízené zaměstnance. Dále vyhodnotila, že dosavadní postoj žalobkyně k plnění jejích pracovních úkolů u žalované byl dlouhodobě neuspokojivý, pročež musela být žalobkyni před okamžitým zrušením pracovního poměru udělena i písemná výtka, že situace, v níž došlo k porušení předpisů ze strany žalobkyně, nebyla a ani nemohla být pro žalobkyni nijak nejasná, z hlediska toho, jak musí správně vůči žalované postupovat, že zavinění ohledně porušení předpisů lze přičítat toliko a výhradně žalobkyni, že důsledky tohoto porušení jsou pro žalovanou velmi vážné, když přímo závažně ohrožují, případně až vylučují možnost žalované provést řádné šetření předmětných pracovních úrazů, kdy tato skutečnost znamená přímé a nezvratné ohrožení oprávněných majetkových zájmů žalované (vznik škody), a že proto v souhrnu toto porušení povinností ze strany žalobkyně dosáhlo intenzity zvlášť hrubého porušení. Žalovaná dále zdůraznila, že i přesto, že se žalobkyně intenzivně domáhá určení, že její pracovní poměr u žalované trvá, a ačkoliv se formálně domáhá přidělování práce od zaměstnavatele, tak ve skutečnosti postupovala tak, že si sjednala pracovní poměr u jiného zaměstnavatele, a to , právnická osoba, ., což je společnost s konkurenčním předmětem činnosti, tuto podstatnou skutečnost však vůči žalované zamlčela. Žalovaná dále poukázala na to, že ani po skončení pracovní neschopnosti žalobkyně na pracoviště nepřišla a žádného přidělení práce se nedomáhala, namísto toho naopak nastoupila k o onomu konkurenčnímu zaměstnavateli. Dle žalované je tak zřejmé, že ve skutečnosti je postup žalobkyně veden úmyslem ukončit pracovní poměr se zaměstnavatelem, nicméně takovým způsobem, aby se přitom na úkor zaměstnavatele co nejvíce neoprávněně obohatila.3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:4. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, , že žalovaná jako zaměstnavatel s žalobkyní jako zaměstnancem uzavřela dne , datum, pracovní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou vykonávat práci na pozici vedoucí , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ve smlouvě byl sjednán nástup do práce dne , datum, , místo výkonu práce , Jméno žalované, . Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a zkušební doba byla sjednána v délce 3 měsíce, průměrný rozsah týdenní pracovní doby byl sjednán na 40 hodin.5. Z okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem pro hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vzta