10 C 28/2025-53 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení nesplacené části úvěru, úroků, smluvních pokut a nákladů řízení, neboť žalovaná nesplnila své závazky vyplývající ze Smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, se společností , právnická osoba, ., od níž žalobkyně pohledávku převzala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , přičemž celková dlužná částka byla stanovena na , částka, . Žalovaná uhradila pouze , částka, , čímž zůstala v prodlení s částkou , částka, . Dnem , datum, se žalovaná dostala do prodlení se splácením, což vedlo k dalšímu úročení dlužné částky úrokem 15 % ročně a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně. Součástí dluhu jsou rovněž poplatky za poskytnutí úvěru, administrativní činnost a umožnění hotovostních splátek, smluvní pokuta ve výši , částka, a úroky z prodlení ve výši , částka, . Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou zaslanou dne , datum, , avšak výzvu nepřevzala a částku neuhradila. Žalobkyně proto požaduje uhrazení celkové dlužné částky včetně úroků a smluvní pokuty a dále náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , zahrnující soudní poplatek a náklady právního zastoupení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala.3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č , Anonymizováno, a transakční historie, že právní předchůdce žalobkyně - společnost , právnická osoba, ., (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Částku ve výši , částka, žalovaná převzala v hotovosti v místě svého bydliště. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a nákladů úvěru ve výši , částka, se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaná uhradila na svůj závazek , částka, . Z oznámení o postoupení pohledávky, že právní předchůdkyně vyhotovila oznámení o postoupení pohledávek, a to dne , datum, , o tom, že došlo k postoupení pohledávky ze spotřebitelského úvěru ze dne , datum, na žalobkyni. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, a z podacího lístku, že žalovaná byla dopisem právního zástupce vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze seznamu postoupených pohledávek, že mezi původním věřitelem žalovaného a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky také za žalovanou. Z dodatku číslo jedna k nájemní smlouvě soud zjistil že žalovaná dne , datum, uzavřela tento dodatek na jehož základě došlo k stanovení nájemného na částku , částka, bez energií, s tím, že nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu budou hrazeny bezhotovostním převodem na účet pronajímatele. Z první strany rozsudku Okresního soudu v Olomouci, č. j. , spisová značka, soud zjistil že žalovaná je matkou , adresa, narozeného , datum, a , adresa, narozeného , datum, , přičemž tímto rozsudkem byly , Anonymizováno, děti svěřeny do výchovy matky a otci bylo stanoveno výživné. Z první strany pracovní smlouvy soud nezjistil žádné relevantní informace. Z výplatních pásek soud zjistil že žalobkyně si od žalované obstarala za účelem zjištění jejího příjmu výplatní pásky za období 10/2020, 8/2020 a za období 9/2020.4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované částku , částka, v hotovosti v místě jejího bydliště. Celková dlužná částka, zahrnující jistinu a sjednané náklady úvěru, činila , částka, a měla být uhrazena ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však uhradila pouze , částka, . Pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přičemž žalovaná byla o tomto postoupení informována oznámením ze dne , datum, . Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , avšak na tuto výzvu nijak nereagovala.6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.10. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle druhého odstavce poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle druhého odstavce, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle třetího odstavce, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.12. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právn