ECLI: ECLI:CZ:OSOL:2025:10.C.45.2025.1 Datum: 2025-04-30 Předmět: o 16 281,27 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["bezdůvodné obohacení""řidičský průkaz""smlouva o půjčce""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 16 281,27 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/)
1 Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala plnění uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené , datum, mezi žalobkyní a žalovaným distančním způsobem na webové stránce www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím dle podmínek smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Úvěr ve výši 7 000 Kč byl vyplacen , datum, na účet žalovaného , č. účtu, s datem splatnosti , datum, . Žalovaný dosud neuhradil žádnou částku a je v prodlení. Celková nesplacená pohledávka k dnešnímu dni činí 16 510 Kč, z toho jistina činí 13 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru činí 3 510 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu dle všeobecných obchodních podmínek.2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3 Žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu konaného dne , datum, omluvili, žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu.4 Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, kterou mu dne , datum, odeslal. Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 17 016,27 Kč, dále byl žalovaný vyzván k úhradě nákladů řízení. Z autorizace ověření totožnosti, kopie zadní strany občanského a řidičského průkazu soud zjistil, že žalobkyně ověřila identitu žalovaného prostřednictvím BankID, občanského a řidičského průkazu. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . a z identifikovaných příjmů soud zjistil, že žalobkyně o žalovaném zjistila, že počet členů ve společně hospodařící domácností činí 2, výše ověřeného příjmu žalovaného činila 50 600 Kč čistého, výše měsíčního příjmu udávaného žalovaným byla 50 600 Kč, vypočítané minimální výdaje činily 11 955 Kč, rezerva 500 Kč, disponibilní příjem činil 29 100 Kč. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že na účet uvedený žalovaným ve smlouvě o úvěru č. ú. , č. účtu, byla odeslána částka 7 000 Kč s poznámkou , Anonymizováno, Vaše , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě závazků po splatnosti ve výši 9 834,23 Kč a současně vypověděla smlouvu o půjčce s okamžitou platností. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, předpisu denních splátek, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, informací pro spotřebitele soud zjistil, že dne , datum, byla podepsána smlouva o úvěru, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním až do výše 80 000 Kč. Dle smlouvy splatnost první denní splátky nastává 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Každá denní splátka byla splatná 29. den následující po dni výpočtu dané denní splátky. Konec doby platnosti kreditního rámce byl stanoven na den , datum, . Celková výše RPSN činila 2 120,11%, úroková denní sazba činila 1,016%. Ze sdělení banky , Anonymizováno, a. s. soud zjistil, že účet č. , č. účtu, byl veden na jméno žalovaného. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že dne , datum, byla na účet žalovaného připsána částka ve výši 7 000 Kč zaslána žalobkyní pod VS , var. symbol, . Z ostatních důkazů (souhlas se zpracováním osobních údajů, bankovní ID výpis, obecných principů posuzování a filozofie společnosti) soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaný dne , datum, uzavřeli prostřednictvím webového rozhraní smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému vyplatila 7 000 Kč. Splatnost první denní splátky nastala 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Každá denní splátka byla splatná 29. den následující po dni výpočtu dané denní splátky. Konec doby platnosti kreditního rámce byl stanoven na den , datum, . Celková výše RPSN činila 2 120,11%, úroková denní sazba činila 1,016%.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným za užití prostředků dálkové komunikace smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta bezhotovostním převodem částka 7 000 Kč. Jelikož žalovaný při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.16. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které