CS · EN DE FR brzy

10 C 71/2025-183 — Okresní soud v Olomouci

ECLI: ECLI:CZ:OSOL:2025:10.C.71.2025.1
Datum: 2025-07-30
Předmět: o výživné
Ustanovení: ["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 911 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 921 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 922 z. č. 89/2012 Sb."]
["vyklizení bytu""výživné""společné jmění manželů""notářský zápis""rozvod manželství""rodinná domácnost""peněžité plnění""zvýšení výživného""nemocenské dávky""investiční fond"]
O co šlo: o výživné (["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 911 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 913 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 921 z. č. 89/2012 S)
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zvýšení vyživovací povinnosti s tím, že žalovaná je její matkou a má k ní vyživovací povinnost, která dosud není plněna v rozsahu odpovídajícím jejím možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům. Žalobkyně uvedla, že její měsíční náklady činí minimálně 10 000 Kč, přičemž tyto náklady zahrnují výdaje na stravování, hygienické potřeby, ošacení, studium a dopravu. Žalovaná v současnosti přispívá na výživu žalobkyně částkou pouze 1 000 Kč měsíčně. Žalovaná se v únoru 2025 odstěhovala na , jméno FO, , kde by údajně chtěla zůstat na trvalo. Žalovaná pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši přibližně 7 000 Kč měsíčně, avšak je práce schopná. Dle veřejně dostupných informací by mohla dosahovat příjmu až 50 000 Kč měsíčně při výkonu práce ve službách na , jméno FO, . Kromě toho má další příjem z pronájmu bytu 2+1 v Olomouci, který získala v rámci vypořádání společného jmění manželů, přičemž tržní nájemné činí minimálně 12 000 Kč měsíčně bez energií. Tím došlo k výrazné změně jejích majetkových poměrů oproti době, kdy byl vydán rozsudek č.j. , spisová značka, ze dne , datum, .2. Žalobkyně dále doplnila, že na straně žalované došlo ke změně poměrů, konkrétně ke zvýšení potenciálního příjmu z možnosti pronájmu bytu ve vlastnictví žalované, a to minimálně ve výši 12 000 Kč měsíčně. K vlastní finanční situaci otce uvedla, že čerpá úvěr ve výši 576 582 Kč na rekonstrukci domu, přičemž přibližně 400 000 Kč zůstává na účtech a je určeno na platby řemeslníkům a materiál. Jinými úsporami nedisponuje. Zároveň uvedla, že jeho běžný účet v , Anonymizováno, je v minusu a kreditní karta čerpána ve výši cca 18 000 Kč. Z majetku sama nevlastní žádný nemovitý majetek, dům, v němž bydlí, a automobil , jméno FO, , jméno FO, v odhadované hodnotě cca 150 000 Kč jsou ve vlastnictví jejího otce.3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že se nemůže osobně dostavit k soudnímu jednání, neboť dlouhodobě pobývá na , jméno FO, a cestování jí znemožňuje vzácné , Anonymizováno, onemocnění (, Anonymizováno, s , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) i zhoršený psychický stav v důsledku rozvodu. Uvedla, že její měsíční příjem tvoří invalidní důchod ve výši 6 463 Kč, příspěvek na mobilitu 900 Kč a úroky z účtu a investic u , právnická osoba, přibližně 2 000 Kč. Další příjmy nemá. , právnická osoba, 2+1 v Olomouci, kde bezplatně bydlí dcera , jméno FO, . , jméno FO, žije v nájmu bez smlouvy, náklady na bydlení a živobytí odhaduje na cca 580 EUR měsíčně. Žádá soud o vyžádání bankovních výpisů, neboť z , jméno FO, je to pro ni obtížné. Uvedla také, že bývalému manželovi předem uhradila výživné a školné za celé čtyřleté studium , jméno FO, ve výši 2 250 Kč měsíčně. Daňové přiznání za poslední půlrok nepodávala. Uvedla, že s ohledem na skutečnost, že pobírá pouze invalidní důchod není v jejich možnostech hradit vyšší výživné. Navíc dle jejího názoru je toto neadekvátní k výši příjmu otce žalobkyně. Vyšší výživné rovněž odmítá hradit z důvodu rozporu s dobrými mravy, který spočívá v tom, že dcera s ní nemá žádný kontakt a navíc je mezi ní a otcem , Anonymizováno, , Anonymizováno, a tento nechce podporovat. Dále se podrobně vyjadřovala k , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ke kterému mělo docházet mezi dcerou , jméno FO, a jejím otcem i k nevhodnému chování dcery , jméno FO, vůči její osobě.4. Žalobkyně považuje vyjádření žalované za nepravdivé. Uvádí, že dle dohody o vypořádání SJM mohl do konce května užívat byt žalované otec žalobkyně, přičemž v něm bydlela nájemnice a dcera , jméno FO, , které se nyní odstěhovaly, a žalovaná jej tak může pronajímat za tržní cenu, čímž se její příjmy zvýší. Zdůrazňuje, že žalovaná dlouhodobě žije na , jméno FO, , byt v ČR k bydlení nevyužívá, a zpochybňuje její tvrzení, že na , jméno FO, nepracuje, s odkazem na její středoškolské vzdělání s maturitou, praxi v administrativě, logistice a sociálních službách a průměrný příjem v oboru 35–40 tis. Kč. Dále uvádí, že žalovaná dle rozsudku o výživném má platit 1 000 Kč měsíčně na dceru , jméno FO, , nikoli 2 250 Kč, jak tvrdí; částka 2 250 Kč zahrnovala běžné výživné a polovinu školného na soukromé střední škole, přičemž školné aktuálně činí 16 000 Kč. Žalovaná dle žalobkyně neplní ani vyživovací povinnost vůči starší dceři , jméno FO, . Zmínky žalované o údajném nestandardním vztahu otce a dcery označuje za výmysl plynoucí z jejího , podezřelý výraz, onemocnění, které bylo řešeno i v řízení o rozvodu a svěření nezletilé do péče otce. Podle žalobkyně žalovaná neplní výživné ani v doporučené výši 16 % příjmů, disponuje značným majetkem (cca 1 mil. Kč v hotovosti z vypořádání SJM a dědictví, byt v hodnotě cca 5 mil. Kč) a úrokovými příjmy, a není pouze na dovolené. Připomíná, že výše jeho příjmů byla již zohledněna při určení symbolického výživného s tím, že po stabilizaci situace žalované po rozvodu mělo být výživné zvýšeno. Navrhuje stanovit výživné dle původního návrhu, neboť obě řádně studují.5. Původní žaloba byla podána také žalobkyní , jméno FO, , druhou dcerou žalované. Žaloba však byla v této části ještě před prvním jednáním ve věci vzata zpět a soud proto řízení v této části zastavil.6. Po prvním jednání ve věci, jehož se žalovaná nezúčastnila, zaslala soudu své vyjádření, dle něhož se vrací do České republiky, a proto nebude svůj byt o velikosti 2+1 pronajímat. Dále uvedla, že dceři , jméno FO, zaslala 50 000 Kč a opakovaně rozporovala požadovanou výši výživného s ohledem na výdělkové a majetkové poměry otce žalobkyně. Dále se vyjádřila tak, že žalovaná v listopadu 2023 odešla k otci a už se nevrátila, a obvinila otce z manipulace a odcizení obou dcer. Popsala vážné psychické potíže, trauma a duševní rozvrat, který přičítá rozkladu rodiny, a uvedla, že její stav odpovídá pravděpodobně , Anonymizováno, . Uvedla, že její příjem činí cca 9 000 Kč měsíčně, během studia dcery dobrovolně hradila výživné a zletilé dceři poskytla částku 50 000 Kč. S ohledem na její zdravotní stav, finanční situaci a tvrzené selhání vztahu mezi otcem a dcerami navrhla zamítnutí návrhu na zvýšení výživného jako nedůvodného.7. Žalovaná se poté opět vyjádřila a zopakovala, že je osobou s přiznaným invalidním důchodem I. stupně a její pravidelný měsíční příjem činí přibližně 9 000 Kč. Tvrdí, že veškeré další finanční prostředky, které aktuálně využívá, pocházejí z dědictví a majetkového vypořádání, a mají proto jednorázový a neobnovitelný charakter. Namítá, že návrh žalobkyně na zvýšení výživného vychází z nepodložených a nereálných hypotetických příjmů, které neodpovídají její zdravotní situaci ani reálné pracovní schopnosti. Výslovně uvedla, že z důvodu zdravotního stavu není schopna stabilního zaměstnání a že v minulosti opakovaně selhávala při pokusu udržet si pracovní místo. K pravidelným měsíčním výdajům uvedla: příspěvek do SVJ ve výši 4 400 Kč, náklady na elektřinu cca 1 200 Kč a internet 299 Kč a základní výdaje na stravu, léky a hygienické potřeby ve výši přibližně 5 000 Kč. Dále poukázala na zvýšené výdaje spojené s nedávným předáním vyklizeného bytu žalobcem, které si vyžádalo mimořádné výdaje na vybavení. Matka dále tvrdí, že došlo k úplnému přerušení kontaktu s dcerou , jméno FO, , které podle ní nezavinila, a přičítá jej údajné manipulaci ze strany otce. Navrhla, aby soud při rozhodování vycházel výhradně z jejích doložených příjmů, zohlednil jednorázový charakter jejích aktuálních finančních prostředků, přerušení kontaktu s dcerou a její zdravotní omezení, které dle jejích slov zásadně limituje pracovní uplatnění.8. Žalovaná posléze soudu zaslala další vyjádření, kde tvrdila, že v případě dcery , jméno FO, došlo k jevu, který označila za rodičovské odcizení, a který dle jejího názoru představuje závažnou formu psychického zneužívání dítěte. Dále uvedla, že její bývalý manžel podle ní vykazuje znaky zranitelného narcismu a hraniční poruchy osobnosti, přičemž označila jeho chování za , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Navrhla, aby se podrobil znaleckému posudku z oboru psychologie či psychiatrie, a vyjádřila přesvědčení, že jeho jednání vedlo k odcizení obou dcer s tím, že dcery si neuvědomují, že jsou v , Anonymizováno, .9. Soud provedl navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:- Z rozsudku OS v Olomouci ve věci , spisová značka, soud zjistil, že tehdy nezletilá , jméno FO, se narodila za trvání manželství rodičů, kteří v roce 2023 ukončili společné soužití; , jméno FO, zůstala bydlet s otcem, matka se odstěhovala. Rodiče nebyli rozvedeni a o úpravě výchovy a výživy , jméno FO, se dohodli mimosoudně, přičemž soud tuto dohodu schválil. , jméno FO, navštěvovala , právnická osoba, , adresa, , obor , Anonymizováno, , Anonymizováno, , s ročním školným 14 500 Kč a dalšími ročními náklady cca 20 000 Kč. Byla bez výchovných a výukových potíží, bez zdravotních problémů i hrazených zájmových aktivit. Žila s otcem v nájemním bytě 2+1, náklady na bydlení činily 14 500 Kč měsíčně. Otec byl zaměstnán v , právnická osoba, s příjmem cca 45
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.