13 C 8/2025-65 — Okresní soud v Olomouci

1 Žalobou podanou u podepsaného soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala plnění uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené , datum, mezi žalobkyní a žalovaným distančním způsobem na webové stránce www.flexifin.cz. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše 57 500 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím dle podmínek smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Úvěr ve výši 18 461 Kč byl vyplacen postupně dne 25., 26., , datum, a , datum, na účet žalovaného , č. účtu, . Žalovaný dosud uhradil částku ve výši 1 498,60 Kč. Celková nesplacená pohledávka k dnešnímu dni činí 35 714,04 Kč, z toho jistina činí 16 962,32 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru činí 27,83 Kč, smluvní úrok činí částku 18 705,65 Kč a poplatek za službu „Informační SMS servis“ činí částku 18,24 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu dle všeobecných obchodních podmínek.2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3 Žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu konaného dne , datum, omluvili, žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu.4 Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, kterou mu dne , datum, odeslal. Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 36 532,98 Kč, dále byl žalovaný vyzván k úhradě nákladů řízení to vše do 3 dnů. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřila identitu žalovaného prostřednictvím BankID. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že žalobkyně o žalovaném zjistila, že tento žil v době sjednávání úvěru sám, výše ověřeného příjmu žalovaného činila 24 587 Kč čistého, výše měsíčního příjmu udávaného žalovaným byla 27 000 Kč, vypočítané minimální výdaje činily 8 260 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činila 1 300 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení činila 5 000 Kč, rezerva 500 Kč, disponibilní příjem činil 16 300 Kč. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že na účet uvedený žalovaným ve smlouvě o úvěru č. ú. , č. účtu, byla dne , datum, odeslána částka 4 000 Kč s poznámkou 24724020701 Váš FlexiFin úvěr, Okamžitá platba, dne , datum, částka 4 000 Kč s poznámkou 24724020703 Váš FlexiFin úvěr, Okamžitá platba, dne , datum, částka 5 000 Kč s poznámkou 24724020704 Váš FlexiFin úvěr, Okamžitá platba, dne , datum, částka 4 000 Kč s poznámkou 24724020705 Váš FlexiFin úvěr, Okamžitá platba a dne , datum, částka 1 461 Kč s poznámkou 24724020706 Váš FlexiFin úvěr, Okamžitá platba Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, sazebníku, informacích o úvěru a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že dne , datum, byla podepsána smlouva o revolvingovém úvěru, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr s postupným i opakovaného čerpáním až do výše 57 500 Kč. Datum splatnosti úvěru byl stanoven na , datum, , celková výše poplatku za vyplacení úvěru činila 1,99 % z čerpané částky, úroková sazba byla stanovena jako pevná – denní úrok ve výši 0,933 % a RPSN 1516,67 %. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaný dne , datum, podepsali prostřednictvím webového rozhraní smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému vyplatila 18 461 Kč. Datum splatnosti úvěru byl stanoven na , datum, , celková výše poplatku za vyplacení úvěru činila 1,99 % z čerpané částky, úroková sazba byla stanovena jako pevná – denní úrok ve výši 0,933 % a RPSN 1516,67 %. Žalovaný uhradil celkově částku ve výši 1 498,60 Kč.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným za užití prostředků dálkové komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta bezhotovostním převodem částka 18 461 Kč. Jelikož žalovaný při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.16. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věři