CS · EN DE FR brzy

20 C 39/2025-61 — Okresní soud v Olomouci

ECLI: ECLI:CZ:OSOL:2025:20.C.39.2025.1
Datum: 2025-03-24
Předmět: o 23 280 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb."
["vzájemné plnění""smlouva o úvěru""postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení""neplatnost právního jednání"]
O co šlo: o 23 280 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č.)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 23 280 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 17. 3. 2023 uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit věřiteli spolu s jistinou kapitalizovaný úrok ve výši 4 600 Kč, tedy vrátit celkem částku 24 600 Kč do 22. 10. 2023. Žalovaná neuhradila sjednanou částku řádně a včas. Vznikla jí tak povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Dne 13. 11. 2023 byla mezi věřitelem a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě které pak byly uzavírány dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. Mezi smluvními stranami bylo dále ujednáno, že o každém dílčím postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena ke dni 5. 4. 2024. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení jistiny ve výši 20 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 6. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 347,95 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 600 Kč, náklady na upomínání ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 280 Kč, počítanou ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 23. 10. 2023 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 20 000 Kč do 4. 4. 2024.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud učinil z provedených důkazů, a to z výpisu z účtu, ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 3. 2023, z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru z 29. 5. 2023, z VOP, ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, ze společného prohlášení smluvních stran, z podacího archu, z výzvy před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2024, z podacího archu, z výpisu z účtu a z potvrzení o provedení transakce následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:4. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřel dne 17. 3. 2023 se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit věřiteli spolu s jistinou kapitalizovaný úrok ve výši 4 600 Kč, tedy vrátit celkem částku 24 600 Kč do 16. 4. 2023. Dne 25. 9. 2023 uzavřela žalovaná s věřitelem dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, , kterým byla doba splatnosti sjednána do 22. 10. 2023. Žalovaná celkem vyčerpala částku 20 000 Kč. Dne 13. 11. 2023 byla mezi věřitelem a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, na základě které pak byly uzavírány dílčí smlouvy o postoupení pohledávek. Mezi smluvními stranami bylo dále ujednáno, že o každém dílčím postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena dílčí smlouvou ze dne 5. 3. 2024. Žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne 17. 10. 2024.5. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.7. Podle ustanovení § 2397 o.z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.10. Podle ustanovení § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.11. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.15. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.20. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.22. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).23. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávk
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.