11 C 89/2022-152 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou došlou soudu dne 20. 8. 2022 domáhal se žalobce a) proti žalované určení, že „závěť sepsaná ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v , město, , ze dne , datum, , sp. zn. , hodnota, , , hodnota, , dle které zůstavitel ustanovil dědičkou veškerého svého movitého a nemovitého majetku, práv a jiných majetkových hodnot žalovanou a ve které listinou o vydědění vydědil oba své syny, včetně jejich potomků, z důvodu, že o něj neprojevovali opravdový zájem, který by jako potomci projevovat měli, je neplatná“. Žalobce uvedl, že žalobu podává v reakci na usnesení , označení soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým byl odkázán k tomu, aby své dědické právo s poukazem na ustanovení § 170 zákona o zvláštních řízeních soudních uplatnil žalobou u soudu, přičemž stanovil k tomuto uplatnění lhůtu 2 měsíců od právní moci usnesení. Dále žalobce uvedl, že je přesvědčen, že zůstavitel neměl žádné zákonné důvody k jeho vydědění, z tohoto důvodu považuje závěť a listinu o vydědění za neplatnou. Dále v žalobě popisuje svůj osobní vztah se zůstavitelem, který byl jeho otcem.2. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které bylo potvrzeno usnesením , označení soudu, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a které nabylo právní moci , datum, , soud připustil, aby do řízení na straně žalobce přistoupil jako další účastník řízení žalobce b). Okresní soud takto rozhodl poté, co žalobce a) navrhl, aby na stranu žalobce jako další účastník řízení vstoupil další v úvahu přicházející zákonný dědic, a to bratr žalobce a) , Jméno žalobce B, - nyní žalobce b). Zároveň žalobce a) změnil žalobní petit tak, že navrhuje, aby soud určil, že žalobci a) a b) jsou nepominutelnými dědici po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelému dne , datum, . Žalobce a) uvedl, že vychází z tohoto, že listina o vydědění je neplatná, popsané důvody vydědění nejsou dány, poukázal přitom na skutková tvrzení uvedená v žalobě. , Jméno žalobce B, se vstupem do řízení souhlasil. Proti tomuto usnesení podala odvolání žalovaná. , označení soudu, usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, usnesení okresního soudu potvrdil. V odůvodnění svého usnesení č.j. , spisová značka, dodal, že jakkoliv je odkaz soudního komisaře v usnesení č.j. , spisová značka, nedostatečný a okresní soud správně vedl žalobce a) k odstranění vad žalobního petitu, současný žalobní petit neodpovídá odkazu soudního komisaře, když řízení, že žalobce je nepominutelným dědicem, není řízením o dědickém právu dle jeho odkazu (poukázal přitom na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 24 Cdo 2236/2020). Na okresním soudu nyní bude opětovně ve smyslu rozhodnutí NS ČR sp. zn. 24 Cdo 3035/2019 žalobce poučit o žalobním petitu. Pokud však setrvají na petitu dosavadním, vyzvat je k doplnění tvrzení o naléhavém právním zájmu, neboť v tomto případě se bude jednat o běžnou určovací žalobu dle § 80 o. s. ř.3. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne 5. 3. 2024, které nabylo právní moci 6. 3. 2024, soud v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil změnu žaloby, jak byla učiněna do protokolu dne 24. 4. 2023, tak, že žalobní petit bude nadále znít: „Určuje se, že žalobci a) a b) jsou nepominutelnými dědici po zůstaviteli , jméno FO, , zemřelému dne , datum, .“4. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, a to ze tří důvodů: žalobci nikterak neosvědčili naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že jsou nepominutelnými dědici po zůstaviteli, přitom nepopřeli pravost listiny o vydědění, pouze tvrdí, že důvody o vydědění popsané v listině o vydědění nejsou dány, podle žalované dány jsou, jak popsala ve svém vyjádření k žalobě.5. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobců (jejich právního zástupce), kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni (jejich zástupce vz. o.s.ř. 27 a 48), svou neúčast neomluvili, o odročení nežádali, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.6. Podle § 170 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobu, k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Jak již bylo judikováno (například rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 4392/2017) je-li na podání žaloby ve smyslu ustanovení § 170 z. ř. s. odkázán nepominutelný dědic, který napadá pouze důvody vydědění zůstavitelem, nemůže takové usnesení „založit žádné právní účinky“, neboť výsledkem takového sporného řízení není vyřešení otázky dědického práva.7. Dle § 80 o. s. ř určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Existence naléhavého právního zájmu na určení je nezbytným předpokladem pro úspěch určovací žaloby. Pro žalobce to znamená, že musí v první řadě tento naléhavý zájem tvrdit a prokázat. O tom soud žalobce (jejich zástupce) poučoval písemně (přípis ze dne 10. 4. 2024, který byl zástupci žalobců doručen 11. 4. 2024). Tím, že se žalobci (jejich právní zástupce) nedostavili k jednání, zbavili se možnosti poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Jestliže žalobci netvrdí, případně neprokáží, naléhavý právní zájem, je to důvodem pro zamítnutí žaloby. Při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby.8. Z obsahu spisu , označení soudu, sp. zn. , spisová značka, (konkrétně z úmrtního listu, z usnesení o zahájení řízení o pozůstalosti a pověření notářky, z protokolu o zjištění stavu a obsahu listiny o právních jednáních pro případ smrti po zůstaviteli , jméno FO, , z notářského zápisu ze dne , datum, , , hodnota, , , hodnota, , sepsaného notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , z protokolu o předběžném šetření, z usnesení na č. l. 38, z protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne , datum, , z protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti ze dne , datum, , z usnesení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ) soud zjistil, že zůstavitel , jméno FO, , narozený , datum, , zemřel dne , datum, . Zemřel jako rozvedený a zanechal 2 syny, a to , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalobce A, (žalobce a/), a , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalobce B, byla zjištěna existence právního jednání zůstavitele pro případ smrti, a to závěť zůstavitele a listina o vydědění sepsaná ve formě notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , město, , dne , datum, pod zn. , hodnota, , , hodnota, . V této závěti a listině o vydědění zůstavitel ustanovil dědičkou veškerého svého movitého a nemovitého majetku a veškerých svých případných práv a jiných majetkových hodnot svou přítelkyni paní , Jméno žalované, , narozenou , Datum narození žalované, své syny , jméno FO, (žalobce a/) a , jméno FO, (žalobce b/) a všechny jejich potomky. Dle obsahu listiny své syny , jméno FO, a , jméno FO, zůstavitel „vyděďuje zejména proto, že o něj trvale neprojevují opravdový zájem, který by jako jeho potomci projevovat měli. Konkrétně své syny neviděl deset let. Po celou dobu jej nikdy nenavštívili u příležitosti žádných svátků ani na jeho narozeniny, žádný z nich mu nikdy neposlal žádné písemné blahopřání nebo dopis. Není mezi nimi vůbec žádný kontakt.“ Po přečtení závěti a listiny o vydědění byli účastníci pozůstalostního řízení poučeni o možnosti popřít pravost této závěti a listiny o vydědění, pokud mají za to, že podpis na závěti a listině o vydědění není podpisem zůstavitele, a o možnosti namítnout neplatnost této závěti a listiny o vydědění z jiných důvodů. , Jméno žalované, (žalovaná) uznala závěť a listinu o vydědění za pravou a platnou. Synové zůstavitele , Jméno žalobce A, (žalobce a/) a , Jméno žalobce B, (žalobce b/) požádali o poskytnutí lhůty 2 měsíců k vyjádření. Zůstavitelův syn , Jméno žalobce A, (žalobce a/) do protokolu dne , datum, prohlásil, že zůstavitel neměl žádné důvody k vydědění svých synů , adresa, a z toho důvodu považuje závěť a listinu o vydědění za neplatnou. Zůstavitelův syn , Jméno žalobce B, (žalobce b/) se k jednání dne , datum, nedostavil a k pravosti a platnosti závěti a listiny o vydědění se v pozůstalostním řízení dosud nevyjádřil. Usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum, soudní komisař odkázal zůstavitelova syna , jméno FO, (žalobce a/) „k tomu, aby své dědické právo uplatnil žalobou u soudu“ a stanovil mu k tomu lhůtu v délce 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení. Usnesení odůvodnil § 170 z. ř. s. Účastníky pozůstalostního řízení jsou žalobci (synové zůstavitele) a žalovaná.9. Podle § 1476 občanského zákoníku se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.10. Podle § 1642 a § 1643 občanského zákoníku jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jejich potomci, nepominutelnými dědici, kterým náleží z pozůstalosti povinný díl.11. D