7 C 77/2020-185 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne , datum, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky , částka, s odůvodněním, že na podkladě , Anonymizováno, , Anonymizováno, města , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, , sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, /, Anonymizováno, , ze dne , datum, (dále jen „rozhodnutí o vyvlastnění“), byla žalobcem dne , datum, uhrazena žalovanému uhrazena částka , částka, jako náhrada za vyvlastnění v souladu s ust. § 10 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o vyvlastnění“). Předmětem vyvlastnění bylo odnětí vlastnického práva žalovanému jakožto vyvlastňovanému, jako podílovému spoluvlastníku v podílu ideální ½ k celku k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Rozhodnutím , Anonymizováno, města , adresa, , útvaru hlavního architekta a stavebního řádu, jako vyvlastňovacího úřadu, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, (dále „zrušující rozhodnutí“) pak bylo provedené vyvlastnění v rozsahu odnětí vlastnického práva žalovanému jakožto vyvlastňovanému zrušeno. V důsledku zrušujícího rozhodnutí vznikla žalovanému zákonná povinnost dle ust. § 26 odst. 3 zákona o vyvlastnění do 1 měsíce od právní moci zrušujícího rozhodnutí vrátit vyvlastniteli (žalobci) náhrady, které žalovanému byly vyplaceny dle § 10 odst. 1 zákona o vyvlastnění, a to výše uvedenou částku ve výši , částka, . Vyplacenou náhradu měl žalovaný vrátit žalobci, jako vyvlastniteli, nejpozději dne , datum, . Protože tak žalovaný doposud neučinil, vzniká žalobci ode dne , datum, také nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení jako příslušenství jeho pohledávky při roční sazbě 8,05 %. Žalobce žalovaného v souladu s ust. § 26 odst. 3 zákona o vyvlastnění vyzval předžalobní výzvou ze dne , datum, k vrácení uhrazené náhrady na vyvlastnění. Dosud žalovaný neuhradil žalobci ničeho. Žalovaný doručil žalobci svůj jednostranný zápočet ze dne , datum, , v rámci něhož jednostranně započítává vůči žalobci svou pohledávku ve výši , částka, , kdy pohledávka žalovaného spočívá v náhradě škody a jiné újmy dle § 27 zákona o vyvlastnění specifikované v uplatnění nároku na náhradu škody a jiné újmy ze dne , datum, , jedná se tedy o pohledávku spornou – nejistou a taktéž neurčitou. Podle žalobce právní jednání spočívající v jednostranném započtení, kterým žalovaný započítává proti pohledávce žalobce více svých pohledávek, převyšující ve svém součtu pohledávku žalobce, provedl tak, aniž by z něj bylo patrno, která část započítávaných pohledávek zaniká a která nikoli a jako takové je toto právní jednání pro neurčitost nicotné. Tvrzená pohledávka žalovaného je nejistá a neurčitá, a tudíž není způsobilá k jednostrannému započtení, proto žalobce zaslal žalovanému dne , datum, námitku neplatnosti jeho jednostranného právního jednání a jeho nároky odmítnul, uvedené provedl z opatrnosti, přestože jednostranný zápočet by měl být posouzen jako zdánlivé právní jednání.2. Žalovaný k nároku žalobce uvedl, že jej neuznává ani částečně, neboť vyvlastnění nebylo řádně zrušeno, tudíž žalobci vůbec nevznikl nárok ve smyslu § 26 odst. 3 zákona o vyvlastnění a pokud snad bylo vyvlastnění zrušeno řádně, pak pohledávka žalobce zanikla započtením. Na základě žádosti žalobce podané , datum, bylo rozhodnutím , Anonymizováno, města , Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, (dále jen „Rozhodnutí o vyvlastnění“) žalovanému odňato (vyvlastněno) vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu žalovaného o velikosti ½ k pozemkům p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, ve prospěch žalobce jako vyvlastnitele. Proti vyvlastnění se žalovaný bránil žalobou podanou ke Krajskému soudu v , adresa, , pak odvoláním k Vrchnímu soudu v Olomouci a také dovoláním k Nejvyššímu soudu České republiky, neboť ochrana vlastnického práva soukromoprávních subjektů je jednou z nejdůležitějších úloh právního státu. Nejvyšší soud vyhověl dovolání a uzavřel, že náhrada za vyvlastnění nebyla stanovena správně, poté však došlo k žalobcem tvrzenému zrušení vyvlastnění, takže se výše náhrady za vyvlastnění již dále meritorně neřešila. Žalovaný dal poté přednost navrácení vlastnického práva před získáním vyšší než původně přiznané náhrady, čímž jasně vyjádřil, že mu na pozemcích velmi záleží. V průběhu soudního řízení žalovaný podal žádost o zrušení vyvlastnění a rozhodnutím , Anonymizováno, města , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „Rozhodnutí o zrušení vyvlastnění“) bylo vysloveno, že Rozhodnutím o vyvlastnění provedené vyvlastnění odnětím vlastnického práva vyvlastňovanému , jméno FO, jako podílovému spoluvlastníku … ve prospěch vyvlastnitele Statutárního města , adresa, … „se zrušuje“. , Anonymizováno, města , adresa, tak podle výroku Rozhodnutí o zrušení vyvlastnění rozhodl o zrušení vyvlastnění, nikoliv ovšem o zrušení samotného Rozhodnutí o vyvlastnění. Tento postup nelze považovat za řádné zrušení vyvlastnění podle části šesté vyvlastňovacího zákona (konkrétně § 26 odst. 1), když stejně jako v případě zrušení rozhodnutí pro nezákonnost (v odvolacím nebo přezkumném řízení) musí vždy dojít ke zrušení (odstranění) původního rozhodnutí o vyvlastnění. Jde o elementární procesní postup nejen v oblasti správního práva, který se uplatní, aniž by to konkrétní zákon musel expressis verbis stanovit. Nelze totiž akceptovat situaci, kdy by výrokem správního orgánu bylo rozhodnuto o „zrušení vyvlastnění“ a současně by bylo rozhodnutí o vyvlastnění nedotčeno, ergo nezrušeno, a ponecháno tak v platnosti. V takovém případě by totiž nepřípustně existovala dvě navzájem kolidující správní rozhodnutí. Proto pod pojmem „zrušení vyvlastnění“ užitým v § 26 vyvlastňovacího zákona nelze rozumět nic jiného než legislativní zkratku pro zrušení právního titulu v podobě správního rozhodnutí, v jehož důsledku k vyvlastnění došlo, zde Rozhodnutí o vyvlastnění. K tomu však dosud nedošlo, a proto se žalobce vůbec nemůže domáhat vrácení vyplacené náhrady za vyvlastnění, neboť základním předpokladem úspěšného uplatnění nároku dle § 26 odst. 3 vyvlastňovacího zákona je jedině řádně pravomocně zrušené Rozhodnutí o vyvlastnění. Už z tohoto důvodu je žalobu třeba zamítnout. Pokud by soud přes shora uvedené dospěl k (podle žalovaného nesprávnému) právnímu názoru, že vyvlastnění bylo zrušeno řádně, poukazuje žalovaný na to, že po zrušení vyvlastnění žalobce jako vyvlastnitel do dnešního dne nezajistil, aby byl žalovaný jako vyvlastňovaný zapsán zpět do katastru nemovitostí jako spoluvlastník pozemků. Na urgenci právního zástupce žalovaného ze dne , datum, reagoval , Anonymizováno, města , adresa, odmítavým sdělením z , datum, tak, že správní orgán nemá tuto povinnost, a návrh příslušnému katastrálnímu úřadu má podat vyvlastnitel nebo vyvlastňovaný. Vyvlastňovaný – žalobce – však tuto situaci nezpůsobil, a tudíž po něm nelze spravedlivě požadovat, aby na své náklady zjednal nápravu právního stavu zapsaného v katastru nemovitostí, který je v rozporu se skutečností. Naopak je nanejvýš spravedlivé, aby restitutio in integrum nastolil ten, kdo původní pokojný stav svým zásahem porušil. Žalobce jako vyvlastnitel se dosud o tento zápis reagující na zrušení vyvlastnění nepostaral a chová se tak, jako by se nic nestalo, když se podanou žalobou domáhá vrácení náhrady za vyvlastnění. V souvislosti s vyvlastněním vznikla žalovanému jako vyvlastňovanému škoda a jiná újma ve výši nejméně , částka, . S poukazem na ustanovení § 27 zákona č. 184/2006 Sb. o vyvlastnění (bylo-li vyvlastnění postupem podle § 26 odst. 1 zrušeno, je vyvlastnitel povinen nahradit vyvlastňovanému škodu a jinou újmu, která mu vznikla v souvislosti s vyvlastněním, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak) uplatnil žalovaný vůči žalobci dopisem ze dne , datum, nárok ve shora uvedené výši na náhradu škody a jiné újmy, která mu vznikla v souvislosti se zrušeným vyvlastněním. Konkrétně žalovaný požadoval po žalobci uhradit do , datum, tyto dílčí nároky: a) náklady právního zastoupení v souvislosti s vyvlastněním ve výši , částka, od zahájení vyvlastňovacího řízení do , datum, vyúčtované fakturou , Anonymizováno, ze dne , datum, , žalovaný uhradil fakturovanou částku , datum, . Tyto náklady by žalovaný nemusel na svou obranu před vyvlastněním vynaložit, pokud by vyvlastňovaní řízení nebylo na návrh žalobce vůbec zahájeno. Průběh skutkově a právně komplikovaného a časově náročného vyvlastňovacího řízení před , Anonymizováno, města , Anonymizováno, , Krajským úřadem