9 C 109/2019-208 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, , následně doplňovanou a upřesňovanou v části petitu po vypracování znaleckého posudku a vyhotovení geometrického plánu znalcem Ing. , jméno FO, , se žalobce domáhal vůči žalovanému určení, že je vlastníkem části zemského povrchu tvořícího plochu ohraničenou body 3 se souřadnicemi Y - , Anonymizováno, X -, Anonymizováno, , 4 se souřadnicemi Y -, Anonymizováno, , X - , Anonymizováno, a 18 se souřadnicemi X -, Anonymizováno, , Y - , Anonymizováno, dle geometrického plánu Ing. , jméno FO, ověřený Ing. , jméno FO, dne 23. 5. 2023, se souhlasem Katastrálního úřadu s očíslováním parcel dne , datum, , označená v tomto geometrickém plánu jako parcela č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, . Tuto odůvodnil zjm. tím, že spolu s právními předchůdci jsou přesvědčeni, že jim náleží vlastnické právo, jež vykonávají k části pozemku , Anonymizováno, (dle geometrického plánu označena jako parc. č. , Anonymizováno, a že hranici tvoří laťkový plot s betonovými sloupky. Tento byl odstraněn až v souvislosti se stavbou garáže, resp. zprvu zamýšlenou stavbou garážového stání v roce 2017. Byli v dobré víře, že jim vlastnické právo náleží, a to od , datum, a žalovaný či jeho právní předchůdci toto užívání resp. držbu respektovali a nijak toto nezpochybňovali. Skutečnost, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, byl ohraničen laťkovým plotem s betonovými sloupky potvrzuje i společný souhlas stavebního úřadu ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, o povolení garážového stání, které mělo být přesně v tomtéž místě, na kterém žalobce poté vybudoval garáž. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný musel být po celou dobu, kdy byl pozemek žalobce ohraničen laťkovým plotem s betonovými sloupky, srozuměn, když nic nerozporoval, že část pozemku vymezená body , Anonymizováno, a 2 dle protokolu o zaměření je součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, je ve vlastnictví žalobce a že hranici pozemku p. č. , Anonymizováno, tvoří částečně nově vystavěná garáž a území předzahrádky domu, kde se v minulosti nacházel laťkový plot s betonovými sloupky. Z důvodu reálné hrozby nutnosti odstranit stavbu garáže z pozemku, čehož se žalovaný domáhá, podal určovací žalobu k soudu, když na tomto určení má naléhavý právní zájem. I kdyby sporná část pozemku nebyla převedena kupní smlouvou z roku 1975, tak tuto žalobce nabyl vydržením, když předmětnou část užívali jako předzahrádku svého domu zřetelně ohraničenou plotem. K této části se chovali jako vlastníci v dobré víře, že pečují o svůj vlastní pozemek.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl ji v celém rozsahu zamítnout. Uvedl, že žalobce ani jeho právní předchůdci nemohli být v dobré víře, že jsou vlastníky jimi vymezeného zemského povrchu (nyní p. č. , Anonymizováno, . Žalovaný je veřejnoprávní korporací a na části předmětného pozemku se nachází silniční pozemek vymezený ve smyslu § 11 z. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, na němž se nachází silnice III/, Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného, který výkonem svých vlastnických práv k silnicím a silničním pozemkům pověřil jím zřízenou příspěvkovou organizaci , právnická osoba, . Dne , datum, obdržela , Anonymizováno, žádost žalobce k zastřešení parkovacího stání na pozemku p. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , jejíž součástí byla zjednodušená projektová dokumentace, ve které byl zakreslen přístřešek ke stání a gabionový plot do výše 1,8 m. Jelikož stavba byla zakreslena pouze na p. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobce a jelikož nezasahovala do pozemku p. č. , Anonymizováno, , který je silničním pozemkem a na němž se nachází silnice III/, Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného, zaslal žalovaný žalobci své stanovisko ze dne , datum, . V tomto upozornil žalobce, že v nepřehledné zatáčce u silnice není neprůhledný plot do výše 1,8 m z hlediska bezpečnosti silničního provozu, v pořádku. Následně se žalovaný dozvěděl, že bez jeho souhlasu a stanoviska vlastníka silnice vydal stavební úřad souhlas pro stavbu žalobce „stavební úpravy RD, oplocení, parkovací stání a zastřešená terasa , adresa, “. Všechny stavby měly být umístěny na pozemcích ve vlastnictví žalobce, a to p. č. , Anonymizováno, a žádná by neměl zasahovat na parcelu č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaného. Dne , datum, podal žalobce žádost na , Anonymizováno, o vyjádření k umístění parkovacího stání a oplocení RD na parc. č. , Anonymizováno, , kdy v žádosti již bylo uváděno, že stavebník míní zrealizovat nikoliv parkovací stání nýbrž garáž, kdy současně žádal o osazení zrcadla pro výjezd z této garáže. V odpovědi , Anonymizováno, z , datum, vznesla požadavek na zaměření garáže, aby bylo postaveno najisto, že žádná část garáže nezasahuje do pozemku ve vlastnictví žalovaného. Současně je zde obsažen nesouhlas s případným umístěním jakékoliv stavby na pozemku p.č. , Anonymizováno, . Ohledně umístění zrcadla zasláno stanovisko k vyžádání jeho umístění u příslušného silničního správního úřadu. Dne , datum, sdělil žalobce , Anonymizováno, , že nechal vypracovat geodetické zaměření jím vybudované garáže, kterou zrealizoval v místě povoleného garážového stání, přičemž zjistil, že část garáže leží na pozemku p. č. , Anonymizováno, a uvedl dále, že tuto část pozemku vydržel. Zároveň požádal o odkoupení této části pozemku z důvodu dodatečného povolení stavby garáže. Stavební úřad v , adresa, oznámil dne , datum, zahájení řízení o odstranění stavby garáže umístěné na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , jejichž vlastníkem je žalobce a dne , datum, obdržela , Anonymizováno, žádost žalobce o vydání souhlasného stanoviska se stavbou garáže v jeho vlastnictví. Následně stavební úřad rozhodl o přerušení řízení o odstranění stavby. Žalovaný doložil fotografie rodinného domu žalobce z března 2012 a , datum, .3. V návaznosti na vyjádření žalovaného žalobce na podané žalobě setrval. Zdůraznil, že o skutečnosti, že sporná část pozemku, na níž postavil garáž, nemá být podle katastrální mapy v jeho vlastnictví, ale žalovaného, se dozvěděl až poté, co proběhlo na jeho žádost geodetické zaměření v roce 2018, které potřeboval pro stavební úřad, neboť stavba garáže již podléhala jeho souhlasu. Tehdy poprvé vyšlo najevo, že sporná část pozemku je v katastru nemovitostí zapsána jako součást vlastnictví žalovaného. Přes své přesvědčení, že je vlastníkem sporné části pozemku, když v roce 2018 muselo již dojít k vydržení v důsledku jejího užívání žalobcem a jeho právními předchůdci nejméně od r. 1975, oslovil žalovaného s nabídkou odkoupení předmětné části pozemku, neboť věřil, že se dohodnou a vyhne se tak vleklému soudnímu sporu. Jednalo se o vstřícné gesto a rychlé vyřízení celé záležitosti. Popřel narušení své dobré víry dopisem z , datum, zaslaným žalovanému , datum, , když v té době ještě prokazatelně nevěděl o spornosti vlastnického práva k sporné části pozemku a žádná otázka vlastnictví v dopise není zmíněna. Za odesláním dopisu byla jen snaha žalobce informovat správce pozemní komunikace o svém záměru o úpravě tehdejšího laťkového plotu, odstranění vzrostlé túje a nové výstavby plotu a garáže a žádost o zajištění bezpečnosti při průjezdu kolem garáže. Tento dopis je pro zpochybnění řádné, poctivé a pravé držby zcela irelevantní stejně jako komunikace s žalovaným před r.2018, kdy ještě žalobce prokazatelně nevěděl, že sporná část pozemku je v katastrální mapě vedena jako vlastnictví žalovaného. Pokud žalovaný dopisem z , datum, , který nebyl žalobci doručen, vyslovil nesouhlas s umístěním stavby na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , z tohoto dopisu nevyplývá žádné upozornění žalobce, že jeho stavební záměr nebo již v minulosti laťkový plot zasahoval do části pozemku ve vlastnictví žalovaného. Byl to žalobce, kdo zjistil „spornost“ vlastnického práva ke sporné části pozemku, na toto žalovaného upozornil a pokusil se záležitost vyřešit smírnou cestou. Dále žalobce ještě uvedl, že pokud on a všichni předchozí vlastníci dotčeného pozemku užívali i spornou část pozemku nejméně od , datum, , pak došlo k vydržení sporné části pozemku dle § 1091 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, již uplynutím 10 let trvající nepřerušené držby. Tedy , datum, byla sporná část pozemku již ve vlastnictví tehdejšího vlastníka dotčeného pozemku dle § 134 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění novely č. 131/1982 Sb. účinné od 1. 4. 1983, kdy byl institut vydržení znovu zaveden v § 135a). V souladu s přechodným ustanovením § 507a odst. 3 k této novele doba nepřetržité držby potřebné k vydržení sporné části pozemku uplynula právě , datum, . K tvrzené ochraně pozemku dle zák. č. 13/1997 Sb. žalovaným žalobce namítl, že žalovaný neuvedl, o jakou ochranu by se mělo jednat a navíc uvedený zákon nabyl účinnost , datum, a v žádném případě není způsobilý zpochybnit dobrou víru žalobce o řádné, pravé a poctivé držbě, ani jeho vlastnické právo. V rámci přípravy jednání žalobce setrval na žalobě a mimo již řečené zdůraznil, že hranice mezi pozemky v katas