10 C 268/2024-29 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 25. 11. 2024 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 39 987 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jako věřitel uzavřel s žalovanou (dále jen dlužník) dne 19. 3. 2024 Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi úvěrový rámec 39 000 Kč a dlužník se zavázal čerpaný úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z výše úvěrového rámce. Věřitel před uzavřením smlouvy posoudil schopnosti dlužníka úvěr splácet, a to porovnáním jeho příjmové a výdajové stránky ve spojení s jeho věkem, vzděláním, zdrojem příjmů, rodinným stavem, počtem dětí a způsobem bydlení, a zároveň provedl lustraci dlužníka v externích úvěrových registrech. Dlužník celkem načerpal částku 38 387 Kč, z níž neuhradil ničeho. Dluží žalovanou částku (z níž jistina představuje 38 387 Kč) spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru 4 173,76 Kč a příslušenství v podobě běžícího úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení, běžícího i kapitalizovaného.2. Soud provedl důkaz kartou klienta, úvěrovou zprávou a výpisem čerpání, úvěrovou smlouvou. Z karty klienta má soud za prokázáno, že věřitel provedl ověření bonity klienta tím, že provedl specifikaci dlužníka tím, že je svobodný, bezdětný a bydlí v podnájmu a shrnul jeho výdajové a příjmové poměry tak, že jeho příjem ze zaměstnání činí 26 500 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti činí 40 000 Kč a výdaje domácnosti představují měsíčně 16 000 Kč. Z výpisu čerpání má soud za prokázáno, že dlužník 19. 3. 2024 jednorázově čerpal částku 38 387 Kč, neuhradil ničeho.3. Tato skutková zjištěni soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, z něhož při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování či činil další skutková zjištění z provedených důkazů pro nadbytečnost.4. Podle zák. č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru,§ 86(1)Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.(2)Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.§ 87(1)Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku jistiny – čerpané částky. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že poskytl žalované částku ve výši 38 387 Kč, z níž dosud nic nevrátil. Zbývající částky představují poplatky, kapitalizované úroky a úroky z prodlení za dobu prodlení vyplývající ze smluvních ujednání soud nepřiznal, neboť tato smluvní ujednání a vůbec Smlouvu o úvěru jako celek soud vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobce neprokázal, že byla splněna povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka. Žalobce sice v řízení tvrdil, že vyhověl požadavku zákona a prozkoumal poměry dlužníka tak, aby dospěl k závěru, že tento je schopen poskytnutý úvěr splácet. Tato tvrzení však již nemají oporu v provedeném dokazování. Ze zákaznické karty vyplývá, že dlužník byl v době uzavření smlouvy svobodný, bezdětný a bydlel s blíže nespecifikovaným počtem jiných osob ve společné domácnosti na základě podnájemního vztahu. Měl měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 26 500 Kč, další příjmy domácnosti činily 40 000 Kč a výdaje domácnosti celkem 16 000 Kč. Z těchto informací nemohl věřitel řádně posoudit schopnosti dlužníka úvěr splácet, když vůbec nezjišťoval výdajovou stránku členů domácnosti, dokonce ani nezjišťoval, kdo všechno žije s dlužníkem ve společné domácnosti. V tomto světle je informace o příjmech dlužníka a příjmech a výdajích domácnosti (16 000 Kč na nezjištěný počet osob) naprosto nedostačující a zavádějící. Nelze tak učinit závěr o tom, zda byl v době uzavření Smlouvy dlužník schopen úvěr splácet. Soud má za to, že věřitel nesplnil podmínky ve shora citovaném zákonném ustanovení a z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy je přitom nutno přihlížet z úřední povinnosti, jak již dnes dovozuje judikatura soudů všech možných stupňů. Ze zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že dlužník obdržel od věřitele částku ve výši 38 387 Kč, kterou nevrátil, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, jehož speciální skutkovou podstatu oproti jeho obecné úpravě v občanském zákoníku, zákon o spotřebitelském úvěru nově konstruuje, a to včetně povinnosti vrátit poskytnutou jistinu v přiměřené době podle schopností dlužníka, což znamená, že dlužník dosud není v jakémkoliv prodlení s placením prokázaného dluhu, nýbrž že tuto splatnost soud založí teprve svým rozhodnutím. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku.6. V souladu s ust. § 142 odst. 1 a 2 o.s.ř. náleží žalobci, který ve věci zaznamenal převážný procesní úspěch (po započítání kapitalizovaných smluvních úroků ke dni rozhodnutí soudu do předmětu řízení konkrétně v rozsahu 68 %), také tomuto poměru odpovídající náhrada nákladů řízení ve výši 5 399 Kč, a to z částky 7 939 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 3 950 Kč za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka v polovině sazby - neobsahuje skutkový rozbor, a účast u ústního jednání), když za prvé tři úkony právní služby náleží dle § 14b odst. 1 bod 3 adv. tar. 500 Kč a za účast u ústního jednání náleží dle § 7 bod 5 adv. tar. 2 700 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 750 Kč, když za prvé tři úkony právní služby náleží dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. 100 Kč a za účast u ústního jednání náleží dle § 13 odst. 3 adv. tar. 450 Kč, z náhrady za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) adv. tarifu v celkové výši 75 Kč (požadována čtvrtina) za každou započatou z celkem 2 půlhodin při cestě k ústnímu jednání a při náhradě za jednu takovou půlhodinu ve výši 100 Kč, z náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 4 adv. tar. v celkové výši 133 Kč (požadována čtvrtina) za cestu z , adresa, a zpět k ústnímu jednání soudu, a to osobním vozidlem , Anonymizováno, , rz , SPZ, , s obsahem válců a průměrnou spotřebou dle přiložené kopie TP vozidla a při ceně BA 95 a náhradě za použití osobního automobilu ve výši dle aktuální vyhlášky, a při celkové ujeté vzdálenosti 70 km, a z částky 1 031 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 4 908 Kč.