ECLI: ECLI:CZ:OSOP:2025:116.C.14.2024.1 Datum: 2025-07-22 Předmět: o zaplacení 23 469,63 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 107 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2018 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2021 ["ručení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 23 469,63 Kč s příslušenstvím (["§ 107 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb)
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27. srpna 2024 domáhala se původní žalobkyně společnost , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , po žalovaném zaplacení částky 23 157,01 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z této částky od 1. 8. 2024 do zaplacení a dále zaplacení částky 312,62 Kč. Tento svůj vznesený nárok odůvodnila tak, že společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřela s původní žalobkyní dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které byl společností , Jméno žalobkyně, . jako věřitelkou společnosti , právnická osoba, . jako dlužníkovi poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, a tento úvěr se uvedená společnost zavázala včetně příslušenství, které tvoří úrok ve výši 17 814 Kč, původní žalobkyni vrátit v 6 měsíčních splátkách po 52 969 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje dnem 25. 5. 2024. Součástí uzavřené smlouvy přitom bylo také ručitelské prohlášení žalovaného ze dne , datum, , v němž se žalovaný zavázal, že uspokojí splatné pohledávky společnosti , Jméno žalobkyně, . ze smlouvy, pakliže je neuspokojí dlužník. Dlužník však nehradil splátky řádně, když neuhradil ani první splátku splatnou dne 25. 5. 2024 a původní žalobkyně proto dopisem ze dne 21. 6. 2024 celý úvěrový dluh zesplatnila, přičemž tento dopis byl dlužníkovi odeslán 21. 6. 2024 a žalobkyně tímto dopisem rovněž vyzvala dlužníka k úhradě celkové dlužné částky ke dni zesplatnění ve výši 317 814 Kč (tedy jistiny a úroku), k čemuž mu stanovila lhůtu 14 dnů. Dlužník, tj. společnost , právnická osoba, . však svůj závazek ani poté nesplnil, původní žalobkyně proto žalovaného vyzvala výzvou ze dne 8. 7. 2024 k úhradě částky 323 892,79 Kč s tím, že tato částka se v částce 317 814 Kč shoduje s vymezením pohledávky dle předchozí výzvy adresované hlavnímu dlužníkovi a v části zbývající představuje přirostlý úrok podle čl. 1.2 úvěrové smlouvy. Ke splnění ručitelského závazku žalobkyně žalovanému stanovila lhůtu 15 dní. Poslední den této lhůty přitom připadl na den 29. 7. 2024. Žalovaný žalobkyni dne 19. 7. 2024 uhradil částku 180 000 Kč a dne 31. 7. 2024 částku 134 290,49 Kč, tedy celkem částku 304 290,49 Kč. Žalobkyně se pak podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení předmětné částky, k čemuž dále uvedla, že dle čl. 2.6 smlouvy se platby zaplacené stranou úvěrovanou dle smlouvy o úvěru započítávají v pořadí nejprve na smluvní sankce dle této smlouvy, potom na úrok z prodlení, dále na úrok a nakonec na jistinu úvěru a proto platbu žalovaného ve výši 170 000 Kč ze dne 19. 7. 2024 nejprve započetla na smluvní pokutu ve výši 4 290,49 Kč, dále na náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč, dále na zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucí z částky 300 000 Kč od 22. 6. 2024 do 19. 7. 2024 ve výši 3 385,25 Kč, úrok ve výši 17 814 Kč a na jistinu úvěru, a to ve zbývající výši 143 310,26 Kč, čímž byla jistina ponížena na částku 156 689,84 Kč. Platba žalovaného ve výši 134 297 49 Kč ze dne 31. 7. 2024 byla dále započtena na zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucí z částky 156 689,74 Kč od 20. 7. 2024 do 31. 7. 2024 ve výši 757,76 Kč a dále na jistinu úvěru a to ve zbývající výši 133 532,73 Kč, čímž byla jistina ponížena na částku 23 157,01 Kč, která pak zůstala dosud nezaplacena a jejíž úhrady se proto žalobkyně podanou žalobou po žalovaném domáhá, vedle čehož se nadto domáhá ještě zaplacení částky 312,62 Kč jako smluvní pokuty podle čl. 3.1. smlouvy o úvěru ve výši 0,05 % denně z celkové dlužné částky 23 157,01 Kč vyčíslené za období od 1. 8. 2024 jako dne následujícího po zesplatnění do dne 27. 8. 2024 a zaplacení úroku z prodlení jdoucího z dlužné jistiny až do zaplacení.2. Usnesením ze dne 20. ledna 2025, č. j. 116 C 14/2024-41, bylo rozhodnuto o tom, že namísto původní žalobkyně , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO, , bude v řízení dále pokračováno se společností , Jméno žalobkyně, ., IČ , IČO žalobkyně, , tj. s nynější žalobkyní, a to podle § 107 odst. 1 a 3 o.s.ř., když původní žalobkyně zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, . (nyní vystupující pod firmou , Jméno žalobkyně, .).3. Žalovaný tvrzení žalobkyně učinil nespornými, s podanou žalobou přesto nesouhlasil. Uvedl, že jediná výzva vůči žalovanému byla z 8. 7. 2024 se splatností k 26. 7. 2024. Částka ve výzvě byla ručitelem (žalovaným) uhrazena, a proto se důvodně domníval, že jeho ručitelský závazek je tímto vypořádán. Zaplatil celkem částku 304 290,49 Kč, jež vycházela z nároku uplatněného vůči dlužníkovi v rámci rozhodčího řízení. K žádné další úhradě nebyl žalovaný vyzván.4. Již z tvrzení žalobkyně, respektive obou účastníků je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala společnost , právnická osoba, . jako hlavního dlužníka dopisem ze dne 21. 6. 2024 k úhradě pouze částky 317 814 Kč, která představovala jak úvěrovou jistinu v částce 300 000 Kč, tak i dohodnutý úrok ve výši 17 814 Kč. Žádnou další výzvu dlužníkovi žalobkyně netvrdila, natožpak prokazovala.5. Podle § 2018 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákon“), kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem.6. Podle § 2021 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.7. Podle uvedeného ustanovení § 2021 odst. 1 občanského zákoníku je tedy nezbytnou podmínkou pro to, aby věřitel mohl požadovat náhradní plnění po ručiteli ze zajištění, předcházející výzva hlavnímu dlužníkovi. Věřitel může uplatnit právo proti ručiteli jen za předpokladu, že předtím písemně vyzval dlužníka, aby v přiměřené lhůtě dluh uhradil. Týká-li se tato upomínka jen části dluhu, může se domáhat nejvýše částky, která odpovídá upomínce (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Cmo 543/96 publikované v Soudních rozhledech, svazek 8, ročník 1997, strana 206 a dostupné také v ASPI). Jestliže proto žalobkyně tvrdila, že dopisem ze dne 21. 6. 2024 vyzvala společnost , právnická osoba, . pouze k zaplacení částky 317 814 Kč, pak uvedená podmínka byla splněna pouze ohledně této částky, která představuje jistinu a dohodnutý úrok. Žalobkyně proto po žalovaném nemohla z titulu jeho ručení požadovat cokoliv více nebo cokoliv jiného, než k čemu předtím vyzvala hlavního dlužníka. Vyzvala-li přesto žalovaného k úhradě částky 323 892,79 Kč, požadovala více, než mohla, a to o částku 6 078,79 Kč, která má podle tvrzení žalobkyně představovat i narostlý úrok (k čemuž soud ovšem nadto také dodává, že úrok byl v čl. 1.2 úvěrové smlouvy sjednán výslovně jako pevný, a to konkrétní částkou 17 814 Kč, kdy ve spojení s čl. 2.8 úvěrové smlouvy se tento úrok mohl pouze snížit předčasným splacením pohledávky - proto i z tohoto pohledu je výzva ručiteli nesprávná a překračuje nároky vzniklé z úvěrové smlouvy).8. Výše uvedené znamená, že splatným (okamžik actio nata) vůči žalovanému se stal pouze dluh ve výši 317 814 Kč, neboť splatná pohledávka věřitele vůči ručiteli vznikne teprve po marné výzvě věřitele hlavnímu dlužníkovi a uplynutí přiměřené doby pro splnění závazku a poté po výzvě vůči ručiteli. Žalobkyně proto nemá žádné jiné nároky vůči žalovanému, na které by mohla jeho plnění směřovat (započíst). Jestliže proto žalobkyně měla za žalovaným pohledávku ve výši 317 814 Kč a žalovaný ji dosud zaplatil částku 304 290,49 Kč, pak k úhradě zbývá částka 13 523,51 Kč a tento nárok byl žalobkyni proto přiznán jako důvodný, a to spolu s úrokem z prodlení, na jehož zaplacení má v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku žalobkyně také právo, neboť žalovaný je bezesporu podle tvrzení obou stran nejméně od data 1. 8. 2024 s úhradou této částky v prodlení a jehož výše přitom vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení a ve zbytku nezbylo, než žalobu zamítnout, neboť zde prozatím není žádný jiný další splatný dluh žalobkyně vůči žalovanému.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a žalobkyni, která v řízení zaznamenala úspěch převažující nad úspěchem žalovaného, přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení na jistině částky 23 469,63 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 13 523,51 Kč, tedy v 57,6 % uplatněného nároku, ve zbývající části, tj. ve 42,4 % uplatněného nároku byl v řízení úspěšný žalovaný. Žalobkyně tak vůči žalovanému má právo na náhradu 15,2 % svých účelně vynaložených nákladů (poměrný úspěch žalobkyně ponížený o poměrný úspěch žalovaného, tj. 57,6 % - 42,4 % = 15,2 %), přičemž tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 1 184 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 12 360 Kč, tzn. z odměny advokáta za 6 úkonů