17 C 108/2025-57 — Okresní soud v Opavě

1. Po částečném zastavení řízení se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 15 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3. 7. 2023. Tvrdila, že žalovaný uzavřel , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kterou banka umožnila žalovanému čerpat úvěr až do výše 50 000 Kč, zatímco žalovaný se zavázal čerpané prostředky vrátit navýšené o úrok 26,28 % ročně, a to formou pravidelných měsíčních splátek pod variabilním symbolem , var. symbol, , splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje 17. 9. 2022. Žalovaný celkem vyčerpal 15 990 Kč, avšak peníze nevrátil. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z 16. 3. 2023, což bylo žalovanému oznámeno.2. Žalovaný prostřednictvím ustanoveného opatrovníka namítl neplatnost smlouvy o úvěru pro absenci posuzování úvěruschopnosti před jejím uzavřením.3. Soud provedl důkaz listinami, z nichž zjistil následující: Společnost , právnická osoba, se pod značkou , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s rámcem 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit navýšené o úrok 26,28 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z dlužné částky (bez čerpání podle specifických podmínek), nejméně 500 Kč, vždy k 17. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Při uzavření smlouvy žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí u rodičů, je invalidním důchodcem s příjmem 19 554 Kč měsíčně, náklady na domácnost činí 5 000 Kč a nemá jiné finanční závazky (smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, z , datum, ). Podle zvláštního ujednání se banka zavázala poskytnout žalovanému 15 990 Kč na nákup zboží přímo obchodníkovi a žalovaný převzal závazek k vrácení částky navýšené o roční úrok 21,48 % v měsíčních splátkách po 1 225 Kč (specifické podmínky č. , hodnota, z , datum, ). V souvislosti s úvěrovými smlouvami banka otevřela žalovanému úvěrový účet č. , hodnota, , na který měl žalovaný úvěr splácet pod variabilním symbolem , var. symbol, (potvrzení o uzavření smlouvy z , datum, ). Dne , datum, banka vyplatila 15 990 Kč (výpis z úvěrového účtu). S odkazem na prodlení žalovaného banka od úvěrové smlouvy odstoupila (dopis z 25. 1. 2023). Původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z 16. 3. 2023 včetně přílohy) a oznámila to žalovanému na adresu , adresa, (dopis z 29. 3. 2023 včetně poštovního podacího archu). Žalobkyně jej následně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky z této smlouvy do 7. 7. 2023 (výzva před podáním žaloby z 28. 6. 2023 včetně poštovního podacího archu).4. K poměrům žalovaného bylo z opatrovnického spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, zjištěno, že v místě trvalého bydliště , adresa, , , adresa, se delší dobu nezdržuje (zpráva , právnická osoba, z 3. 1. 2024), měsíční výše jeho invalidního důchodu, který pobírá od července 2017, činila v lednu 2024 částku 23 959 Kč (sdělení , právnická osoba, z 12. 1. 2024). Opatrovnické řízení, v němž je řešena svéprávnost žalovaného, není dosud skončeno, čeká se na vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví , podezřelý výraz, .5. Soudu je dále z jeho činnosti známo, že u něj byla podána pod sp. zn. , spisová značka, obžaloba na žalovaného a , jméno FO, , narozeného , datum, , pro skutek, spočívající v tom, že , datum, ve vzájemné součinnosti, v úmyslu řešit takto svou nepříznivou finanční situaci a obohatit se na úkor , právnická osoba, s vědomím, že nedostojí svému závazku vrátit úvěr, uzavřel žalovaný s bankou smlouvu o revolvingovém úvěru, o kterou žalobkyně opírá svůj žalobní požadavek, vyčerpal 15 990 Kč na nákup televizoru a z úvěru nic neuhradili. Za popsaný skutek byl , jméno FO, pravomocně odsouzen rozsudkem zdejšího soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , pro přečin podvodu a současně byl v této souvislosti zavázán k náhradě škody žalobkyni v částce 15 990 Kč. Usnesením z téhož dne, č. j. , spisová značka, , byla trestní věc žalovaného vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí a aktuálně je vedena pod sp. zn. , spisová značka, . Trestní řízení žalovaného není dosud skončeno, řeší se v něm otázka jeho příčetnosti.6. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Žaloba je v části, ve které nebyla vzata zpět, převážně důvodná, i když z jiného právního důvodu, než uváděla žalobkyně.8. Předmětem podnikatelské činnosti právní předchůdkyně žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., které bylo podle důvodové zprávy začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost poskytovatele úvěru, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Poskytovatel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Obecně je totiž kladen velký důraz na ochranu spotřebitele před vlastní neschopností splácet a s tím souvisící nutnost poskytovatelů úvěrů postupovat s odbornou péčí. Smyslem je minimalizovat rizikové úvěry a rozmáhající se zadlužování domácností se všemi nežádoucími dopady jak pro jednotlivce, tak potažmo pro celou společnost. Tímto způsobem ustanovení na ochranu spotřebitele, coby ustanovení kogentní, chrání i veřejný zájem a pořádek.9. Ve všech uvedených souvislostech je to tedy jedině poskytovatel úvěru, který nese následek nedostatečného posouzení úvěruschopnosti dlužníka, protože on je adresátem takové povinnosti. Banka se schopností žalovaného úvěr splácet zabývala pouze formálně v tom smyslu, že se spokojila s údaji, které uvedl v úvěrové smlouvě. Z ničeho nevyplývá, že by poměry žalovaného jakkoliv ověřovala. Na výzvu soudu v tomto směru žalobkyně nijak nereagovala a k jednání se nedostavila. Proto ohledně posuzov