41 C 11/2025-36 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou spojenou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou Okresnímu soudu v Opavě dne , datum, , doplněnou dne , datum, , domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 26 550 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to webového rozhraní dostupného na , Anonymizováno, , uzavřela dne 22. 11. 2021 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč zasláním finančních prostředků na jeho účet téhož dne. Úvěr měl být splacen ve výši 19 050 Kč dne 23. 5. 2023 v prodloužené lhůtě splatnosti dle žádosti žalovaného, úroková sazba byla sjednána ve výši 0,90 % denně z vypůjčené částky. Vedle nároku na úhradu dlužné jistiny včetně úroku požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení z 15 000 Kč od 24. 5. 2023 do zaplacení. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč dle smlouvy ve výši 0,10 % denně z jistiny, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Smluvní pokuta je účtována z částky 15 000 Kč od 24. 5. 2023 do podání žaloby. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet tak, že žalovaný vyplnil dotazník, kde uvedl, že je svobodný, uvedl své příjmy a měsíční náklady, které byly doloženy výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, a ověřeny prostřednictvím aplikace Kontomatik. Žalovaný byl lustrován v insolvenčním rejstříku a registru SOLUS s negativním výsledkem. Žalovaný měl další závazky, a to ve vztahu k žalobkyni, které si řádně a včas plnil.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Jednání ve věci bylo nařízeno na , datum, , žalobkyně se z jednání omluvila, o odročení jednání požádáno nebylo, žalovaný se k jednání nedostavil, dle ust. 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného.4. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopií občanského průkazu žalovaného, sdělením , právnická osoba, ze dne 28. 2. 2025 včetně výpisů z účtu žalovaného za období od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2021, 1. 9. 2021 – 30. 11. 2021, fakturou ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , VOP žalobkyně, přehledem žalobkyně Bank statement data ze dne 20. 11. 2021, e-mailem žalobkyně ze dne 14. 7. 2023, Všeobecnými obchodními podmínkami, výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 10. 11. 2024 včetně potvrzení , právnická osoba, o odeslání ze dne 11. 11. 2024, ze kterých zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které dne 22. 11. 2021 poskytla žalovanému úvěr zasláním částky 15 000 Kč na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku včetně úroku sjednaného ve výši 0,90 % denně z vypůjčené půjčky vrátit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků, a to ve výši 19 050 Kč. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta výši 0,10 % denně z jistiny, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, se kterými žalovaný souhlasil, kdy dle čl. 7 měl žalovaný právo prodloužit si splatnost úvěru o 30 kalendářních dnů po zaplacení poplatku uvedeného v uživatelském profilu žalovaného. Dle výpisu z účtu žalovaného za měsíc září 2021 byl počáteční zůstatek na účtu 907,33 Kč, konečný 10 785,03, na účet bylo připsáno 97 902 Kč a odepsáno 88 024,30 Kč, z toho 25 544 Kč byly vyplacené nemocenské dávky, v měsíci červnu 2021 pak počáteční zůstatek činil -99,71 Kč a konečný 2 201,81 Kč, na účet bylo připsáno 34 592,02 Kč a odepsáno 32 290,50 Kč, na účet byla od společnosti , právnická osoba, připsána částka 23 892 Kč. Dle výpisu z účtu žalovaného za měsíc říjen 2021 byl počáteční zůstatek 10 785,03 Kč, konečný -83,86 Kč, na účet bylo připsáno 25 078 Kč a odepsáno 35 946,89 Kč, z toho od společnosti , právnická osoba, bylo připsáno 10 078 Kč a dne 20. 10. 2021 byla na účet žalovaného připsána částka 2 000 Kč od žalobkyně (půjčka dle smlouvy , Anonymizováno, ). Dle výpisu z účtu žalovaného za měsíc listopad 2021 byl počáteční zůstatek -83,86 Kč, konečný 25 611,63 Kč, na účet bylo připsáno 74 421,19 Kč a odepsáno 48 725,70 Kč, z toho od společnosti , právnická osoba, bylo připsáno 27 508 Kč a dne 22. 11. 2021 byla na účet žalovaného připsána částka 15 000 Kč od žalobkyně (předmětný úvěr). Žalovanému byl žalobkyní odeslán e-mail s výzvou k úhradě dlužné částky splatné dne 23. 5. 2023. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána 11. 11. 2024.5. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86).6. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 2048 odst. 2 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Žaloba je důvodná.10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru distančním způsobem, přičemž totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím aplikace Kontomatik a zaslanými výpisy z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný akceptoval smluvní podmínky, na základě kterých mu vznikla povinnost poskytnutý úvěr ve výši 15 000 Kč vrátit spolu se sjednaným úrokem, a to ve stanovené lhůtě splatnosti. Žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z dostatečných informací získaných od žalovaného, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla k dispozici výpisy z účtu žalovaného, ze kterých byl patrný jak jeho příjem, tak i výdaje. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit poskytnutý úvěr řádně a včas, vznikla mu druhotná povinnost zaplatit úroky z prodlení z dlužných částek. Současně také porušením povinnosti žalovaného zaplatit včas, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve sjednané výši 7 500 Kč, která je v souladu s § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru.11. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná a přiznal jí náhradu nákladů řízení ve výši 2 514 Kč představující odměnu advokáta stanovenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše zvýšené o DPH ve výši 21% dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 252 Kč, a