32 C 231/2020-40 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 6. 8. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost vyklidit byt [číslo] v domě [adresa], č. o. [anonymizováno], stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], na ul. [ulice], v obci [obec] [část obce], situovaný v [anonymizováno] nadzemním podlaží, který sestává ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnil skutečností, že mezi žalobcem a žalovanými byla uzavřena 10. 3. 2017 nájemní smlouva ve vztahu ke shora specifikovanému bytu, nájemní poměr byl uzavřen na dobu určitou do 14. 9. 2017, následně pak dne 8. 8. 2017 došlo k prodloužení, a po dalším prodloužení dne 14. 9. 2018 pak nájemní poměr skončil 14. 3. 2020. Dále již prodloužen nebyl a žalovaní tak obývají byt bez právního důvodu. Žalobce uvedl, že žalovaní dlouhodobě dluží na platbách za užívání bytu, na žalobě setrval i poté, kdy ze strany žalovaných byla jistá vůle smírného řešení ve věci, pro uvedené bylo také jednání odročeno na dobu tří měsíců, avšak situace se nezměnila, na žalované i nadále byly činěny stížnosti v místě bydliště, což zjistil zaměstnanec žalobce, jež v mezidobí prostory navštívil a provedl také kontrolu těchto prostor za účelem zjištění, zda i nadále žalovaní skladují neodpovídající množství věcí v místě, které proto není zcela určeno. 2. Žalovaná č. 2 se dosud ve věci nevyjádřila. 3. Žalovaný č. 1 pak uvedl, že chtějí v bytě zůstat, mají malé dítě, věci, které měl vyklidit, vyklidil a co se týče chování žalovaných, nemá za to, že by chovali jakkoliv nevhodně. Jsou to právě jiní nájemci, kteří porušují své povinnosti a žalovaný má tedy za to, že by měli v bytě dále setrvat, dlužnou částku jsou připraveni zaplatit. 4. Po provedeném dokazování byl soudem zjištěn tento skutkový stav: 5. Z výpisu z katastru z katastru nemovitostí [list vlastnictví] bylo soudem zjištěno, že dům [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] resp. tento pozemek je ve vlastnictví žalobce. 6. Z nájemní smlouvy ze dne 10. 3. 2017 bylo soudem zjištěno, že tímto byl předán byt [číslo] v domě [adresa], č. o. [anonymizováno], stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], na ul. [ulice], v obci [obec] [část obce] do užívání žalovaným na dobu určitou do 14. 9. 2017. 7. Z dodatku č. 1 ze dne 8. 8. 2017, dodatku č. 2 ze dne 14. 6. 2018 a z dodatku č. 3 ze dne 13. 9. 2019 bylo soudem zjištěno, že nájemní poměr žalovaným byl postupně prodlužován, a to až do 14. 3. 2020. K dalšímu prodloužení nedošlo. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 4. 2020 spolu s relacemi žalovaných bylo soudem zjištěno, že tito byli informováni o nastalé situaci, vyzváni k vyklizení bytu a předání žalobci, což do dnešního dne neučinili. 9. Závěr o skutkovém stavu: 10. Žalovaní na základě nájemní smlouvy ze dne 10. 3. 2017 užívali byt [číslo] v domě [adresa], č. o. [anonymizováno], stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], na ul. [ulice], v obci [obec] [část obce], a to po dobu určitou do 14. 3. 2020. Od 15. 3. 2020 užívají byt bez právního důvodu, a to doposud. 11. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě lze zcela vyhovět, žalovaní obývali byt [číslo] v domě [adresa] na ul. [ulice] č.o. [anonymizováno], v [obec] [část obce], na základě právního titulu nájemní smlouvy do 14. 3. 2020. Následně již obývají byt bez právního důvodu. Žalovaní jsou si uvedeného vědomi, mají však za to, že lze najít kompromis, aby mohli v bytě nadále zůstat. Dosud však za úhradu bytu dlužnou částku neumořili. Dle žalobce dochází i k opakovaným stížnostem ostatních nájemců na chování žalovaných, přičemž dle ust. § 1040 a následující zákona č. 89/2020 Sb. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) je nutno chránit vlastnické právo žalobce, který nemůže toto vykonávat, neboť žalovaní bez právního důvodu byt obývají a dosud jej vyklizený žalobci nepředali. Jsou povinni tak učinit ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když soud neměl důvod lhůtu žalovaným prodloužit, a to zejména s ohledem na tu skutečnost, že dostali žalovaní šanci situaci vyřešit, když bylo jednání za tímto účelem odročeno na poměrně dlouhou dobu, avšak neučinili tak. 12. Výrokem II. pak bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení částku ve výši 13 712 Kč. Náklady řízení sestávají z odměny za zastupování v řízení advokátem, a to v rozsahu 4 úkonů právní služby – převzetí, příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka účast u jednání dne 29. 4. 2021 po 1 500 Kč, tj. 6 000 Kč, dále pak 4 režijní paušály dle téže vyhlášky po 300 Kč, tj. 1 200 Kč, 21% DPH ve výši 1 512 Kč, soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, celkem tedy 13 712 Kč. Odměnu za účast u jednání dne 14. 1. 2021 zástupkyně žalobce výslovně nepožadovala. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci do tří dnů od právní moci předmětného rozsudku a v souladu s ust. § 149 odst. l o. s. ř. pak k rukám zástupkyně žalobce.