81 C 207/2022-29 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na rozvod manželství došlým soudu dne [datum] se manžel domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] na Krajském Národním Výboru města [jméno] [jméno] ve Vietnamské socialistické republice. V návrhu uvedl, že je státním občanem Vietnamské socialistické republiky, manželka je pak občanskou České republiky. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] po krátké známosti a bylo zpočátku spokojené a harmonické, a to zejména v době pobytu žalované ve Vietnamu. Manželka [příjmení] opustila v roce 2013 a vrátila se zpět do ČR, manžel pak do České republiky přicestoval až v roce 2016. Po svém návratu manželku již neviděl, byť se ji pokoušel v České republice kontaktovat. V současné době manžel nemá zájem na obnovení manželského soužití, z manželství se stal již jen formální svazek, když účastníci nejsou od roku 2013 v kontaktu a manžel také současně již navázal nový vztah. 2. Manžel na návrhu setrval. 3. Manželka se k návrhu nevyjádřila. 4. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] ve Vietnamské socialistické republice, oddací list byl vydán Krajským Národním [příjmení] [jméno] [jméno] a je registrován do oddací knihy číslo: [anonymizováno] [rok], svazek: [anonymizováno] [rok]. Ze soužití účastníků se nenarodily žádné děti. Z výpovědi manžela bylo zjištěno, že účastníci spolu žili půl roku, v roce 2013 se manželka vrátila do České republiky. Manžel nedostal vízum a do České republiky vycestoval až v roce 2016. V České republice pak účastníci společné soužití neobnovili, nejsou v žádném kontaktu. Ze soužití účastníku se žádné děti nenarodily, manžel nemá zájem na obnovení soužití. Příčinou rozvratu manželství byly na základě účastnické výpovědi manžela shledány ve velkých kulturních rozdílech, v jazykové bariéře, když účastnici si nerozuměli a měli rozdílný pohled na rodinu. 5. Po právní stránce soud na prvém místě zkoumal svou pravomoc k projednání žaloby a otázku aplikace příslušného hmotného práva, a to vzhledem ke skutečnosti, že manžel je státním občanem Vietnamské socialistické republiky. Mezi tehdejší Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou byla dne [datum] uzavřena smlouva o právní pomoci ve věci občanských, která byla publikována pod [číslo] Sb. Dle článku 20 odst. 2 této smlouvy, jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu. Dle článku 20 odst. 4 smlouvy, v případě uvedeném v odst. 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Vzhledem k tomu, že v době podání návrhu na rozvod manželství oba manželé měli bydliště na území České republiky, je dána pravomoc českých soudů k projednání návrhu na rozvod manželství, když na zjištěný skutkový stav byl aplikován český právní řád, a to občanský zákoník č. 89/2012 Sb. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že návrh na rozvod manželství je důvodný a že jsou splněny podmínky ust. § 755 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum], ze soužití účastníků se žádné děti nenarodily. Účastníci ukončili společné soužití v roce 2013, kdy se manželka vrátila zpět do České republiky a poté, kdy do České republiky v roce 2016 přicestoval i manžel, již společné soužití neobnovili. V současné době nejsou v žádném kontaktu, manžel nemá zájem na obnovení společného soužití. Manželka se opakovaně k nařízenému jednání ve věci rozvodu manželství nedostavila, lze tedy předpokládat, že rovněž ona nemá zájem na pokračování tohoto zcela formálního manželství. Vzhledem k těmto skutečnostem bylo tedy shledáno, že jsou splněny podmínky ust. § 755 občanského zákoníku, když soužití manželů je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčiny rozvratu manželství byly shledány v rozporech vyplývajících z velkých kulturních rozdílu, jazykové bariéry a z rozdílných pohledů na rodinu. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 z. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.